Za koho bude hrát? Mladý Buffon může zůstat Česku. Když bude chtít

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bravo!

Bravissimo!

Fantastico!

Zatímco česká fotbalová reprezentace do 19 let odlétala minulou středu z Malty do Prahy, černovlasý útočník Louis Thomas Buffon mířil do italské Pisy. Za svým klubem, ve kterém zatím skoro nehraje. Ačkoli se vrátil s úchvatnou reprezentační bilancí, trenér Alberto Gilardinu mu v ligovém utkání proti Sassuolo nedaroval ani minutu. Znovu!

Buffon trčel na lavičce se svými třinácti odehranými minutami v sezoně a s touhou, že by během zimního přestupního režimu rád zkusil změnu. Hostování. Nejlépe ve druhé italské lize, protože do první má pořád daleko a zároveň už potřebuje hrát mezi dospělými.

Stále je mu zatím sedmnáct, času má relativně dost. Ale koukněte, co dokáží někteří mládenci z ročníku 2007. 

Lamine Yamal může klidně získat Zlatý míč za rok 2025, stoper Cubarsí tmelí obranu Barcelony, Nwaneri je žolík pro Arsenal, drzoun Estêvão už zvládl pět gólů za áčko Brazílie a pohotový Quenda, rodák z Guinea-Bissau, vyhlíží první reprezentační pozvánku do portugalské reprezentace ke Cristianu Ronaldovi, který by věkově klidně mohl být jeho táta.

A pak, celkem daleko za nimi, je Louis Buffon.

Česky mluví málo, velmi slušně rozumí. Když je v kolektivu, nestydí se. Nejčastěji používá oslovení „ty vole“ nebo „kámo“. Čili klasika, které se nelze divit.

„Většinou komunikujeme v češtině. Jen výjimečně si pomůžeme angličtinou, protože drtivé většině pokynů rozumí. Za poslední rok udělal obrovský progres, ale je třeba říct, že hned na prvním srazu si troufl na představení před hráči v češtině. Už tím ukázal svůj charakter a získal si tým,“ poví reprezentační trenér Václav Jílek a přidá vtipnou historku. Když oznámil hráčům, že se bude muset trénovat na umělé trávě, čili na umělce, Buffon si na pomoc půjčil internetový překladač, který mu řekl: „Training for artists, tedy trénink pro umělce.“

Žije v Itálii, kde na něj italsky mluví i maminka Alena Šeredová. Češtinu poslouchá leda během prázdnin, když přijede na návštěvu k prarodičům. I proto bude nesmírně zajímavé, kam se Buffonova kariéra posune.

Geny má úžasné. Táta Gianluigi se řadí k nejlepším fotbalovým brankářům historie. V Serii A odehrál nejvíc zápasů ze všech. Desetkrát s Juventusem Turín získal titul. Itálii přivedl v červenci 2006 na světový trůn a dodnes zůstává záhadou, proč tehdy nedostal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety, když jím bezesporu byl. V hlasování ho ale předstihl reprezentační spoluhráč Fabio Cannavaro.

O rok a půl později se narodil Louis.

Co uměl táta chytit, to on umí (prozatím v mládežnických kategoriích) proměnit.

Jeden měl magnet v rukavicích, druhý ho má v kopačkách.

Oba vytáhlí fešáci.

Ale zatím je samozřejmě příliš brzy na to, abychom mohli konstatovat, že se z juniora taky vyklube hvězda světového formátu.

A už vůbec se neví, jestli se náhodou nesvlékne z českého dresu, který si vybral pro teenagerovské reprezentování. V případě, že by to dotáhl na úroveň áčka, vybírat si bude ze dvou alternativ: Česko po mamince, Itálie po tátovi. Jakmile by pak nastoupil do soutěžního utkání, legislativa mu jen ve výjimečných případech dovoluje, že by mohl změnit triko.

„Louis si váží toho, že může hrát za Česko, a my cítíme, že mu naše země není lhostejná. Ale rozhovor na téma jeho budoucnosti jsme nevedli,“ přiznal Jílek, když skončil turnaj, na kterém Buffon exceloval.

Po pár společných trénincích skočil na Maltě do náročného kvalifikačního turnaje, s ostatními si třikrát vyslechl národní hymnu, z níž zná leda melodii, a pálil jako při povedeném tréninku.

Česko versus Ázerbájdžán 6:1. Buffon třikrát skóroval a nestřídal. Hrdina dne.

Česko versus Malta 2:2. Zprvu odpočíval, šanci dostali jiní. Za posledních patnáct minut, kdy se dostal na hřiště, zůstal na nule.

Česko versus Severní Irsko 4:0. Zase tři góly, navíc během pětadvaceti minut, které rozdělila přestávka.

Když to všechno shrneme, Lousík, jak ho oslovuje maminka, zvládl raritní věc: šest branek za 180 minut. Stal se nejlepším kanonýrem úvodní kvalifikační fáze vedle německého bombarďáka Francise Onyeky, kterého britský list The Guardian už loni pasoval mezi nejzajímavější hráče z ročníku 2007 (aktuálně hraje druhou Bundesligu za Bochum).

„Já vám to říkal. Příroda se většinou neplete. Louis je typický zakončovatel. Jako bývali v naší lize třeba Skuhravý, Griga, Drulák, naposledy pak Lafata. To není žádná náhoda, že se k vám odrazí balon. Má to v sobě,“ líčil Petr Kostelník, jenž v reprezentační devatenáctce cepuje brankáře. Jako bývalý gólman vnímá, že má Buffon shůry dáno.

Česko devatenáctiletých postoupilo z prvního místa do jarní fáze a zase jde do skupin. Bude jich sedm (losuje se 10. prosince) a vítězové proklouznou na sledovaný mládežnický turnaj, ve kterém je na konci června doplní pořádající Wales.

S Buffonem, nebo bez?

Jistěže s!

„Louise zdobí nadstandardní gólový instinkt. Dohrává situace, jde za gólem a umí si najít místo v šestnáctce. Své přednosti může využít za předpokladu, že dostane kvalitní servis od spoluhráčů. U nás ho dostává, protože naskočil do týmu, který má silné jádro a řadu technicky vybavených hráčů,“ praví trenér Jílek.

Ano, česká devatenáctka má docela šmrnc (vždyť v podobném složení před dvěma lety zaujala na Euru sedmnáctiletých) - a s Buffonem taky výrazný nádech zajímavosti.

„Já řešil holky a diskotéky, tihle kluci jsou do fotbalu zapálení blázni,“ poví bývalý ligový útočník Petr Švancara, jehož syn Daniel do aktuálního týmu patří.

S Buffonem fungují vedle sebe. Rozumějí si v nábězích i přihrávkách. Nechrtí, snaží se hrát pro tým. Jestli se o italských fotbalistech traduje, jak odmalička bývají vyhraněné individuality, u Buffona se nic takového neřeší.

„Žádné přehnané sebevědomí nebo nesvázané hraní u něj nevnímám. Naopak je velmi silný v organizaci,“ poví reprezentační kouč: „V principu hraje jednoduše. Umí využít své přednosti, aby se nejkratší cestou dostal do šance a ohrozil branku soupeře. Přímočarost ho zdobí. Na první pohled je evidentní jeho mentální i fyzická odolnost. Schytá spoustu ran, ale neuvidíte ho ležet na hřišti. Hned se oklepe a jede dál. Takové hráče na hřišti chcete.“

Hodně trefná charakteristika, byť se jedná o teenagera, který teprve může zazářit. Dobře pracuje tělem zády k bráně a také pod tlakem udrží dost míčů. Dalo by se říct, že do obvyklého českého mustru se hodí.

Otázka je, jestli časem nezběhne k Italům.