Oprava můstků v Harrachově přerostla ve spor, který otřásl celým sportem

Ještě to bude pár týdnů trvat, než se pořádně rozběhne lyžařská sezona, v krkonošském Harrachově už ale začátkem prosince čerstvá nadílka sněhu přímo vybízí k lyžovačce.

V těch odvážnějších návštěvnících může atmosféra horského střediska vyvolat i představy, jaké by to asi bylo si skočit na lyžích z některých z místních můstků. Jako to dělaly legendy disciplíny, kterou Češi přijali za svou. Jiří Raška, Pavel Ploc, Jakub Janda…

Jenže kdo se vydá na procházku k areálu velkých můstků, nečeká ho veselý pohled. Dopadovou plochu ohraničuje kovový plot s logem stavební firmy. Pod sněhem lze rozeznat rozrytý terén, na hromadách zde volně leží kusy dřeva. O kousek dál nečinně postává bagr.

Samotné můstky jsou stále nepoužitelné, dlouho plánovaná oprava od léta stojí. A místo bagrů vyrazili do akce právníci. Naposledy tuto středu, kdy odvolací komise řešila případ vyloučení jednoho ze strůjců rekonstrukce můstků, šéfa úseku skoku Svazu lyžařů ČR a donedávna šéfa Národního sportovního centra Harrachov Víta Háčka.

Toho vedení Svazu lyžařů viní z porušení stanov, když státní pozemky převedl na Harrachov, a odvolalo ho z pozice šéfa úseku skoku i Národního sportovního centra. Nakonec ale definitivní rozhodnutí odložilo.

Pokračuje tak spor, který nemá v novodobé historii tohoto tradičního českého sportu obdoby. Podle jeho aktérů může rozhodnout nejen o budoucnosti tohoto sportu, ale také města Harrachova.

„Po patnácti letech vyjely bagry pod můstek. Udělaly práci, vše je transparentní. Ale podle svazu lyžařů poškodil Vít Háček jejich zájmy. Jaké jsou tedy ty zájmy? Udělal všechny kroky pro to, aby se sportovalo,“ říká nyní Filip Sakala, sportovní ředitel českých skokanů a bývalý reprezentant.

„Vít Háček nebyl ochotný respektovat názor dvou členů spolku,“ stojí si za svým prezident Svazu lyžařů David Trávníček.

Devětadvacetiletý Filip Sakala ještě nedávno profesionálně skákal na lyžích, podobně jako dříve jeho otec Jaroslav, po účasti na olympijských hrách 2022 ale ukončil kariéru. Místo toho se v roce 2023 stal sportovním ředitelem českých skokanů.

Úsek skoku na lyžích si tak prošel generační obměnou - ve stejné době zvolila členská základna do jeho čela dalšího bývalého skokana, tehdy osmadvacetiletého Víta Háčka.

A společně měli velké plány. „Sport jsme přebrali ve stavu, kdy byla katastrofální infrastruktura. Všechno bylo rozpadlé, vztahy nebyly optimální. Sport neměl žádnou vizi. Sponzorům už to nepřišlo atraktivní, mladí nebyli. Začali jsme úplně od základu,“ říká Sakala.

Zaměřit se chtěli zejména právě na opravu můstků v Harrachově, které jsou dlouhodobě zanedbané. „Žádný kvalitní můstek, který by nás mohl někam posunout, v Česku v tuto chvíli není. Jsou tady můstky, které nejsou zas tak špatné, ale to stáří se na nich podepsalo,“ popisuje Vít Háček.

V tom našli Háček se Sakalou společnou řeč se starostou Harrachova Tomášem Vašíčkem (SNK - Změna pro Harrachov), který je v čele města od roku 2022. A vymysleli plán. Areál si měl projít významnou rekonstrukcí. Třeba z můstku K120 se měl stát HS 162 - větší, modernější můstek připravený na světové poháry.

A dohodli se, že Národní sportovní centrum Harrachov - spolek, kde zasedali zástupci města, Svazu lyžařů ČR a místního Lyžařského a turistického Bucharova klubu - darovací smlouvou státní pozemky převede na město, které mělo s rekonstrukcí finančně vypomoct.

Darovací smlouvu ale napadli zástupci Svazu lyžařů a Bucharova klubu. Tvrdí, že o dohodě nevěděli. Práce se tedy v srpnu zastavily.

Podle Trávníčka bylo také zásadním problémem, že Harrachov neměl dopředu vyjednány všechny náležitosti. „Pravidla vyžadují, aby nájemní vztah trval 30 let. O takovou výjimku je třeba žádat Ministerstvo financí. A to bohužel tuto výjimku neposkytlo městu Harrachov, které o tuto výjimku žádalo,“ řekl Trávníček koncem listopadu na setkání s novináři.

Trávníček později pro Seznam Zprávy doplnil, že podle něj existuje podezření, že „jednání bývalého vedení NSC Harrachov mohlo způsobit předlužení spolku“. To plánuje prověřit interním auditem, který by měl být hotový v lednu příštího roku.

Háček, Sakala i starosta Vašíček pochybení rázně odmítají. „Projekční práce probíhaly dva a půl roku. Všichni se koukali, jak se platí miliony, a v konečné fázi řeknou, že jsou proti. To je úplně absurdní,“ zlobí se Háček.

Podle něj o jeho záměru ostatní členové spolku věděli. „Ptal jsem se na to na všech možných schůzích a nikdy mi nikdo neřekl jediný argument, co mohou mít proti darovací smlouvě. Pan Trávníček, když jsem mu oznámil, že začíná rekonstrukce, mi posílal tleskající smajlíky,“ dodává.

„Darovací smlouva je transparentní. Součástí byla i reverzní doložka, pokud by se město o areál nestaralo, muselo by pozemky vrátit zpět Národnímu sportovnímu centru. Město navíc jako samosprávní celek podléhá nejtvrdším kontrolám,“ stojí si za rozhodnutím Sakala.

Háček také nesouhlasí, že by pochybil při postupu udělení výjimky. „Dlouhodobý nájem 30 let je podmínkou pro získání investiční dotace, podmínkou pro provozní dotaci je jakýkoliv nájem na jakoukoliv dobu,“ říká.

Pokud se odvolací komise nakonec přikloní na stranu Svazu lyžařů a Háček bude odvolán, chce se bránit soudní cestou. V případě jeho konce plánuje z funkce odejít také Sakala. „Jednak se obávám, že tímto krokem půjdou skoky v očích veřejnosti dolů. Projekty se zhroutí, protože ze strany měst nebude ambice do toho dál investovat energii,“ říká Filip Sakala.

To už se částečně potvrzuje. Starosta Harrachova spolupráci se současným vedením Svazu lyžařů odmítá. Město už dříve odstoupilo od smlouvy a na začátku prosince vystoupilo z Národního sportovního centra.

Vašíček míní, že za koncem Háčka stojí komerční zájmy vedení svazu. „Jde tam o areál. Já jsem o tom naprosto přesvědčený,“ říká starosta. Obává se změn, které se už v minulosti odehrály v areálech ve Špindlerově Mlýně nebo v Peci pod Sněžkou. A to, že se pozemky dostanou skrze pacht do soukromých rukou. Tím by město nad areálem ztratilo kontrolu. „Byl by to konec Harrachova, kdyby se majetek dostal do rukou nepovolaných lidí,“ míní Vašíček.

Trávníček naopak neskrývá, že se této cestě nebrání. Podle něj jde naopak o cestu, jak udělat z Harrachova moderní areál.

„Dlouhodobě usilujeme o to, aby současné vedení Sportovního areálu Harrachov provedlo průzkum trhu a zjistilo, za jakých podmínek by bylo možné skiareál Harrachov poskytnout k dlouhodobému provozování komerčnímu subjektu obdobně jako to úspěšně funguje ve dvou největších lyžařských areálech u nás, tedy v Peci pod Sněžkou a ve Špindlerově Mlýně, které Svaz lyžařů ČR a Česká unie sportu rovněž spoluvlastní. Tato snaha však v Harrachově historicky naráží na odpor,“ uvádí Trávníček.

O harrachovský areál už před dvěma lety v rozhovoru pro CzechCrunch projevil zájem Marcel Soural, majitel společnosti Trigema, které patří i areál v nedaleké Rokytnici. Seznam Zprávy oslovily Trigemu s dotazem, zda zájem Sourala o Harrachov stále platí. Do vydání článku ale její zástupci neodpověděli.

Svěření pozemků soukromníkům se bojí i skokani. Podle nich by si investor mohl určovat ceny, za které by sportovce nechával na místě trénovat nebo pořádat soutěže. „Máme zkušenost s propachtovaným areálem na Ještědu. Tam se od té doby nekonala zimní sezona, protože je to pro nás neudržitelné,“ říká Háček.

„Propachtování pozemků v Harrachově by byla smrt tohoto sportu,“ dodává Sakala.