ERÚ ukázal, jak zdraží regulovaná složka ceny energií

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti příští rok vzroste o procento, u plynu o 4,7 procenta, uvedl v pátek Energetický regulační úřad (ERÚ). V případě vládních změn by ceny klesly o 15 procent.

Současný propočet vychází z nynějších pravidel, ERÚ však už předem zpracoval i scénář, který avizuje vznikající vládní koalice Andreje Babiše. Ta chce ceny energií snížit i tím, že za zákazníky převezme poplatek za obnovitelné zdroje.

„Velmi důležité bude, jak nakonec vláda rozhodne o financování podporovaných zdrojů. Pokud dojde k rozhodnutí o přenesení nákladů na státní rozpočet, tak můžeme s jistotou říct, že pokles ceny pro nízké napětí by byl 15 procent, u vysokého napětí dokonce 21 procent a u velmi vysokého napětí 34 procent,“ uvedl na tiskové konferenci předseda ERÚ Jan Šefránek.

Úřad však podle něj nemůže závazně kalkulovat s plány, které ještě nejsou schválené. V aktuálních číslech tak pracuje s dosavadními pravidly. V případě, pokud příští vláda schválí avizované změny, je ale ERÚ schopný reagovat obratem.

Kandidát na budoucího ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) potvrdil, že změna přijde.

„Počítáme, že se platby za regulované složky přerozdělí férověji mezi stát, domácnosti a firmy. Současný stav je neudržitelný. Zákazníci v Česku platí jedny z nejvyšších cen elektřiny v EU, což vytáčí domácnosti a vyhání firmy z ČR. Proto tu část, která jde za OZE, přeneseme opět na stát,“ uvedl Havlíček pro SZ Byznys.

Plánované přenesení poplatků by podle propočtů ERÚ mělo státní kasu vyjít asi na 17 miliard korun. Havlíček zároveň hledá i způsoby, jak pomoct energeticky náročným podnikům. Například Německo plánuje částečné zastropování cen pro vybrané branže. Česko by se podle příští vlády mělo vydat jinou cestou.

„Pro energeticky náročné obory jsme připravení diskutovat nad úpravou tzv. podpory nepřímých nákladů a chystáme zvýhodnění skrze odpisy. Jednám o tom se všemi profesními svazy a řešení je přijímáno pozitivně,“ řekl Havlíček.

Pravděpodobný nástupce ministra Lukáše Vlčka (STAN) zároveň odmítá, že by přenesení poplatků na rozpočet mělo být pro stát nevýhodné. Podle Havlíčka by měly přinést pozitivní efekt pro celou ekonomiku.

„Argumenty, že to zatíží rozpočet, svědčí o účetním vnímání ekonomiky. Pokud udržíme firmy a jejich ziskovost, vrátí se nám to pozitivně. V opačném případě bude těch 17 miliard těch posledních, které nám budou chybět,“ dodal Havlíček.

Plyn mezitím podraží, regulovaná složka stoupne domácnostem o 4,7 procenta. Tato část tvoří přibližně čtvrtinu výsledné ceny plynu. Lidem, kteří s ním vytápějí dům a zároveň plynem i vaří a ohřívají vodu, by tak roční vyúčtování mohlo stoupnout i o několik set korun.

Důvodem rostoucí ceny je kombinace nízké spotřeby a zároveň nutných investic do infrastruktury. „Spotřeba sice roste, ale pomaleji, než se očekávalo. Na druhé straně ale pozorujeme mírné oživení tranzitu,“ říká k tomu šéf ERÚ Jan Šefránek. Vyšší výnosy z tranzitu přes Česko do okolních zemí by pak mohly plyn zase zlevnit.