Článek
Spojené státy a Írán v noci na pondělí oznámily dosažení dohody, která by měla vést k ukončení války, jež začala koncem února americko-izraelskými údery. Digitálně už ji v podepsaly v neděli. Slavnostní podpis memoranda o porozumění, po němž má následovat 60denní jednání o finální mírové dohodě, se má uskutečnit v pátek ve Švýcarsku.
Oznámení uvítala řada zemí světa, včetně ČR. Izrael podle vyjádření izraelských ministrů signatářem nebude a uvedl, že se jeho kroky budou řídit v první řadě vlastní bezpečností.
O digitálním podpisu v pondělí informoval americký viceprezident J.D. Vance a prezident Donald Trump to nedlouho po něm potvrdil. Trump také řekl, že text dohody bude zveřejněn po pátku. Nevyloučil, že se v pátek zúčastní formálního podpisu. Počítá s tím, že na něm bude Vance.
Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického činitele napsala, že za USA úmluvu, která počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů, podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Washington vychází z toho, že předseda íránského parlamentu měl k podpisu pověření od nejvyššího duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
Podle americké hlavy státu zajistí dohoda s Íránem bezplatnou plavbu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro globální dodávky ropy. Íránská agentura Fars však v pondělí napsala, že Teherán krátce před oznámením dohody do textu doplnil ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. Mají to být poplatky za navigační služby či ochranu životního prostředí.
Írán před válkou nikdy žádné poplatky nepožadoval, takže prezident Trump v podstatě oslavuje návrat k předválečnému stavu, poznamenal v této souvislosti list The New York Times (NYT). Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí řekl, že Francie, Británie a Itálie či Nizozemsko jsou připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude dohoda stvrzena.
Trump v rozhovoru s NYT pohrozil obnovením útoků, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu. Zároveň pochválil dva autoritářské vůdce, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina, za pomoc při urovnání konfliktu s Íránem a kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za stupňující se útoky, které podle něj dohodu málem zhatily.
Ceny ropy po oznámení dohody výrazně klesly, což přispělo k růstu akcií evropských leteckých společností, například Lufthansy či Air France. Posilovaly rovněž akcie evropských podniků z dalších odvětví, včetně automobilového průmyslu. Plyn pro evropský trh zlevňuje. Pozitivní důsledky memoranda by se podle analytiků měly na čerpacích stanicích v ČR projevit během několika dnů, paliva by mohla zlevnit až o dvě koruny za litr.
Reuters s odkazem na data o sledování pohybu lodí napsal, že úžinou ráno proplul nejméně jeden tanker s LNG. Řada dalších plavidel stále vyčkává na jasnější bezpečnostní záruky. Odborníci upozorňují, že i v případě trvalého zklidnění může návrat lodní dopravy k normálu trvat déle.
Izrael se z Libanonu nestáhne
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pondělí při hovoru s regionálními partnery uvedl, že Izrael musí přestat útočit v Libanonu. Podle něj Spojené státy zároveň ponesou odpovědnost za implementaci rámcové dohody. Íránské ozbrojené síly dohodu popsaly jako vítězství pro Teherán s tím, že USA a Izrael „neměly jinou možnost, než přijmout porážku a vzdát se“.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac naopak uvedl, že se Izrael nestáhne z území, která zabral v Libanonu, a dodal, že pokud Írán kvůli vývoji v Libanonu zaútočí na Izrael, odpoví země protiútokem. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael není dohodou USA a Íránu vázán. Netanjahu zatím dohodu veřejně nekomentoval.
Úmluvu s opatrností přivítal český premiér Andrej Babiš. ČTK napsal, že k jejímu podpisu zbývá ještě cesta. Doufá, že podmínky budou dodrženy a konflikt definitivně skončí. Oznámení uvítali také generální tajemník OSN António Guterres, předseda Evropské rady António Costa, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a další světoví lídři. Moskva doufá, že memorandum bude uvedeno do praxe.
Libanonské militantní hnutí Hizballáh, které je spojencem Teheránu, ocenilo, že Írán trval na zahrnutí libanonské fronty do memoranda, které by podle něj mělo vést k ukončení války v celém blízkovýchodním regionu. Americký činitel ale Reuters řekl, že v dohodě není podmínka izraelského stažení z Libanonu.
Aktualizace: Text jsme rozšířili v celém jeho rozsahu.
