Článek
Návrh rozpočtu na letošní rok je úplný a neskrývá skutečný stav veřejných financí, prohlásila ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Navrhovaný schodek 310 miliard korun je podle jejích slov z velké části důsledkem hospodaření a rozhodnutí bývalé vlády.
Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu. Koaliční poslanci naopak v dílčích hlasováních odmítli více než stovku návrhů opozice na přesuny peněz. Opozice požadovala více prostředků mimo jiné na obranu a na bydlení.
Opozice poukazuje na to, že rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. „Vláda věděla, že návrh nesplňuje zákonná pravidla, a přesto jej předložila,“ řekl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Vládní poslanci podle něj už v únoru schválili protizákonný schodek a porušili tím ústavní slib poslance. Poslanci, kteří nyní hlasovali pro schválení rozpočtu, podle něj tento prohřešek zopakovali.
Opoziční poslanci také kritizovali již zmíněné snížené výdaje na obranu a bezpečnost. „V době, kdy bychom měli investovat do obrany, tak Alena Schillerová a kabinet Andreje Babiše naopak navrhují škrty v obranné sféře - nepochopitelné, trestuhodné a zásadně poškozující pro celou Českou republiku,“ řekl předseda ODS Martin Kupka. Schillerová na sociální síti X po schválení rozpočtu uvedla, že letošní výdaje na obranu budou i tak historicky nejvyšší.
Malý prostor pro vlastní priority
Návrh rozpočtu už dříve kritizovala i Národní rozpočtová rada (NRR) právě kvůli tomu, že porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Stejná pravidla ale porušoval i původní návrh rozpočtu předložený minulou vládou. Podle NRR by schodek, který by byl v souladu se zákonem, mohl dosahovat nanejvýš 247 miliard korun.
„Mandatorní a kvazi mandatorní výdaje (povinné výdaje státního rozpočtu, pozn. red.) tvoří de facto drtivou část státního rozpočtu Česka. Takže dané vládnoucí politické garnituře na prosazení jejího programu vlastně zůstává velmi malý prostor a je otázka, jak tato situace bude bez nějakého většího zásahu do příjmové či výdajové strany udržitelná do budoucnosti,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno jmenovaný člen NRR Luboš Komárek. Tento stav označil za „časovanou bombu“.
Komárek varoval na příkladu Francie, že vysoké zadlužení začne dusit ekonomiku. A vyvolává i politickou nestabilitu. Ekonomika už totiž v takové situaci nemá na to, aby dokázala financovat všechny sociální statky. „Vlády se tak střídají častěji, než by bylo žádoucí, pokud jsou vůbec sestaveny. Nikdo se nechce vzdát minulých vydobytých sociálních výhod,“ popisuje Komárek.
Zadlužování zrychlí
Schválení rozpočtu podle analytiků uvolní vládě ruce k prosazování vlastního programu. „Provizorium znamenalo, že stát mohl každý měsíc utratit maximálně jednu dvanáctinu loňských výdajů. Protože ale trvalo jen relativně krátce, významné dopady na ekonomiku neočekáváme,“ uvedl pro ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že omezení výdajů v rozpočtovém provizoriu přispělo k nižším deficitům v prvních dvou měsících letošního roku ve srovnání s loňskem. „Konec rozpočtového provizoria znamená rozvázání rukou vlády, která může posilovat výdaje, aby plnila svůj program a své priority. S tím se bude pojit růst tempa zadlužení,“ uvedl Peterka.
Původní návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, který vytvářela ještě vláda Petra Fialy (ODS), Sněmovna vzešlá z podzimních parlamentních voleb vrátila vládě k přepracování. Podle Schillerové byl nereálný. Nová vláda předložila Sněmovně upravený návrh rozpočtu až v únoru, Česko tak nový rok zahájilo v rozpočtovém provizoriu.
