Daň z neřestí či vyšší zdravotní pojištění. Vize znovuzvoleného šéfa lékařů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř čtvrt století. Tak dlouho v kuse povede české lékaře Milan Kubek, až se završí jeho nové funkční období. Na pět dalších let byl v sobotu zvolen jako prezident České lékařské komory.

Jak už dopředu říká, bude to jeho volební období poslední. Znovu se prý už stanovy měnit nebudou. Podle těch současných se už o další mandát ucházet nemůže. V hlavě má několik věcí, které chce změnit. Mluví o nich v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na co se chcete zaměřit v posledním období v roli prezidenta České lékařské komory?

Především musíme čelit novým výzvám. Zaprvé tedy obhájit existenci soukromých lékařů v České republice, aby to nebyla jenom epizoda na cestě ze státního do rukou oligarchů. Takže ubránit lékařskou profesi jako svobodné povolání.

Vidíte nějaké takové riziko v plánech nastupující vlády?

Mají v plánu věci, se kterými těžko můžeme souhlasit, například rušení úhradové vyhlášky. Sami máme výhrady jak k dohodovacímu řízení, tak k úhradové vyhlášce nebo seznamu zdravotních výkonů. Pořád je ale vnímáme jako dokumenty, které je třeba kultivovat, ne likvidovat, protože zajišťují alespoň částečnou férovost ve zdravotním prostředí.

Jakmile se z toho stane džungle, kde budou rozhodovat jenom ti nejsilnější, tak soukromí lékaři prostě skončí. Ohroženým druhem jsou přitom už dnes, protože jejich počty klesají, ať už kvůli tomu, že profitabilita soukromých praxí klesá, stále se zvyšuje množství povinností nebo obludně narůstá administrativa.

Kromě těchto tendencí ale vnímáme jako lékaři i tlak na přenášení některých našich kompetencí na jiné zdravotníky. A tomu musíme také čelit.

Nedávno jste čelil kritice za vaše vyjádření k předávání kompetencí zdravotním sestrám. Jak se k té reakci stavíte?

Podle mě v tom do velké míry sehrálo roli nepochopení. Řada lidí nereagovala ani tak na to, co jsem říkal, ale spíš na titulky v médiích. Je totiž třeba rozlišovat ve sdílení kompetencí a jejich převodu.

Sdílení kompetencí je v pořádku. O pacienta musí pečovat zdravotnický tým ve spolupráci. Ale je tam zkrátka nějaký vedoucí, například primář na oddělení, který rozděluje mezi lékaře, kdo bude co dělat, stejně tak ostatnímu zdravotnickému personálu, protože vedoucí lékař za to zodpovídá, a takhle je to správně.

Převod kompetencí ale ne, to je úplně něco jiného. Lékárníci tak nemohou najednou bez lékařů sami očkovat, provádět nějaká vyšetření nebo vydávat léky na předpis bez receptu. Jednak to ohrožuje pacienty, protože lékaři vystudovali lékařskou fakultu a prostě jsou těmi nejkvalifikovanějšími profesionály. Základním leitmotivem těchto tendencí je snaha ušetřit, pro pacienty je to ale nebezpečné.

Co budete chtít řešit s nastupující vládou?

Určitě téma ekonomické stabilizace zdravotnictví, která se ale nesmí dít na úkor zdravotníků. Je třeba hledat peníze, které do zdravotnictví půjdou. Já se třeba nebojím mluvit o tom, že spravedlivé by bylo zvýšit zdravotní pojištění. Sazba 13,5 procenta odvodů ze mzdy se stanovila před více než 30 lety, od té doby jsme ale zestárli v průměru o osm let, máme tak úplně jinou populaci. K tomu zdravotnictví dnes umí, co dříve neumělo. S tím se ale pojí, že je také dražší a jeho další rozvoj bude znovu extrémně finančně náročný.

O kolik by se tedy mělo zdravotní pojištění podle vás zvednout?

Z těch 13,5 procenta na 15, aby to nebylo 9 zaměstnavatel a 4,5 zaměstnance, ale 10 ku 5. Samozřejmě je třeba, aby všechny skupiny obyvatel platily stejně, tedy aby nevznikaly určité zvýhodňované skupiny. A stejně tak by těch 15 procent měl z toho svého vyměřovacího základu odvádět i stát. Jde o opatření, ze kterého nikdo nebude nadšený, ale zase nebude pro žádnou skupinu likvidační a zajistí nám na oplátku další roky stability.

Věříte, že na to nastupující vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů kývne?

Nevěřím tomu, ale přesto je naší povinností to říkat. Jistě, můžete před tím zavírat oči, ale nepůjde to moc dlouho. Samozřejmě je nejjednodušší pouze zvyšovat platbu za státní pojištěnce, ale abyste získal stejné peníze, musíte ji zvednout o to víc a budete jako politik zase čelit kritice, že prohlubujete schodek státního rozpočtu.

Také si myslím, že by se vláda neměla bát zavést daň z neřestí, tedy na tabák, alkohol a slazené nápoje, protože to má hned několik efektů. Jednak se zvýší příjmy zdravotního pojištění, pokud částka půjde do zdravotnictví, a lidé, kteří si huntují zdraví, si budou takto péči předplácet. Zároveň se tak ale sníží spotřeba tohoto zboží a zlepší se zdravotní stav populace.

S posledními protesty lékařů se objevila vlna mladších lékařů, která vynesla i vašeho soupeře ve volbě Jana Přádu. Daleko více se tak do popředí dostala témata, která trápí mladší lékaře nebo třeba ženy v oboru, ať už vzdělávání nebo třeba soulad pracovního a soukromého života. Co budete dělat v tomto ohledu?

To je poměrně komplexní otázka. Ale například chci bojovat za zásadní reformu specializačního vzdělávání lékařů. Protože na zdravotnictví je potřeba se dívat nejen optikou fakultních nemocnic, ale i těch regionálních nebo soukromých praxí. To znamená snažit se o slučování stávajících oborů, o snazší prostupnost mezi obory, rychlejší možnost rekvalifikací…

…tedy třeba co i tady na sněmu zaznělo jako jeden z příkladů – aby se psychiatr mohl snáze stát dětským psychiatrem a nemusel se vzdělávat v podstatě od začátku?

No samozřejmě. Když už je někdo psychiatr, tak nedává logiku, aby začínal v podstatě od nuly jen proto, že chce přejít do dětské psychiatrie. Rekvalifikace by tedy skutečně měly být co nejkratší. Je také třeba, aby mladí lékaři mohli absolvovat vzdělávání v regionálních nemocnicích a aby se do vzdělávání mohli zapojit i soukromí lékaři. A měli šanci si tak vychovávat své následovníky.