Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na summit EU přednesl poslancům evropského výboru pozice, jaké bude jeho vláda na jednání zastávat. „Projednávali jsme mandát nové vlády celý den,“ popsal hned zkraje schůze výboru. „O pomoci Ukrajině jsme včera diskutovali dlouho v koalici,“ připustil.
V souvislosti s dalším financováním Ukrajiny je ve hře zhruba 210 miliard eur.
Babiš jako první zdůraznil, že by se na Ukrajině mělo dospět k míru. „Na prvním místě by mělo být, aby hlavní hráči dospěli k dohodě o ukončení války, kde každý měsíc zemře 50 tisíc vojáků. Já včera mluvil s našimi službami, snad se od Merze a Macrona dozvíme, jak to vypadá, je nejdůležitější, aby byl spravedlivý mír, samozřejmě i pro Ukrajinu, aby byla zaručena bezpečnost i v budoucnu,“ popsal.
Pak už směřoval k tomu, na čem se jeho vláda shodla ohledně pomoci Ukrajině. „Teď jde o to, jakým způsobem peníze Ukrajina dostane. To je hlavní věta, o které jsme měli dlouho debatu v rámci koalice, “ nastínil Babiš.
Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.
Využití zablokovaných ruských peněz je jedním z návrhů Evropské komise na financování Ukrajiny. EU by zemi poskytla reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy, které se nacházejí zejména v Belgii a Lucembursku. A k tomuto plánu má zásadní výhrady belgický premiér Bart De Wever. Právě jeho zemi by totiž dohoda mohla nejvíc poškodit. Plán naráží vedle toho i na odpor Maďarska či Slovenska.
Druhou variantou z návrhu je půjčit peníze Ukrajině od Evropské unie.
Babiš následně postoj vlády shrnul takto: „Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance ČR dávat nebude.“
Premiér také dodal, že by větší smysl dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války.
Babiš chce brát v potaz hlavně výtky Belgie. „Belgický premiér mi vysvětloval, že ruská aktiva jsou trvale zmrazené. Nejdůležitější bude postoj Belgie, ale my si myslíme, že Komise by měla hledat jiný způsob, jak to zařídit,“ doplnil.
Za Česko Babiš počítá s pomocí ve formě humanitární pomoci.
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová na jeho slova reagovala prosbou o pokračování podpory Ukrajině. „Chceme všichni mír, ale chci vás poprosit o postoje takové, aby se Ukrajina mohla dál bránit, Pokud prohraje, je to ohrožení pro Česko, můžeme mít ruské vojáky na polské a slovenské hranici, byli by o 700 km blíž Praze,“ řekla.
Babiš jí odvětil, že souhlasí. „My jsme rádi, že se Ukrajina dobře brání. O tom není debata, je to o tom, jakým způsobem peníze Ukrajině dáme a my říkáme, že to má být stejně jak před tím,“ reagoval Babiš. Pokračoval s tím, že belgický premiér tvrdí, že jakmile EU sáhne na zmrazená aktiva, reakce Ruska může být, že zabaví veškerý majetek členských států EU, banky nebo podniky. „A také říká, že pokud iniciativa lídrů za účasti Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa má dopadnout, tak to může narušit zásadně jednání. Jen opakuju, co říká belgický premiér. Jde jen o to, jakou formou peníze Ukrajině dáme,“ popsal Babiš.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský na výboru mimo jiné podpořil možnost, aby peníze na Ukrajinu šly z ruských peněz.
Kvůli tomu, aby se podílel na řešení se Babiš setká v Bruselu za jednacím stolem s ostatními lídry Evropské unie. Kromě financování Ukrajiny se bude rozhodovat i o podobě příštího sedmiletého rozpočtu EU.
Na summit odlétá ve středu, nejprve ho čeká jednání se zástupci jeho frakce Patrioti pro Evropu. Čtvrtek bude pak čpatřit oficiální agendě Evropské rady.
