Článek
Kyjev odmítl víkendový nápad ruského vůdce Vladimira Putina angažovat jako prostředníka mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho vláda „určitě nepodporuje takovou kandidaturu“ a že je „řada dalších zasloužilých lídrů“, kteří by se toho dokázali chopit. Přímo prezident Volodymyr Zelenskyj se zatím nevyjádřil, ale vzkázal, že je připravený s Putinem jednat.
Jakoukoliv Schröderovu účast na jednáních o míru mezi Ruskem a Ukrajinou výslovně odmítla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Podle ní by exkancléř nedokázal být nestranný vzhledem ke svému dřívějšímu angažmá v ruských státních podnicích.
Německá vláda podle agentury AFP Putinova slova „vzala na vědomí,“ jak už o víkendu sdělil zástupce tiskového odboru kancléře Friedricha Merze. Náměstek spolkového ministra zahraničí Gunther Krichbaum v pondělí také zpochybnil Schröderovu schopnost být „poctivým zprostředkovatelem“.
Přesto ne všichni představitelé německé vlády zareagovali odmítavě. Část německé sociální demokracie (SPD), v jejímž čele Schröder dlouho stál, chce dát návrhu šanci.
„Vítám jakoukoli iniciativu, která by mohla ukončit válku. Pokud by to někdo jako Schröder mohl usnadnit, nebylo by správné to rovnou odmítnout,“ řekl týdeníku Der Spiegel sociálnědemokratický poslanec Bundestagu Ralf Stegner.
„Každá nabídka stojí za zvážení. Evropa musí být u jednacího stolu. Nelze dopustit, aby o budoucnosti kontinentu rozhodovaly společně jen USA a Rusko,“ řekl šéf parlamentní skupiny SPD pro zahraniční záležitosti Aris Ahmetović.
Sám Schröder ani jeho kancelář se zatím nevyjádřil.
Ve službách ruského byznysu
Schröder byl německým kancléřem v letech 1998 až 2005. Po odchodu z německé politiky ale vstoupil do služeb ruského byznysu. Jen několik týdnů po odchodu z budovy kancléřství v Berlíně oznámil, že začne pracovat jako předseda dozorčí rady Nord Stream AG. Konsorcia vedeného ruským plynárenským gigantem Gazprom.
SPD tehdy oficiálně neprotestovala, ale předseda strany Matthias Platzeck telefonicky exkancléře přemlouval, aby tuto práci nebral.
V roce 2017 – už po ruské anexi Krymu – přijal Schröder nabídku stát se členem dozorčí rady ruské státní ropné společnosti Rosněfť. V ní setrval až do května 2022.
Putina bývalý kancléř vychválil ve své knize pamětí Enstcheidungen: Mein Leben in der Politik (Rozhodnutí: Můj život v politice). Kniha vyšla také rusky a v předmluvě se Schröder vyznal ze svého obdivu k ruskému národu. V Rusku zemřel jeho otec, jako voják Wehrmachtu padl v bitvě o Stalingrad. Schröder Putina několikrát označil za svého přítele.
S německými novináři Schröder nehovoří, ale nedávno napsal komentář pro deník Berliner Zeitung. V něm označil ruskou invazi na Ukrajinu za porušení mezinárodního práva, ale zároveň vystoupil proti „démonizaci Ruska“ jako věčného nepřítele a apeloval na obnovení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Německa.
List Berliner Zeitung je považovaný za nakloněný Rusku a několikrát tam publikoval své názory i ruský velvyslanec v Berlíně Sergej Nečajev.
Mohl by být Schröder užitečný?
Mohl by Schröder pomoci alespoň v tom, že by Putina přemluvil k jednání s Ukrajinou a Evropskou unií, nebo by ho dokonce přesvědčil vzdát se některých maximalistických požadavků vůči Ukrajině?
Komentátor deníku Süddeutsche Zeitung Sebastian Gierke je k tomu skeptický. „Jako prostředníka navrhl Putin svého starého kamaráda. Je to spíše úhybný manévr a také přiznání, že Rusům se na ukrajinském bojišti nedaří,“ napsal novinář.
