Šuplík: Chcete lepší předpověď počasí, nebo předpověď lepšího počasí?

Sloupek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká národní banka minulý týden zhoršila výhled hospodářského růstu. Napřesrok čeká plus 2,4 místo původních 2,6 procenta HDP. Ale není tak zle: ČNB také zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí: má to být 1,6 procenta HDP, a ne 1,9, jak předpověděla v srpnu. Právě takhle o tom psali v novinách a na internetech.

Milí čtenáři a milé čtenářky, redakce Šuplíku se předem omlouvá, že dnešní sloupek si říká o vzácnou chvilku vašeho soustředění. Ale nemůžeme jinak. Protože náš puntičkářský gen se už dlouho a marně pokouší smířit s používáním slovních spojení „zlepšit/zhoršit odhad, výhled, předpověď“ způsobem ukázaným v prvním odstavci. Je běžný a samozřejmý, a taky trochu neopatrný.

Z čeho vyplývá naše nervozita? Třeba z toho, že lepší odhady jednou znamenají vyšší, a podruhé zase nižší číslo. Záleží na tom, jak moc se komu líbí to, co se odhaduje. Zlepšit odhad výnosů a zhoršit odhad inflace, obojí představuje vzestup hodnot.

99 lidí ze sta by podepsalo, že vyšší odhad růstu je totéž co lepší, kdežto vyšší odhad schodku je totéž co horší. Ale počkat: co se nám vlastně před očima zlepšuje, nebo zhoršuje, ten odhad, nebo ta věc samotná? A pamatujeme na onoho jedince, který bazíruje na tom, že více není automaticky totéž co lépe, dokonce, ani když jde o hospodářský růst?

Co se ve skutečnosti stalo: nějaký odhad se změnil. Buď zvýšil, nebo snížil, což je objektivní fakt. Co si ale přejeme říct a slyšet: Je to dobře, nebo špatně, je to důvod k uspokojení, nebo ke znepokojení. Což je subjektivní hodnocení. A někdy není moc prozíravé vyjádřit zároveň s fakty i názor na ně slovem lepší/horší. I když to odpovídá všeobecné poptávce po jasném názoru, jestli je něco dobře, nebo špatně.

Spojení lepší/horší předpověď může mít dvojí význam. Stojí za to oba rozlišovat, ne sloučit do jednoho. A co víc: původní, univerzální význam lepšího odhadu je spíš „přesnější odhad“, a ne „odhad, který vyznívá lépe a budí optimismus“. Pojďme si k tomu projít pár příkladů. Pojďme slovíčkařit.

Když vylezete na rozhlednu a padne mlha, tak se zhorší výhled. Lepší výhled je bez debat žádoucí, ale to, na co hledíte, se tak či tak ani nehne. Lepší nebo horší výhled se týká jen kvality hledění, na stav pozorované materie nemá nejmenší vliv. To by tak ještě scházelo, měnit zaostřováním realitu!

Analogicky, nový výhled hospodářského růstu může být přesnější, nebo méně přesný, vyšší, nebo nižší. Ale říkat mu od první vteřiny lepší nebo horší? Nepokoušíme se tu náhodou kouzlit s naším zbožným přáním?

Podobně jako u ekonomických ukazatelů i ohledně počasí panuje značná míra shody, jaká předpověď je lepší a jaká horší. Když slyšíme, že meteorologové zlepšili předpověď, porozumíme, že nebude mrznout až tak krutě, jak se myslelo včera. Lepší předpověď větru, deště a sněhu už je méně jednoznačná, protože své zájmy mají i jachtaři, zahrádkáři a vlekaři. A rozlišovat významy „lepší předpověď“ a „přesnější předpověď“ je životní nutnost, jinak nám lepší model srážek předpoví potopu světa, a ani si toho nevšimneme.

U titulku „Meteorologický ústav zlepšil předpověď silných bouřek“ jsme znejistěli - ale naštěstí jde o to, že odborníci vědí, jak bouřky lépe předpovídat, ne o to, že se máme radovat z hromobití (možnost A) nebo že bouřková výstraha byla odvolána (možnost B).

Když čteme, že „superpočítač má zlepšit předpověď počasí“, myslí se tím, že se počasí bude předpovídat lépe, ne že se bude předpovídat lepší počasí - tak daleko ještě superschopnosti stroje nesahají.

V medicíně nedorozumění prakticky nehrozí. Zlepšená prognóza sice může znamenat i to, že je přesnější, ale v první řadě jde o příznivé sdělení.

Český statistický úřad zlepšil odhad sklizně na 7,123 milionu tun obilovin, slyšeli jsme v létě. Nestačilo napsat „zvýšil“? Asi ne, více rovná se lépe, důvod k úsměvu, i kdyby měla nadúroda přetékat ze všech sil.

Psát po zemětřesení, že úřady „zlepšily odhad škod“, by bylo absurdní a nevkusné. Málokdo by z toho pochopil, že škody budou menší, než se očekávalo. U zpráv o odhadování následků neštěstí se doporučuje držet se dat (vyšší/nižší), a tím předejít nedorozumění.

Jak se to má s lepším odhadem ceny nemovitostí, na to jsme se zeptali chytré horákyně umělé inteligence, citujeme: „Zlepšený odhad by měl být přesnější, jelikož se zaměřuje na reálnou hodnotu nemovitosti. Někdy je ale cílem vyšší odhad, což se děje například při žádosti o hypotéku, kde vyšší odhad znamená vyšší hypotéku. Vždy záleží na konkrétním účelu, pro který se odhad provádí.“

No právě. Záleží na účelu. Když je cílem přinášet dobrou nebo špatnou zprávu, říkejme, že se něco zlepšuje nebo zhoršuje. Když je cílem neutralita, k informaci nepotřebujeme přibalovat zlepšováky a zhoršováky. To je skoro překvapivé zjištění - vždyť jsme si zvykli, že fakta a postoje srostly do jednoho.