Článek
Výdaje na obranu státu a rostoucí ceny pohonných hmot se staly hlavními tématy nedělních politických televizních debat. Koalice své kroky hájí a hází vinu na předchozí hospodaření Fialovy vlády, opozice naopak tvrdí, že před dlouhodobou budoucností dostává přednost plnění slibů voličům.
Neshody mezi vládní koalicí (ANO, SPD a Motoristé sobě) a opozicí se nadále točí kolem státního rozpočtu pro tento rok. Jeho návrh schválila Sněmovna ve středu. Nová vláda oproti návrhu z podzimu, který ještě připravila minulá koalice, navýšila schodek na 310 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si za schváleným rozpočtem stojí a odmítá tvrzení, že výše schodku je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Podle Národní rozpočtové rady je přitom maximální možný schodek, který by ještě byl v souladu se zákonem, 247 miliard korun. „Rozpočet je úplný, pravdivý a realistický,“ říká opakovaně Schillerová.
Spor o obranu
Navzdory navýšení schodku státního rozpočtu došlo k výrazným škrtům v oblasti obrany, což silně kritizuje vzhledem k současné geopolitické situaci opozice. Současný kabinet totiž snížil výdaje na obranu oproti původnímu návrhu o 21 miliard korun.
Podle vládní koalice na zvyšování výdajů na obranu nejsou prostředky. Česko se přitom jako člen Severoatlantické aliance (NATO) zavázalo, že do roku 2035 porostou tyto výdaje na 3,5 procenta HDP. Ministryně financí Alena Schillerová v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedla, že růst výdajů na obranu nemůže v tuto chvíli slibovat. „Dvě procenta jsou nezpochybnitelná,“ ujistila. Upozorňovala navíc, že řada členských zemí NATO má problémy své závazky plnit.
Na Česko už ale míří varování od mezinárodních partnerů, například velvyslanec USA při NATO Matthew Whittaker na sociální síti X Česku vytkl, že schválený rozpočet porušuje závazky země vůči NATO.
Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) na Primě v neděli uvedl, že v budoucnosti se dá očekávat růst výdajů na obranu, pokud na to budou prostředky. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pak s vyššími výdaji na obranu nepočítá. „Teď nejsou peníze na to, aby v roce 2027 a 2028 rostly výdaje na obranu nad dvě procenta,“ uvedl v pořadu Partie.
Opozice takové plány ale kritizuje s tím, že kabinet nemyslí na budoucnost země. „Důležité je, aby výdaje na vnitřní i vnější obranu stoupaly,“ oponoval například bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan s tím, že vize vlády je krátkodobá.
Předseda ODS Martin Kupka pak kritizoval, že škrty v obraně současná vláda neplní závazky Česka vůči NATO. Navíc je podle něj vzhledem k současnému dění ve světě potřeba investice do obrany naopak zvyšovat. Podle Rakušana „se ukazuje, že nebudeme plnit ani ty dvě procenta“.
V podobném duchu se nesla i Debata na České televizi. „Jasně ukazují, že pro ně (obrana) priorita není, když tam udělali takové škrty,“ zazněla kritika od poslance Lukáše Vlčka (STAN). Upozornil, že se snížily prostředky i pro zpravodajské služby.
Poslanec vládní SPD Radim Fiala tvrdil, že předcházející vláda plnila výdajový závazek na obranu jen díky předraženým zakázkám, jako je nákup amerických letounů F-35. Jan Skopeček (ODS) oponoval, že to není pravda. „Nekoupilo se nic, co by armáda nechtěla,“ reagoval.
Drahá ropa, drahý benzin
Debaty se také stočily na současný růst cen pohonných hmot kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda zatím jako opatření zvolila monitoring cen na pumpách a marží. První údaje by ministryně financí měla mít k dispozici v pondělí, uvedla v Partii. Zatím ale Schillerová nemá informace o tom, že by marže rostly rychleji než ceny na burzách.
Opoziční ODS navrhuje dočasnému snížení spotřební daně z benzinu a nafty o 1,7 koruny na litr. Podle Martina Kupky by takový krok ale podpořil ekonomiku. Snížení spotřební daně by podle něj nezatěžovalo rozpočet a fungovalo by protiinflačně. „Pokud by to někdy vláda navrhla, zvedneme pro to ruku,“ řekl Kupka. „Pro fiskální opatření v tuto chvíli nenastal ten správný okamžik, což nevylučuje, že nenastane,“ uvedla ale Schillerová.
Možné snížení spotřební daně ale kritizují například Piráti. „Nemělo by se soutěžit o levnější komoditu,“ mínil v debatě Ivan Bartoš (Piráti). Peníze, které se vyberou formou daně z pohonných hmot, by podle něj mohl stát vrátit občanům jinde, například ve slevě na poplatníka. V dlouhodobém horizontu ale možnost fiskálních opatření nevylučuje.
