Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Papež Lev XIV. při návštěvě Turecka dorazil do Izniku, někdejší Nikáje, historického místa konání nikajského koncilu. To je jedna z nejdůležitějších církevních událostí, v roce 325 se na koncilu křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry.
Páteční návštěva papeže v bazilice tak připomíná 1700. výročí koncilu.
Lev XIV. se na pozvání konstantinopolského patriarchy Bartoloměje I., který je považován za čestného vůdce pravoslavného světa, zúčastnil ekumenické modlitby u ruin starověké baziliky, informují například agentura Reuters nebo France 24. Návštěva Turecka je pro nového papeže první zahraniční cestou od jeho květnového zvolení.
Papež Lev XIV. u trosek antického kostela v tureckém Izniku.
Akce v Nikáji má ukázat jednotu a spolupráci mezi katolickou a pravoslavnou církví, anglikány a dalšími směry, píše deník The Washington Post.
Podle něj papež momentálně řeší, jak přivést „jednotu“ do polarizované církve v době politiky plné sporů, které rozvířily hořké debaty o migraci, nerovnosti, změně klimatu a dalších otázkách kulturní války, shrnuje americký deník.
Nikajský koncil
Do Nikáji ho v roce 325 svolal císař Konstatin Veliký. Biskupové se na něm shodli na základních principech víry, a proto je považovaný za jednu z nejdůležitějších událostí v historii křesťanství.
Konal se v době, kdy byla západní a východní církev stále sjednocena. Sjednocená církev se rozdělila během velkého schizmatu v roce 1054, což byl rozkol způsobený mimo jiné neshodami ohledně primátu papeže. I dnes však katolické i pravoslavné církve a většina protestantských církví přijímá nicejské vyznání víry.
Ještě před deseti lety byla nikajská bazilika ze 4. století zcela pod vodou a její význam pro ranou křesťanskou historii zůstal ukryt pod jezerem v severozápadním Turecku. Dnes stojí kostel v Izniku, několik hodin od Istanbulu, na souši.
Jeho ruiny se znovu objevily, když voda, která je pohlcovala více než 700 let, ustoupila kvůli změně klimatu, připomněla agentura AFP.
Ruiny antického kostela byly ještě před deseti lety pod hladinou jezera, dnes stojí na jeho břehu.
Objevení vykopávek
Archeolog Mustafa Sahin, který baziliku identifikoval z leteckých snímků v roce 2014 a vedl vykopávky, uvedl, že kostel byl postaven v roce 380.
„Když byly ruiny poprvé objeveny, byly 50 metrů od pobřeží a dva metry pod vodou,“ vysvětlil Sahin pro AFP. „Kvůli globálnímu oteplování začala voda v jezeře ustupovat a nyní je celý kostel nad hladinou,“ dodává.
Bazilika
Bazilika stojí na místě staršího kostela, postaveného tam, kde byl v roce 303 za svou víru zabit šestnáctiletý Neophytus během římského pronásledování křesťanů. Neophytus byl podle místního muzea zbičován, ukamenován a nakonec sťat za odmítnutí obětovat pohanským bohům.
První dřevěný kostel hostil koncil, ale zničilo jej zemětřesení v roce 358. Nová bazilika byla postavena asi o 20 let později. Stála sedm století, než ji zničilo zemětřesení v roce 1065 a následně ji pohltila voda jezera.
Zdroj: France 24
Vykopávky baziliky.Video: AP
Sahinův tým odhalil v okolí až 300 hrobů a popsal místo jako „pohřebiště mučedníků“, s důkazy o mučení a násilné smrti. Mezi nimi je i 11 dětských hrobů. Antropologové kosti pečlivě dokumentují, než je vrátí na původní místo.
Turecký archeolog připomíná význam Anatolie pro rané křesťanství. „Křesťanství vzniklo kolem Jeruzaléma, ale bez Anatolie by se nevyvinulo.
„Papežova návštěva může pomoci této oblasti, aby se z ní stalo poutní místo pro křesťany, a zároveň nabídnout Turecku příležitost pro náboženskou turistiku,“ shrnuje Sahin.
