Trump chce po BBC odškodné za „masakr“ jeho projevu. Dojde věc k soudu?

Donald Trump hrozí britské BBC spektakulární žalobou, skandál, který se rozhořel kolem jeho sestříhaného projevu, však slavnou stanici vystavuje tlaku a rizikům také na domácí scéně. Co případ znamená z pohledu minulosti i budoucnosti BBC? V 5:59 se ptáme novináře Ivana Kytky, který ve Velké Británii žije a v tamním veřejnoprávním médiu roky působil.

Hrozba miliardové žaloby od amerického prezidenta, rezignace dvou vrcholných manažerů a v neposlední řadě problém, který nahlodává reputaci jednoho z nejrespektovanějších mediálních domů planety. Takový je dosavadní účet nejčerstvější kauzy kolem britské veřejnoprávní stanice BBC. Více než stoletá instituce čelí kritice kvůli necitlivému sestříhání projevu Donalda Trumpa, který americký prezident pronesl v závěru jeho prvního funkčního období v lednu 2021.

Na kontroverzně zpracovanou verzi Trumpovy řeči k jeho stoupencům, která vyznívala jako přímá výzva k útoku na Kapitol - k němuž také posléze došlo - už dříve v tomto roce upozornil v BBC interní audit. Veřejnost se ale o těchto pochybnostech dozvěděla až na začátku minulého týdne, kdy je zveřejnil britský deník The Telegraph. Pod následným tlakem pak v neděli rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie i šéfka zpravodajství Deborah Turnessová.

„Myslím, že právě ta prodleva (v nečinnosti vedení BBC) byla součástí problému,“ říká novinář Ivan Kytka, který v Británii žije už tři desetiletí, v samotné BBC v minulosti řadu let pracoval a dnes je také spolupracovníkem českého Deníku N. V rozhovoru pro podcast 5:59 teď Kytka podotýká, že dotyčná pasáž projevu Donalda Trumpa tak, jak ji BBC odvysílala v rámci svého dokumentárního cyklu Panorama v říjnu 2024, tedy jen krátce před prezidentskými volbami v USA, skutečně působila zavádějícím dojmem.

Současný skandál a s ním spojená krize přitom BBC zastihly v citlivém období. Na obzoru se už totiž začíná rýsovat chvíle, kdy na konci roku 2027 vyprší platnost dokumentu stanovujícího cíle a úlohu veřejnoprávní stanice, stejně jako její financování v podobě licenčních poplatků, které britské domácnosti platí.

Podle Ivana Kytky se ale nezdá, že by obnovení tzv. královské charty nyní bylo bezprostředně ohroženo. Poukazuje totiž na fakt, že o něm bude s největší pravděpodobností rozhodovat parlament, kde bude mít většinu stále ještě Labouristická strana. „Labouristé tradičně byli vůči BBC vstřícnější a měli větší pochopení pro celý princip veřejnoprávní služby,“ podotýká novinář s tím, že změnit vyhlídky na prodloužení královské charty by snad mohla jen možnost konání předčasných voleb. Konzervativní strana, která je momentálně v opozici, totiž ke konceptu veřejnoprávní služby chová výrazně menší sympatie.

V případě dalšího klíčového hráče - britské veřejnosti - pak Kytka mluví o zastoupení všemožných názorů, a to nejen v ohledu na samotnou existenci veřejnoprávní instituce. Mnozí z těch, kdo odmítají koncept jejího financování z vlastních kapes, totiž kauzu označují za důkaz toho, že mají pravdu. Jiná část společnosti ji ale prý naopak vnímá jako součást dlouhodobého útoku na BBC.

A poté je tu ještě třetí skupina: lidé, kteří stanici chtějí zachovat, přestože vinu za současný rozruch přičítají samotné instituci, její vnitřní byrokracii a těžkopádnosti. „Ti nepovažují tento incident za příliš významný, pokud jde o celkový objem zpravodajství a publicistiky, kterou BBC vysílá. A ty rezignace považují za nepříliš šťastné, protože BBC krátkodobě určitě oslabí,“ říká Ivan Kytka.

I kdyby se však BBC dokázala obhájit před domácím publikem, musí ještě čelit náporu z druhé strany Atlantiku. Právníci Donalda Trumpa totiž stanici zaslali dopis, ve kterém žádají stažení více než rok starého dokumentu a také patřičnou omluvu i odškodnění. Pokud britský vysílatel neodpoví do pátečního večera, hrozí šéf Bílého domu podáním žaloby o více než miliardu dolarů.

Důraznost svého postupu pak Trump podtrhl v úterním rozhovoru pro televizi Fox News, v němž uvedl, že má povinnost BBC kvůli sestříhanému projevu žalovat. Svůj projev z 6. ledna 2021 označil za „velmi krásný“ a „velmi uklidňující“, podle amerického prezidenta ho však na BBC „zmasakrovali“.

Novinář Kytka v podcastu 5:59 každopádně připomíná, že Trump těžko může pomýšlet na žalobu podanou u britských soudů. V cestě mu totiž stojí obecný požadavek zahájit právní spor do jednoho roku od vzniku předmětného důvodu, přičemž ale zmiňovaný díl Panoramy BBC odvysílala už v říjnu 2024. Prezidentovi právníci už však avizovali, že se hodlají obrátit na justici na Floridě, kde leží Trumpovo sídlo Mar-a-Lago a kde má trvalé bydliště.

Jenže i ohledně šancí této „americké varianty“ podle Ivana Kytky panují na ostrovech pochybnosti. Problematický dokument totiž nebyl ve Spojených státech vysílaný a přestože je pochopitelně možné, že ho i tak někteří američtí voliči viděli, jejich počet i potenciální dopady na Trumpovu pověst by zřejmě bylo velmi obtížné určit. „Takže řekl bych, že většinový názor tady v Británii je, že se jedná o jednu z mnoha hyperbol Donalda Trumpa vůči médiím, s nimiž nesouhlasí,“ dodává Ivan Kytka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké další momenty v práci BBC kritizuje zpráva vypracovaná v rámci vnitřního auditu. Anebo také jak je to s vnímáním nestrannosti a ideového ukotvení této veřejnoprávní stanice v rámci britského mediálního prostoru. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.