Nový člověk Motoristů na zahraničí? Nevýrazný diplomat, ale i Klausův favorit

Byť Motoristé sobě trvají na tom, že ministrem zahraničí bude Filip Turek, mezi diplomaty a případnými koaličními partnery strany se stále častěji skloňuje jméno diplomata a nově zvoleného motoristického poslance Karla Berana.

Místopředseda ANO Karel Havlíček sice Seznam Zprávám sdělil, že personální otázky nekomentuje do doby, dokud nedojde k dohodě o finálním návrhu členů kabinetu, v České televizi ale připustil, že během jednání jméno Beran zaznělo mnohokrát. „Je to člověk, který je kompetentní,“ poznamenal.

Samotní Motoristé ale Berana do čela resortu zatím netlačí. „Neuvažujeme o tom,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda strany Petr Macinka, který nadále stojí za Turkem, jemuž dveře do čela diplomacie přibouchla kauza jeho údajných rasistických výroků a postů na sociálních sítích. „Teď jednáme o programu, s personáliemi seznámí pan předseda Babiš nejprve pana prezidenta,“ sdělil Macinka redakci.

Jenže právě pro hlavu státu by byl podle informací Seznam Zpráv Beran přijatelnější než Turek. Důvody jsou prosté: Neprovází ho tak výrazné skandály, jako někdejší diplomat Černínský palác a jeho fungování zná a má i jisté manažerské schopnosti. „Pokud by dokázal spolupracovat alespoň na hlavních strategických prioritách s prezidentem a udržel by alespoň takovou úroveň naší zahraniční služby, aby to nebyla ostuda, byl by to záslužný čin,“ sdělil redakci dobře informovaný diplomatický zdroj.

Devětapadesátiletý Beran nepatří mezi veřejně známé tváře české diplomacie, zkušenosti nasbíral na několika českých zastupitelských úřadech – v Itálii, ve Španělsku či v Argentině. Na ústředí Ministerstva zahraničních věcí (MZV) také šéfoval Diplomatickému servisu, což je příspěvková organizace ministerstva. Kromě jiného spravuje a hospodaří s majetkem státu, který slouží zejména zastupitelským úřadům cizích států na českém území.

Jeho názory prozatím na veřejnost příliš nepronikaly, letmý obrázek se o něm dá poskládat jen z předvolebních debat. Po volbách rozhovory neposkytuje.

Seznam Zprávy proto prošly jeho předvolební výroky, z nichž je patrné, že by chtěl posílit zejména ekonomickou diplomacii. A to je přesně jedna z vlajkových lodí hnutí ANO. Karel Havlíček nejednou uvedl, že ANO by rádo nastartovalo ekonomickou diplomacii, kterou podle něho současné vedení resortu po celé čtyři roky opomíjelo.

S ANO Beran sdílí také pohled na sousední země. „Musíme přestat bourat mosty s našimi nejbližšími sousedy a snažit se o racionální jednání vzhledem k Maďarsku a ke Slovensku. Jsme pro to, aby se znovu posílila hodnota Visegrádu,“ vzkazoval v předvolebních debatách Beran voličům.

K renesanci V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, vyzval mimochodem před pár dny opětovně i pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš. Na setkání se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem uvedl, že skupina V4 byla po Německu a Francii třetí nejsilnější silou v Evropě a dokázala společně hájit naše zájmy. „Takže dalším krokem by měl být i pokus o obnovení V4,“ uvedl.

Za dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) se společné kontakty zemí V4 výrazně omezily, hlavně z důvodu různých pohledů na zahraniční politiku u Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně.

Lídr ANO rovněž potvrdil, že se obnoví společná zasedání české a slovenské vlády. K přerušení mezivládních konzultací přistoupil Fialův kabinet loni v březnu právě kvůli rozdílným pohledům obou zemí na klíčová zahraniční témata – Praha a Bratislava se rozcházejí zejména v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině.

Babišovu vizi na oživení česko-slovenské spolupráce Beran ochotně sdílí. Zdůraznil například, že je nepřípustné označovat Slovensko za potížistu. „Když je budeme kritizovat a označovat je za potížisty, tak to rozhodně není diplomatická cesta, jak fungovat dobře se svými sousedy,“ zdůraznil.

Na druhou stranu se Beran před volbami vyslovil pro jasnou podporu Ukrajiny. „Co se týče muniční iniciativy, záleží na tom, jaké budou další postupné kroky, které vůči tomu musíme udělat. A jaká bude poptávka na Ukrajině. Pokud by byla, tak samozřejmě budeme pokračovat v takových iniciativách, které povedou k tomu, aby byl mír. Včetně muniční,“ uvedl.

V tomto vyjádření lehce odkročil od vize hnutí ANO, které nepatří mezi fanoušky muniční iniciativy a odmítá přímo z rozpočtu dávat Ukrajině peníze na zbraně. „Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet,“ poznamenal Babiš. O české muniční iniciativě řekl, že by ji měly dělat přímo členské státy Severoatlantické aliance (NATO) a měla by být transparentní.

Naopak vstřícnost k pokračování podpory Ukrajiny by mohla Beranovi „vyšlapat cestičku“ na Hrad. Pro prezidenta Petra Pavla je totiž muniční iniciativa zásadní. Podle diplomatických zdrojů redakce nicméně nelze očekávat, že by Motoristé šli proti proudu, který nakonec prosadí Babišovo ANO.

Každopádně „přijatelnosti“ Berana pro Hrad by mohl nahrát i fakt, že se z dob diplomacie zná s prezidentovým zahraničněpolitickým poradcem Petrem Kolářem. Ten ale na dotaz redakce uvedl, že personální otázky nechce komentovat.

Právě korektní vztah ministra zahraničí a prezidenta republiky je pro zahraniční politiku státu klíčový. Doba exprezidenta Miloše Zemana ukázala, jak se tento vztah může zkomplikovat: Například někdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříčka Zeman často ignoroval, nezval ho ani na klíčová setkání ústavních činitelů.

Prezident Petr Pavel zvolil jiný přístup: Preferuje spolupráci a koordinaci s vládou i s ministrem zahraničí. Proto je obsazení této pozice tak důležité, shodují se diplomaté.

Byť je podle nich Beran pro Hrad přijatelnější než Turek, v případě jeho zvolení do vedení resortu bude také záležet na tom, jakým týmem se obklopí. „Top diplomaté mu patrně klacky pod nohy házet nebudou, ale pokud bude moc ovlivněn Václavem Klausem a Janem Zahradilem, mohlo by to v Černínském paláci i na Hradě skřípat,“ uvedl diplomatický zdroj redakce.

Právě s exprezidentem Klausem se Beran zná už léta, vášnivý lyžař Klaus ho navštěvoval v Itálii, kde Beran působil v Miláně jako generální konzul a kam tehdejší hlava státu jezdila lyžovat. Mluví se i o tom, že na kandidátku Motoristů Berana doporučil právě Klaus.

Napojení má Beran i na Jana Zahradila, někdejšího europoslance, který do značné míry sepsal zahraničněpolitický program Motoristů. Byť se o Zahradilovi v kuloárech mluví také jako o možném kandidátovi partaje na křeslo šéfa diplomacie, pravděpodobnější je jeho angažmá v roli šéfa poradců či náměstka. „Není žádné tajemství, že kontakt s Motoristy dál celkem intenzivně udržuji. Uvidíme, kam se to vyvine,“ poznamenal pro Seznam Zprávy Zahradil.

Klíčovým mužem resortu bude i státní tajemník, do funkce by se podle kuloárních informací mohl vrátit Miloslav Stašek, kterému brzy skončí mise velvyslance v USA. Neočekává se, že by měl Stašek s Hradem konfliktní vztahy. Stejně tak má i blízko k ANO, na ambasádu do Washingtonu ho vyslala právě někdejší vláda Andreje Babiše.

Ačkoli se vysoce postavení diplomaté, s nimž redakce mluvila, netvářili na případné jmenování Berana ministrem zahraničí tak dramaticky jako v případě Filipa Turka, na chodbách Černínského paláce velké nadšení nepanuje. Mezi řadovými zaměstnanci nemá zrovna pověst sympatického a empatického šéfa.

Spory se zaměstnanci měl Beran i na zastupitelském úřadě v argentinském Buenos Aires, kde rozdal několik výpovědí. Místní zaměstnanci se kvůli tomu dokonce obrátili na soud.

„Na zastupitelském úřadě v Buenos Aires skutečně dostali dva zaměstnanci výpověď, došlo k tomu v roce 2017 a věc se dostala před argentinské soudy,“ potvrdila redakci mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová.

Jak spor nakonec dopadl a kolik financí na to MZV vynaložilo, resort nekomentoval, podle informací redakce údajně došlo k dohodě.

Slabinou Berana je i jeho nedostatečná orientace v evropské agendě. Podle informací ze zákulisí se v evropských strukturách příliš nepohybuje a v předvolební debatě České televize to bylo znát – při dotazech na konkrétní návrhy vůči EU nebo migraci opakoval hlavní teze Motoristů, ale detaily chyběly.

Například na otázku, co by měl český premiér navrhnout v Bruselu ohledně migrační politiky, odpověděl obecně: „Musíme získat partnery k tomu, abychom migrační pakt nějakou formou znovu projednali.“ A na další doplňující otázku, co tedy místo toho, řekl: „Místo toho nic.“

Na druhou stranu evropská politika je silně soustředěna u premiéra, právě on má hlavní slovo při summitech, Evropské radě či klíčových rozhodnutích. Ministr zahraničí zde sice hraje roli, ale často spíše doplňkovou.