Článek
Ukrajina potřebuje na příští dva roky velkou finanční pomoc z Evropy, a to kvůli pokračující ruské agresi, nepřátelským ostřelováním zničené infrastruktury i vysokým výdajům na obranu.
„Příští rok v únoru zůstaneme bez peněz, pokud nedostaneme z Evropské unie pomoc 140 miliard eur,“ nastínil ekonom a šéf Kyjevského bezpečnostního fóra Arsenij Jaceňuk, který byl v letech 2014 až 2016 ukrajinským premiérem.
Takovou částkou Evropská unie disponuje. Jde o zmrazená ruská aktiva, která jsou uložena v depozitáři cenných papírů Euroclear v Bruselu. Ruské státní peníze, zastavené v Belgii v rámci sankcí kvůli rozpoutání války proti Ukrajině, čítají celkem 183 miliard eur, tedy v přepočtu necelých 4,5 bilionu korun.
O takzvané reparační půjčce, která by zmrazená aktiva převedla na pomoc Kyjevu, se má rozhodnout už za pár týdnů.
Belgické obavy
Uvolnění peněz se zatím brání belgický premiér Bart De Wever. Pokud by totiž Rusové transakci soudně napadli jako krádež, žaloba bude směřovat na Belgii, protože depozitář Euroclear sídlí v Bruselu.
„Belgie se bojí toho, že nastane okamžik, kdy ji Rusko zažaluje za zpronevěru svých peněz. A že Rusku může mezinárodní arbitráž dát za pravdu, protože mezinárodní právo v tomto ohledu nerozlišuje, kdo je nebo není agresor,“ říká Seznam Zprávám Karel Barták.
„Jsou to státní peníze uložené v Euroclearu a Belgičané se obávají, že může nastat situace, v níž jim soud uloží peníze Rusku vrátit. Chtějí, aby všechny členské státy EU vytvořily mechanismus garantující, že v tom Belgie takzvaně nezůstane sama,“ pokračuje bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, který později působil na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (EAC).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v projevu před europoslanci uvedla, že členské státy mají tři způsoby, jak mohou Ukrajinu finančně podpořit.
„Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech,“ upřesnila.
Kyjev podle ní potřebuje příští rok 70 miliard eur, většinu z toho na zbraně a obranu. V následujícím roce to bude dalších 64 miliard eur.
Proč EU dosud neuvolnila zmrazené ruské fondy?
Debata o uvolnění ruského majetku v evropských bankách na pomoc Ukrajině se vede prakticky od začátku konfliktu. Země jako Velká Británie, pobaltské státy, Polsko či USA pod vedením Joea Bidena ke kroku opakovaně vyzývaly, proti byly naopak Francie, Německo či Belgie.
Důvody jsou dva – možný konflikt s mezinárodním právem a potenciální snížení důvěryhodnosti eurozóny i samotného eura v očích investorů.
Belgická vláda a politici některých dalších zemí Evropské unie dříve vyjadřovali obavy, aby rozhodnutí převést ruská aktiva Ukrajině nevedlo ke ztrátě důvěry investorů. V tom smyslu, že jejich investice a peníze jsou uvnitř EU v bezpečí.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, minulý týden schválila rezoluci, že Rusko zažaluje Belgii za krádež, pokud Euroclear aktiva uvolní, a že zároveň zabaví na svém území majetek všech států, které se na „krádeži“ budou podílet. Tedy všech členských zemí Evropské unie.
„Hledá se cesta, jak to právně ošetřit. I Ursula von der Leyenová připouští, že to je obtížné. Musí se najít způsob, jak peníze vyvést z Euroclearu a vytvořit jinou platformu, kam se ty finance převedou za účelem jejich poskytnutí Ukrajině. Pracuje na tom mnoho právníků a právních expertů a vymýšlejí, jak to všechno udělat. Navíc Maďarsko a Slovensko nechtějí souhlasit s finanční pomocí Ukrajině,“ vysvětluje Barták.
Předpokládá, že Unie nakonec půjčku přes všechna rizika schválí. „Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že se to stane. Že prosincový summit Evropské unie to rozhodne. Kdyby si nebyl dost jistý, něco takového by neprohlásil, takže jednání s belgickým premiérem je nejspíš dost daleko. Belgická vláda navíc po mnoha odkladech schválila státní rozpočet, takže není tlačena do kouta,“ přibližuje.
„Pro většinu členských států Evropské unie je lepší variantou poskytnout garance Belgii než sáhnout do vlastních kapes a vyčlenit pro Ukrajinu další peníze. Musel by se složitě hledat klíč, kdo kolik přispěje, což by vyvolalo velké spory. To je opravdu takový pytel blech. A společná evropská půjčka nepřichází v úvahu kvůli odporu Slovenska a Maďarska,“ uvádí Karel Barták.
Klíčový summit se má konat 18. až 19. prosince v Bruselu. Zatím není jasné, kdo na něm bude reprezentovat Česko. Zda to bude poslední velká zahraniční akce končícího premiéra Petra Fialy z ODS, nebo naopak první pro Andreje Babiše (ANO) coby nového předsedu vlády.
Ruská aktiva v Euroclearu
V době ruské invaze na začátku roku 2022 držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím, které na Rusko uvalila Evropská unie.
Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila právě k poskytnutí takzvané reparační půjčky. Plán předpokládá, že ji Ukrajina splatí, až dostane od Ruska válečné reparace.
