Článek
Dlouho se zdálo, že prezident Petr Pavel má ve sporu o střet zájmů Andreje Babiše jen omezené možnosti. Že ohledně jmenování premiérem může nejvýše apelovat na morálku šéfa hnutí ANO, aby svůj střet zájmů vyřešil před nástupem do funkce.
Babiš na to veřejně namítal, že ho lidé zvolili i přes střet zájmů. A že prezident není tím, kdo by se do posuzování této otázky měl vůbec plést. Podle Babišova názoru ho má prezident jmenovat a pak mu nechat čas, aby si střet zájmů vyřešil podle svého.
Jenže prezidentův tým teď našel argument, který celý spor otáčí ve prospěch hlavy státu. Větu z pět let starého rozhodnutí Ústavního soudu, která naopak prezidenta explicitně označuje za toho, kdo má věc před jmenováním premiéra řešit.
V rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2020 se píše, že nad premiérem už nikdo nestojí a je tedy třeba hledat možnosti, jak dohlédnout na dodržení zákona o střetu zájmů.
„Kromě celé řady na to navazujících zákonů je i povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté jejích členů), k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popř. zákon (zejména zákon o střetu zájmů), předvídá,“ píší ústavní soudci.
Klíčovou větu našel politický odbor Hradu, když analyzoval situaci a legislativu ohledně střetu zájmů. Na Babiše ji prezidentův tým vytáhl až na třetí povolební schůzce, ve středu 12. listopadu.
Udělali to proto, že měli z šéfa ANO dojem, že vážnost situace stále nechápe. Ačkoli mu prezident své výhrady sděluje opakovaně.
Šéfa ANO tím zcela zaskočili. Překvapení Babiš neskrýval přímo na hradní schůzce, kde si vyžádal číslo nálezu, a ani později při vyjádření pro média. „Já jsem se dneska dozvěděl, že existuje nějaké usnesení Ústavního soudu. My jsme si to dneska dohledali, naši právníci se na to dívají,“ řekl viditelně rozladěný Babiš.
Obrat pozic
Podle zdrojů Seznam Zpráv Babiš až v tu chvíli pochopil, že prezident je neoblomný a skutečně ohledně střetu zájmů necouvne.
Prezident naopak díky nalezené větě začal být v konfliktu jistější, což potvrdil výrokem na 17. listopadu: „Pokud by Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by asi bylo dobré, aby vítěz voleb nabídl jiného kandidáta, který není ve střetu zájmů.“
O den později znovu zopakoval svůj požadavek, aby šéf ANO veřejně řekl, jak střet zájmů po jmenování premiérem vyřeší.
Starší nález brněnských soudců pomohl prezidentovi i v další sporné otázce - že nelze ignorovat vůli voličů, kteří Babišovi dali rekordních 35 procent hlasů.
Ústavní soudci ovšem vysvětlují, že je rozdíl mezi tím být zvolen poslancem a být jmenován do funkce ve vládě. „Není však právo na to, aby se někdo stal starostou, hejtmanem či předsedou vlády nebo nositelem jiné veřejné funkce,“ píše se v nálezu.
Zeman proti lex Babiš
Paradoxní na celé situaci je, že klíčový argument Pavel získal díky svému předchůdci Miloši Zemanovi, který se naopak Babišovi snažil pomoct.
Zeman se v roli prezidenta v roce 2017 obrátil na Ústavní soud se žádostí o zrušení novely zákona o střetu zájmů přezdívané „lex Babiš“. Přísnější odstavce tehdy do zákona vložila vláda Bohuslava Sobotky, v níž byl Babiš ministrem financí - sociální demokraté chtěli pojistku, že šéf ANO nebude vlastnit média a jeho firmy nebudou čerpat dotace a veřejné zakázky.
Babiš na to tehdy reagoval tím, že Agrofert převedl do svěřenských fondů. Což soudy i Evropská unie později označily za nedostatečné řešení.
O Zemanově návrhu soudci rozhodli v roce 2020 - nejenže mu nedali za pravdu, ale přísnější zákon pochválili a dokonce ve svém usnesení dovysvětlili, proč je taková legislativa potřeba. A přidali již zmíněnou větu o klíčové roli prezidenta.
