Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Belgie je sídlem Evropské unie a Severoatlantické aliance, ale její vlastní politici se v zájmu světových médií ocitají málokdy. Jestli výjimka opravdu potvrzuje pravidlo, je jí současný belgický premiér Bart De Wever.
Na politika je v poslední době upřena velká pozornost a velký tlak. Belgický souhlas je totiž klíčový pro to, aby Evropská unie převedla Ukrajině v rámci takzvané reparační půjčky 140 miliard eur ruských zmrazených aktiv.
Peníze jsou v depozitáři cenných papírů Euroclear v Bruselu. Kdyby tak mezinárodní arbitráž rozhodla, že Rusku byly ukradeny a viník je musí vrátit, byla by oním viníkem Belgie. A De Wever chce, aby náklady v takovém případě nesli všichni členové Evropské unie. „Myšlenku, že by tuto částku zaplatili belgičtí daňoví poplatníci, považuji za šílenou,“ tvrdí.
„Je to mimořádný den. Vůbec nevím, jak to dopadne, co se stane,“ řekl ve čtvrtek ráno před začátkem summitu, který má o zmrazení ruských aktiv rozhodnout.
„Zmrazená aktiva jsou státní peníze uložené v Euroclearu a Belgičané se obávají, že může nastat situace, v níž jim soud uloží peníze Rusku vrátit. Chtějí, aby všechny členské státy EU vytvořily mechanismus garantující, že v tom Belgie takzvaně nezůstane sama,“ řekl Seznam Zprávám bývalý zpravodaj agentury ČTK v Bruselu a znalec belgické politiky Karel Barták.
De Wever už několik týdnů opakuje, že bez jasných a dostatečných záruk do toho jeho země nepůjde. Nechce prý bránit pomoci Ukrajině, ale musí se ohlížet na vlastní zájmy.
V rozhovoru pro deník La Libre, publikovaném 2. prosince, se vyjadřoval nepříznivě směrem k Ukrajině. „Ale kdo proboha věří, že Rusko na Ukrajině prohraje? To je pohádka, naprostá iluze. Ani bychom si neměli přát, aby země, která má jaderná zbraně, prohrála a byla nestabilní,“ řekl.
Dodal, že Rusové už vyhrožují Belgii i jemu osobně vážnými následky, pokud převod aktiv Ukrajině podpoří.
Pětapadesátiletý politik začal svou kariéru jako přesvědčený vlámský nacionalista. zastánce názoru, že valonská frankofonní část Belgie obírá vlámské regiony o peníze. V roce 2004 se stal předsedou Nové vlámské aliance, tehdy malé a neznámé strany. Po dvou desítkách let to ale „dotáhl“ až na post belgického premiéra.
Vládu sestavil v únoru, přičemž za základní priority stanovil omezení migrace a obnovení výstavby jaderných elektráren.
Z vlámského nacionalismu a separatismu oproti minulosti poněkud ubral, i když tvrdí, že nejlepším řešením pro Belgii je konfederace tří regionů: Vlámska, Valonska a Bruselu. V projevu po sestavení kabinetu prohlásil, že bude pokračovat v belgické podpoře Ukrajiny. Příští rok má země dodat ukrajinskému letectvu několik strojů F-16.
De Wever byl mnoho let starostou Antverp, města, kde začal studovat práva, ale studium nedokončil. Později získal doktorát z historie na známé a prestižní Katolické univerzitě v Lovani.
V bulvárních médiích byla tématem jeho tělesná konstituce. Ještě před 15 lety vážil 142 kilogramů při výšce 180 centimetrů. Podstoupil ale odtučňovací kúru a během dvou let zhubl o 58 kilogramů.
De Weverovi známí a přátelé o něm říkají, že politika je jeho život a věnuje se jí s vášní, je to zároveň jeho koníček, napsal server The Brussels Times. Ten charakterizuje rodáka z antverpského předměstí Mortsel jako „nejoblíbenějšího, ale zároveň nejnenáviděnějšího belgického politika“. Mimochodem, v neděli hned po skončení summitu oslaví De Wever pětapadesáté narozeniny.
