Snaží se Juchelka zalíbit šéfovi? Komentátor rozebírá destrukci flexinovely

Bez větší předešlé diskuze vláda vyrazila za snahou opět změnit jeden z klíčových parametrů reformy, která měla rozhýbat trh práce. Počáteční podpora v nezaměstnanosti má podle jejích představ klesnout, mimo jiné s argumentem, že teď motivuje lidi zůstávat na dávkách. Podle komentátora Martina Čabana ale postup nedává smysl.

Byla to jedna z nejambicióznějších reforem, jaké se v Česku za poslední léta schválily. Takzvaná flexinovela zákoníku práce, která loni v březnu prošla Poslaneckou sněmovnou díky hlasům tehdejší vládní koalice i velké části opozice, měla rozhýbat tuzemský pracovní trh. Ten je podle statistik jedním z nejzatuhlejších v Evropě, kdy každoročně změní práci asi 15 procent Čechů, zatímco průměr v zemích OECD je 22 procent.

Jenže se zdá, že jedna z klíčových částí reformy se dočká pouze jepičího života. Na konci srpna totiž vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) schválila návrh, který počítá se snížením podpory v prvních měsících nezaměstnanosti. Nově má opět činit 65 procent výdělku či vyměřovacího základu, přitom na aktuální 80procentní hranici vystoupala po schválení flexinovely teprve se začátkem letošního roku. Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) plyne, že vláda nepovažuje „takto vysokou podporu za potřebnou“.

Pohledy na smysluplnost možného resetu této sazby se ale liší. „Obávám se, že tohle byl skutečně důležitý dílek té skládačky (reformní snahy rozhýbat pracovní trh) a že se to bez toho celé sesype, respektive přestane to fungovat,“ říká komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. V pondělním vydání podcastu 5:59 upozorňuje, že vládní politici změnu - která ještě musí projít zbytkem legislativního procesu, přičemž odpor vyjadřuje i koaliční SPD - prosazují, aniž by například kdokoliv představil analýzu jejích dopadů.

„(Ministr Juchelka) přispěchal se snížením podpory v nezaměstnanosti, aniž by to prošlo jakýmkoliv připomínkovým řízením, jakýmkoliv legislativním procesem, nějakou analýzou, odbornou debatou. Nic. Prostě tady to máme a vracíme se tam, kde jsme byli,“ podotýká Čaban, který ve svém nedávném textu označil postup šéfa resortu práce dokonce za „politický zločin“, u něhož známe „pachatele“ (Aleš Juchelka) i „oběť“ (reforma pracovního trhu).

Flexibilní novelu zákoníku práce poslanci v minulém volebním období schválili jako široký balík změn, který přinesl například prodloužení zkušební doby u nových zaměstnanců, rychlejší nástup výpovědní lhůty, možnost brigád už pro čtrnáctileté a řadu dalších novinek. A poté, co naopak neprošel návrh umožnit zaměstnavateli dávat výpovědi bez udání důvodu, rozhodlo se podpořit flexinovelu i tehdy opoziční hnutí ANO.

V celém balíku přitom bylo právě navýšení podpory v začátku nezaměstnanosti tím prvkem, který je pro vytyčený cíl důležitý. Z pohledu komentátora Seznam Zpráv je totiž klíčové, aby pro člověka nebylo tak obtížné se rozhodnout pro změnu práce, pokud v té dosavadní není z různých důvodů spokojen. V takové chvíli je ale nutné, aby mu okamžikem příchodu na úřad práce fakticky nehrozil pád do existenčních problémů. Jenže před účinností flexinovely se průměrná „vyšší“ podpora v nezaměstnanosti v prvních měsících pohybovala kolem 12 tisíc korun.

A pokud je teď ve hře demontáž jednoho z nosných pilířů flexinovely, jde podle komentátora Čabana o chybu. Mimo jiné proto, že prý reforma vznikala opřená o data a zkušenosti ze zahraničí. Ale také proto, že dostala jen pramalý čas na to, aby se ukázalo, jestli se osvědčila, nebo ne. „Pokud bychom si za dva roky řekli, že nefunguje, tak budiž. (…) Ale takto je to (snaha o zrušení) úplně náhlý a úplně nesystémový krok,“ míní host pondělního 5:59.

Zdůrazňuje ale i další rozměr - flexinovela se v březnu 2025 stala jedním z mála případů, kdy se nad materiálem s potenciálně dalekosáhlými dopady shodla téměř celá Sněmovna. Proti nehlasoval nikdo, přičemž poslanci SPD se hlasování zdrželi. „Ta reforma prošla vlastně pohodlnou ústavní většinou. A já se tedy ptám, proč tady stále voláme po nějakém prosazování důležitých reforem napříč politickým spektrem - když se to jednou povede, tak to poté stejně skončí takhle,“ zamýšlí se novinář.

Samotný ministr Juchelka mluví o tom, že vyšší podpora v nezaměstnanosti trh práce nerozhýbala. „Tento efekt se v roce 2026 neprojevil,“ řekl při čtvrtečních interpelacích s tím, že se například mírně zvýšil počet lidí, kteří jsou bez práce dlouhodobě. Už dříve také prohlásil, že „v situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou“ nebo také, že smyslem podpory v nezaměstnanosti není „vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné“. A uvedl i to, že snížení podpory bude znamenat menší zátěž pro státní rozpočet, a to přibližně o 4,5 až 5 miliard korun ročně.

Podle Martina Čabana si jde ale jen těžko představit, že pouhá vidina 80procentní podpory v nezaměstnanosti (která po prvních dvou měsících následně klesá) někoho přesvědčí k tomu, aby opustil svou práci. A také v ohledu na potenciálně uspořené miliardy vidí nejistotu. „Ve chvíli, kdy lidem takto ostře srazíme příjmy na tu původní úroveň ‚almužny‘ v nezaměstnanosti, tak se může stát, že začnou padat do jiných sociálních systémů. Tedy, že začnou pobírat nějaké dávky v hmotné nouzi a podobně,“ upozorňuje Čaban, podle něhož v celé věci chybějí jasné výpočty a analýzy.

Jistá mlha se ale vznáší i nad otázkou, proč vlastně ministr Juchelka do tažení za změnu jednoho z podstatných parametrů flexinovely vůbec vyrazil. Z pohledu novináře Čabana je přitom nutné se při hledání odpovědi vrátit nejspíš na konec července, kdy si premiér Andrej Babiš po úvodním jednání k přípravě rozpočtu na příští rok s ministryní financí Alenou Schillerovou před novináři postěžoval, že podpora v nezaměstnanosti „nelogicky vzrostla“ a že je „výhodné nepracovat“.

„Myslím, že je to (ze strany Aleše Juchelky) snaha udělat, co šéfovi na očích vidí. (…) Myslím, že je to vidina možnosti vykázat ve svém resortu domnělé 4,5 nebo 5 miliard úspor,“ podotýká Martin Čaban s tím, že se tak ministr nejspíš snaží premiérovi zkrátka a jednoduše zalíbit. Smysl v ohledu na politiku práce totiž jinak komentátor v celém záměru nevidí: „Je to nesystémové. A smysl to nedává vlastně ani politicky.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že návrh schválený vládou počítá například i se snižováním podpory nezaměstnaného člověka během rekvalifikace. Anebo o tom, jak vypadá aktivní politika zaměstnanosti v Dánsku, které bývá mnohdy považováno za dobrý příklad přístupů označovaných souhrnně za „flexicurity“. Poslechněte si v úvodu článku.