Většina lidí, kteří berou dávky, si s reformní superdávkou pohorší. I o tisíce

Sociologická organizace PAQ Research dlouhodobě sleduje situaci 2527 českých domácností. Nově tento vzorek využila i k propočítání dopadů už nabíhající dávkové reformy, která si klade za cíl sjednotit hned čtyři dávky do jediné dávky státní sociální pomoci.

Současní příjemci dávek musí do konce roku zažádat o novou dávku, první výplatu mohou lidé očekávat v květnu 2026, nejpozději do konce dubna by se měli dozvědět novou výši státní podpory.

A z propočtu PAQ Research vyplývá, že více než polovina stávajících příjemců si v novém systému pohorší. Přesněji: 27 procentům poklesne nárok o více než dva tisíce korun a dalším 25 procentům o stále znatelných 500 až 2000 korun. A odhadem dalším pěti procentům příjemců nárok na dávku zanikne se zavedením majetkového testu. Naopak 17 procentům domácností by dávka mohla vzrůst o více než 2000 korun.

Analytici vycházejí z dat od 197 domácností, které dlouhodobě sledují a zároveň pobíraly dávky hmotné nouze nebo státní sociální podpory.

Stejně tak PAQ Research propočítal i nárok na výši státní podpory a vycházel z toho, že ne všechny domácnosti dříve pobíraly všechnu státní pomoc, na kterou mohly dosáhnout. Typicky třeba dostávaly přídavek na dítě, ale už nečerpaly příspěvek na bydlení nebo naopak.

A z propočtu vychází, že o 500 a více korun by si pohoršilo až 59 procent příjemců, pokud by dnes čerpali všechnu státní pomoc.

„Zabýváme se tím, jak se změní nárok u všech lidí, kteří nárok mají. I když část z nich dávku nečerpá. Bavíme se o tom, kdo nárok má a jak se mění. Je to zajímavé z toho důvodu, že nám to umožňuje systémy porovnat,“ vysvětluje ukazatel Samuel Galan, jeden ze spoluautorů studie.

Analytik zdůrazňuje, že z propočtu také vyplývá, že samotné sjednocení dávek současným příjemcům pomůže. Průměrná reálně čerpaná dávka totiž klesá méně, než klesá nárok.

Jako příklad tvrdosti reformy dávek autoři studie dávají situaci 55letého muže s duševními problémy po pobytu v nemocnici, který se snaží získat práci. Má invaliditu prvního stupně a důchod 7000 korun, nesplňuje kritéria zranitelnosti a pracuje za minimální mzdu. Za bydlení dává v krajském městě 14 500 korun.

Dosud měl příspěvek na bydlení 6986 korun. V superdávce se jeho podpora sníží na 1750 korun.

Propočty odhalují, že dávková reforma dopadne právě zejména na jednočlenné domácnosti.

„Jednočlenné domácnosti na pracovní bonus takřka nemají šanci dosáhnout,“ zmiňuje Daniel Prokop, sociolog a zakladatel PAQ Research.

Analytik Galan zdůrazňuje, že reforma a nový systém výpočtu dávky mohou nezamýšleně poškodit i jednočlenné seniorské domácnosti.

„Rozděluje se normativ pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Normativ se jednočlenným domácnostem sníží. A další vliv bude mít závislost dávky na životním minimu, které je podhodnocené obecně a je nevýhodné pro malé domácnosti a především jednotlivce,“ konstatuje Galan. Konstrukce životního minima podle něj vůbec nepočítala s využitím u dávky, která má pomáhat i s udržením bydlení.

Analytici dále vyhodnotili, že dávková reforma může poškodit i samoživitele se staršími dětmi nad sedm let, které už vypadávají z takzvaných zranitelných domácnosti, u kterých je sjednocená dávka štědřejší, nebo chudší osoby samostatně výdělečně činné, protože nová dávka zavádí fikční příjem.

Naopak může sjednocená dávka pomoci rodinám s dětmi, a to zejména proto, že dříve nepobíraly všechny dávky, na které měly nárok.

Autoři studie proto navrhují, aby se konkrétně upravilo životní minimum u první osoby o 600 až 700 korun a pravidelně se částka dál valorizovala o inflaci.

Dál Samuel Galan mluví o rozšíření zranitelných domácností, u kterých je sjednocená dávka štědřejší. „Některé domácnosti tím mohou propadat. Nepostihne to třeba zabydlující se domácnosti,“ zmiňuje analytik.

Dalším námětem na úpravu pak podle Galana jsou i cenové stropy nákladů na bydlení. Současně přijaté nastavení podhodnocuje ceny bydlení v menších, ovšem bohatých městech. Typicky třeba v Mladé Boleslavi.

Nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) otevřeně mluví o tom, že na sjednocenou dávku se hodlá zaměřit. „Superdávku budeme v průběhu roku 2026 velmi sledovat, analyzovat a revidovat,“ zmínil ministr hned v prvním výstupu před novináři po převzetí resortu.