Článek
„Ve střední Evropě stále víme, na čem záleží: víra, rodina, suverenita. Češi si vybrali moudře. Jejich vítězství posiluje každého vlastence v Evropě!“ napsal na sítích v pondělí ráno maďarský premiér Viktor Orbán.
Opětovně tím vyjádřil svou radost z výhry Andreje Babiše (ANO) v parlamentních volbách. Orbán si od nich slibuje posílení evropské frakce Patriotů pro Evropu i resuscitaci Visegrádské skupiny.
Sám Babiš se přitom – v porovnání s rokem 2021 – tentokrát od Orbána v kampani držel takticky spíš dál.
Žádné politické gratulace ani komentáře zatím naopak nezazněly z Polska. Podle polského analytika Krzysztofa Dębiece tam má Babiš dveře zavřené u nového prezidenta i u současné vlády.
Analytik polského Centra východních studií (OŚW) soudí, že se nedá očekávat ani zmiňovaná obnova V4. „Bude to spíše V3. Slyšel jsem jedno zajímavé vyjádření, se kterým souhlasím: Že V4 je ‚poloviční‘. Fico se dá co do počtu kontroverzí počítat jako ‚půl Orbána‘ a v tom případě se dá Babiš počítat jako ‚půl Fica,“ říká.
Je v Polsku o české volby vůbec zájem?
Podle mě spíše umírněný. Samozřejmě že se o tom mluví ve zpravodajství, ale když to porovnám třeba se zájmem o Slovensko po atentátu na premiéra Roberta Fica, tak je ten zájem výrazně menší.
Svou roli v tom asi hraje i to, že se k volbám nijak zvlášť nevyjadřují ani úřad premiéra, ani kancelář prezidenta a spíše vyčkávají, jak se situace vyvine.
Zachytil jsem gratulace Andreji Babišovi od Viktora Orbána, Pétera Szijjártóa, Roberta Fica, Marine Le Penové nebo z Alternativy pro Německo. Ale z Polska jsem nezaznamenal žádnou reakci – ani ze strany vlády, ani z opozice. Uniklo mi něco? Dá se čekat nějaká reakce?
Předpokládám, že nějaké gratulace se objeví po jmenování Andreje Babiše premiérem, případně po získání důvěry pro jeho vládu.
Babišův problém asi spočívá v tom, že si spálil mosty k polskému prezidentskému paláci, kde je od srpna konzervativec Karol Nawrocki, protože za jeho vlády došlo s Polskem ke sporu o uhelný důl Turów. Zároveň má frakce Patrioti pro Evropu, do které náleží hnutí ANO, dost daleko k prostředí současného polského premiéra Donalda Tuska.
V Polsku tedy momentálně není žádná síla, ke které by mohl mít blízko. Možná by to mohla být část Konfederace, která je také v Patriotech pro Evropu, ale sama Konfederace je vnitřně velmi rozdělená.
Povolební vyjednávání
Andrej Babiš má tedy v Polsku dveře pootevřené jen ke krajní pravici?
V tuhle chvíli ano. Premiér Tusk ale už v minulosti ukázal, že je otevřený určitým pragmatickým rozhovorům – například s Robertem Ficem, ať už to bylo kvůli řešení loňských povodní, nebo později v bilaterálních otázkách. I tak ale bylo patrné jisté napětí či odstup, což potvrzuje i to, že od voleb na podzim 2023 zatím nedošlo k žádné Ficově oficiální bilaterální návštěvě v Polsku.
Ve vztahu k Česku teď bude podle mě následovat období vyčkávání, ačkoliv jsem si všiml, že sám Andrej Babiš se snaží vysílat pozitivní signály – avizoval například, že po prvním zasedání své vlády zavolá do Varšavy ohledně systému emisních povolenek ETS 2. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
Vztahy mezi Varšavou a Prahou byly v posledních čtyřech letech opravdu velmi dobré a podařilo se vybudovat určitou platformu společných zájmů – nejen na úrovni vládní politiky, ale i mnohem hlouběji, na expertní a úřednické úrovni, včetně spolupráce mezi armádami. Je tu tedy celá řada oblastí, které rozhodně stojí za to dále rozvíjet a udržovat.
Jsou i témata, která Babiše spojují s polskou vládou: nelegální migrace, Green Deal. Co z polské perspektivy znamenají výsledky českých voleb z hlediska bezpečnosti? Zatím není jasné, jak bude nová vláda vypadat, ale je pravděpodobné, že se její postoj k válce na Ukrajině pozmění i kvůli možné účasti SPD. Znamená to pro zájmy Varšavy nějaké riziko?
Mluvit o „riziku“ by bylo asi přehnané. Osobně očekávám, že nová vláda, v níž bude hnutí ANO hrát klíčovou roli, se přece jen bude vyznačovat větší kontinuitou, než mnozí předpokládají – alespoň pokud jde o vnímání ruské hrozby.
Připomeňme, že Andrej Babiš sice udělal chybu v prezidentské kampani 2023, když mluvil o článku 5 Severoatlantické smlouvy a nepomoci Polsku, ale zároveň po vyšetření výbuchu ve Vrběticích vyhostil spoustu ruských diplomatů. Rozhodně tedy nejde o politika vyloženě proruského, ačkoliv se dá očekávat, že česká politika vůči Ukrajině bude nyní poněkud pasivnější.
Dá se očekávat, že se vláda Donalda Tuska pokusí Andreje Babiše zapojit do své politiky, respektive přesvědčit ho, že by zahraniční politika vůči Ukrajině a Rusku měla zůstat konzistentní nebo alespoň velmi podobná té současné?
Česko je v tuto chvíli tak důležitým spojencem, že by bylo nerozumné se o takovou snahu alespoň nepokusit.
Proorbánovská maďarská média píší o Babišově vítězství jako o comebacku Visegrádské skupiny. O obnově V4 mluvil i sám Andrej Babiš. Vrací se tím Visegrád do hry, nebo půjde jen o omezenou formu spolupráce ve formátu V3: Maďarsko, Slovensko, Česko?
Myslím, že to bude spíše druhá varianta. Spolupráce ve Visegrádské skupině bude, ale nebude to plná spolupráce ve formátu V4. Bude to spíše ta V3. Slyšel jsem jedno zajímavé vyjádření, se kterým docela souhlasím: Že V4 je „poloviční“. Fico se dá co do počtu kontroverzí počítat jako „půl Orbána“ a v tom případě se dá Babiš počítat jako „půl Fica“.
Babiš navíc na Východě nemá nějaké zvláštní zájmy. Česká republika není energeticky závislá na Rusku, takže rozsah spolupráce a společných zájmů mezi Babišem a Orbánem s Ficem se bude pravděpodobně omezovat na otázky migrace a klimatu – ne na politiku vůči Ukrajině. Hodně také bude záležet na tom, jaký vliv na vládu bude mít SPD Tomia Okamury.
Nelze tedy očekávat, že by premiér Donald Tusk přistoupil k nějaké obnově formátu visegrádské čtyřky. Tahle skupina je pro Varšavu pořád toxická?
Tak to vidím i já a takové signály jsem slyšel i z našeho ministerstva zahraničí. Varšava se bude pokoušet s Českem podnikat bilaterální pokusy o pragmatickou spolupráci, a to i v širších formátech – nejen V4. Půjde o vyjednávání nových unijních finančních rámců, otázku povolenek ETS 2 či jiná konkrétní témata, kde může region mluvit společným hlasem.
Napjaté vztahy panují mezi Polskem a Maďarskem, které vedou „diplomatickou válku“ i na síti X. Dají se podobné vzkazy čekat od Varšavy i na účet příští české vlády? Nebo je tohle záležitost vyhrazená jen pro Orbána?
Politika Maďarska rozhodně zachází nejdál, pokud jde o střet zájmů s Varšavou a o ochotu kopírovat ruskou propagandu, takže rozdíl je obrovský. Druhá věc: Česko je sousedem Polska s nejdelší hranicí a po Německu je druhým největším exportním partnerem. Mnoho pragmatických projektů – dopravní spojení, železnice, protipovodňová infrastruktura – se rozvíjí nezávisle na tom, kdo je ve Varšavě u moci. Takže zde bude situace rozhodně odlišná.
Vy sledujete českou politiku z Varšavy. Kdo je vaší optikou přirozeným partnerem Andreje Babiše na evropské scéně a mezinárodní scéně? Babiš adoptoval některé marketingové prvky trumpovského hnutí MAGA, může mu to pomoci dostat se rychle do Bílého domu, jak se to nedávno podařilo novému polskému prezidentovi Karolu Nawrockému?
Problém Andreje Babiše a hnutí ANO spočívá v tom, že se stylizuje do Orbána i Trumpa a připomíná, že se s americkým prezidentem pětkrát setkal. Jenže na Bílý dům nemá dobré bezprostřední kontakty a bude v tomhle vztahu muset počítat na prostřednictví Viktora Orbána.
Babiš také může být zklamaný z členství hnutí ANO ve frakci Patriotů pro Evropu. Původní idea mu měla přinést určité výhody v kampani jakožto opoziční strany. Jenže tyhle klady pro něj postupně ztrácejí význam, pokud se vrátí k moci. Frakce bude mít v Evropské radě jen dva premiéry, dost upozaděné.
Chápu to tak, že Babiše zklamalo, že Patrioti nakonec nejsou tak silní, protože se nepřidal Robert Fico a v Nizozemsku i Rakousku strany z téhle frakce skončily mimo vládu. Frakce má tak minimální vliv.
Nejspíš i proto to Babiš v kampani tak neakcentoval a naopak v posledních debatách zdůrazňoval, že udržuje kontakty se svými známými a přáteli z bývalé liberální politické rodiny ALDE. Říkal, že má číslo na lucemburského ministra zahraničí Xaviera Bettela a na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zdůrazňoval raději to, než že by teď měl nějak blízko k Orbánovi.
V obou posledních debatách Babiš navíc zdůraznil, že předpokládá, že se po jarních volbách v Maďarsku změní vláda, což podle něj ovšem nemá měnit nic na visegrádské spolupráci. Svědčí to o určité distanci Babiše od Orbána.
Během vícero mých rozhovorů v Praze jsem slyšel, že Orbán chtěl Babiše podpořit ve volební kampani, ale ten o to příliš nestál, zvlášť po zkušenosti z kampaně 2021 a kontroverzní podpory Orbána při setkání s Babišem v Ústí nad Labem.
Tentokrát na to nedošlo, podobně jako zrušili lístek Miloši Zemanovi do samého závěru kampaně. A to byl zřejmě také dobrý krok. Marketingoví poradci Babišovi radili lépe než dřív.
