Článek
Ačkoli se v souvislosti s obsazením postu ministra zahraničí spekulovalo o motoristickém poslanci Karlu Beranovi, který by mohl „suplovat“ Filipa Turka, podle dobře obeznámených zdrojů redakce dává Beran přednost návratu do diplomacie.
A zálusk má na velvyslaneckou židli v Itálii. „Beran nechce být ministrem zahraničí, mnohem radši by se ujal ambasády v Římě,“ řekl diplomatický zdroj. Kariérní propad by to údajně pro Berana nebyl, navíc motivací je i velvyslanecký plat, který je po započtení všech náhrad vyšší než mzda samotného ministra.
Jeho výjezd do Itálie, kde už v minulosti působil jako generální konzul v Miláně, ale naráží na jednu překážku. Na místo velvyslance za dosluhujícího Jana Kohouta už vláda Petra Fialy (ODS) vybrala letos v únoru Radka Rubeše, státního tajemníka Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Jeho vyslání odsouhlasil kromě kabinetu i prezident Petr Pavel.
Křeslo až po předání listin
Rubeš ale ještě nemá agrément, tedy souhlas přijímací země, Česko o něj údajně prozatím nepožádalo. Velvyslancem se navíc vládní a hradní nominant stává až v okamžiku, kdy předá přijímacímu státu pověřovací listiny. „Dokud člověk není na místě, dokud nepředá pověřovací listiny, tak se dá celý proces zvrátit,“ uvedl diplomat s tím, že pokud před dokončením tohoto procesu případný nový kabinet rozhodne o tom, že velvyslance jmenovaného předešlou vládou nepodpoří, nepotřebuje k jeho zablokování ani souhlas prezidenta.
„Musí ale počítat s tím, že by pak mohl prezident zase blokovat nominanta nové vlády. Ten totiž bude potřebovat jeho podpis. Celé to pak může vyústit v tahanice mezi Hradem a vládou, což by nevrhalo zrovna pěkné světlo na Českou republiku. Na druhou stranu celkem běžně se to děje i v jiných zemích,“ dodal diplomat.
Lipavského stopky
Každopádně v Černínském paláci podle zdrojů redakce panuje obava, že případná Babišova vláda může některá jména z únorového balíku schválených velvyslanců, kde jich bylo více než 15, blokovat. Ostatně když Fialův kabinet střídal před čtyřmi lety Babišův tým, došlo k podobnému scénáři.
Nahnuté to tehdy měl například Adam Vojtěch jako bývalý ministr zdravotnictví, který byl nominantem Babišovy vlády na velvyslanecký post do Finska. V této souvislosti se mluvilo o politické trafice. Ostře proti němu vystoupil například Jan Lipavský, tehdy ještě v pirátských barvách. Vojtěch podle něho neměl patřičné praktické zkušenosti v zahraniční službě. Do Helsinek přesto nakonec odjel.
Naopak stopku od Fialovy vlády dostali někdejší velvyslanci Tomáš Tuhý a Gustav Slamečka. Tuhého ještě tehdejší Babišův kabinet schválil jako velvyslance ve Slovinsku, Slamečku zase v Dánsku. Byť už oba měli agrément, Ministerstvo zahraničních věcí pod vedením Jana Lipavského jejich výjezd zrušilo. Vysvětlilo to tím, že na nejvyšší posty do zahraničí se mají vysílat kariérní diplomaté, což ani Tuhý, ani Slamečka podle resortu nebyli.
Kozák v pasti?
Právě nedostatečná diplomatická kariéra by se mohla nyní vymstít Jiřímu Kozákovi (ODS), kterého dosluhující vláda schválila jako šéfa mise České republiky při OSN v New Yorku. Podle informací Seznam Zpráv je ale jeho výjezd nejasný.
ANO bude nepochybně chtít mít v USA velmi dobrou spojku na Donalda Trumpa. Sáhnout na nominaci kariérního diplomata Jana Havránka na post velvyslance v USA se asi nepokusí, protože to nemá čím podložit. Navíc současný ambasador ve Washingtonu Miloslav Stašek údajně neuvažuje o prodloužení své mise a mluví se spíš o jeho návratu na post státního tajemníka MZV.
Velmi jednoduchou obětí z balíku schválených velvyslanců by tak mohl být právě Jiří Kozák. U něj totiž neplatí nálepka kariérního diplomata, protože byl na ministerstvu politickým náměstkem za ODS.
K odjezdu Jiřího Kozáka (ODS) do New Yorku by po nástupu Babišovy vlády dojít nemuselo.
Do institucí typu OSN navíc nepotřebuje ani agrément, stačí pouze oznámení, kdo přijede. „Tedy v tomto případě by mohla být změna velmi jednoduchá,“ potvrdil zdroj z Černínského paláce.
Zajíček jako pojistka
Na výměnu některých jmen by nakonec mohl kývnout či ji tolerovat i Hrad. Prezidentův zahraničněpolitický poradce Petr Kolář nicméně sdělil, že se k velvyslancům nebude vyjadřovat. „Obecně ale platí, že v civilizované zemi se do již schválených a prezidentem podepsaných nominací velvyslanců ani při změně vlády nemá zasahovat,“ poznamenal.
Jeden z Fialovou vládou odsouhlasených nominantů na velvyslanecký post je i šéf hradního odboru zahraničních vztahů Jaroslav Zajíček, který by měl nastoupit do Portugalska. Hrad si podle zdrojů redakce nepřeje, aby mu Babiš, pokud bude premiérem, jeho štaci zatrhl.
„Něco jiného jsou ovšem nominace vlády, které se ještě na podpis k prezidentovi nedostaly. Tam je to na uvážení nového MZV,“ dodává k otázkám ohledně velvyslanců Kolář.
Redakce proto oslovila Motoristy sobě, kteří by podle koaliční dohody měli obsadit post ministra zahraničí. Předseda strany Petr Macinka sdělil, že je to na něj příliš spekulativní. Hnutí ANO na dotaz redakce, zda zvažuje případné změny velvyslanců, nereagovalo. „Personální otázky nekomentujeme,“ zopakoval jen místopředseda ANO Karel Havlíček.
Jindrákův německý návrat?
V kuloárech Černínského paláce ale nepanují obavy jen mezi těmi, kteří mají být velvyslanci, nejistotu mají i někteří stávající ambasadoři. Byť jejich odvolání je poměrně náročným procesem, který musí svým podpisem stvrdit i prezident.
Jak se jmenuje a odvolává velvyslanec?
- Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. Doporučení rady je vodítkem pro ministra zahraničních věcí. Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem.
- Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací, tedy podpisem předsedy vlády.
- Poté je životopis designovaného velvyslance zaslán přijímající zemi, která během týdnů až několika měsíců vysloví souhlas – agrément. Ve výjimečných případech dotyčná země souhlas nevydá.
- Po obdržení agrément od přijímající země vyhotoví úřad prezidenta ČR listiny, které pověřují velvyslance a doporučují ho hlavě přijímajícího státu. Současně je formální listinou odvoláván stávající velvyslanec v dotyčné zemi. Teprve v tomto okamžiku je možné zveřejnit jméno nového velvyslance.
- V případě odvolání již jmenovaných velvyslanců je proces opačný. Odvolání navrhuje ministr vládě, která po schválení předává návrh prezidentovi.
Zdroj: MZV ČR
V diplomatických kruzích se nicméně mluví o tom, že nová vláda bude chtít střídat ambasadora v Berlíně. Velvyslanec Jiří Čistecký je ve funkci teprve rok, a přestože je považován za talentovaného diplomata, pro byznysově orientovanou novou vládu nemusí být vhodnou volbou. „Babišova vláda bude chtít posílit význam Německa jako ekonomického hráče, bude víc tlačit ekonomickou diplomacii,“ naznačil zdroj. Ostatně místopředseda ANO Karel Havlíček se mnohokrát vyjádřil v tom smyslu, že ekonomická diplomacie bude vlajkovou lodí nové vlády.
Novým českým „kormidelníkem“ v Německu by se podle zasvěcených diplomatů mohl stát Rudolf Jindrák. Zkušený diplomat a znalec země by se do berlínské židle vrátil po více než dekádě. Ambasádu tam vedl mezi lety 2006 až 2014.
V současné době působí jako velvyslanec na Slovensku, post v Bratislavě by se tak mohl uvolnit a nová vláda by měla šanci na vlastní nominaci.
Budapešť v hledáčku
Nezanedbatelnou ambasádou je pro Andreje Babiše i ta v Budapešti, kde je od roku 2023 velvyslankyní Eva Dvořáková. Také v tomto případě lze předpokládat, že by nová vláda prahla po vlastním nominantovi. V minulosti se například i spekulovalo o tom, že by se jím mohla stát Tünde Bartha, ale ta se s největší pravděpodobností vrátí do čela Úřadu vlády.
Nejisté je ale i působení dalších top diplomatů, kteří jsou buď v centrále, nebo se do Prahy brzy vrátí. O někdejší velvyslankyni v Británii Marii Chatardové se mluví jako o budoucí náměstkyni resortu, dalšími náměstky by mohli být i Jiří Brodský a Jan Sechter, dlouholetí kariérní diplomaté.
Diplomat Hynek Kmoníček by zase mohl být premiérovým zahraničněpolitickým a bezpečnostním poradcem.
