Článek
Jen pár hodin po skromné vojenské přehlídce v Moskvě, nad kterou se nezvykle nesl stín války na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že by se mohl blížit velký zlom.
„Myslím, že směřujeme k ukončení konfliktu s Ukrajinou. Zelenskyj je připraven uspořádat osobní setkání. Kdokoli se chce setkat, může přijít. Setkání ve třetí zemi je také možné, ale musí dojít k definitivní dohodě. Mírová smlouva musí být koncipována s ohledem na dlouhodobou historickou perspektivu,“ řekl Putin.
Z tohoto prohlášení ovšem není zřejmý jakýkoliv ústupek, který by naznačoval, že Rusko uhnulo ze svých požadavků. Ty ostatně neprošly žádnou větší proměnou ani za poslední více než rok, kdy trvají mírová jednání, která zprostředkovává Washington. A právě tato neústupnost je jedním z hlavních důvodů, proč k žádné dohodě dosud nedošlo.
Putin zároveň uvedl, že Západ stupňuje konfrontaci s Ruskem a sám se tím dostává do slepé uličky. „Nakonec vztahy s mnoha zeměmi, které se nyní snaží vztahy s námi démonizovat, obnovíme. Čím dříve se tak stane, tím lépe – jak pro nás, tak v tomto případě i pro evropské země,“ pronesl směrem k novinářům.
Deník Financial Times ve čtvrtek informoval, že se lídři Evropské unie připravují na potenciální rozhovory s Moskvou.
Kde nyní stojí Putin
Dojem, že se v Rusku „nic neděje“ a že jde všechno podle plánu, přitom nenahlodává jen okleštění přehlídky u kremelských zdí. Pozoruhodný je také vývoj ekonomiky, kdy se hrubý domácí produkt Ruska v letošním prvním čtvrtletí podle předběžných údajů tamního ministerstva hospodářství snížil o 0,3 procenta, což by byl první pokles od počátku roku 2023.
Toto rozhodnutí se diskutovalo v bloku dlouho a mělo své odpůrce zejména z pobaltských zemí. Je ale také otázkou, jak se k tomu postaví samotné Rusko. To totiž výrazně zostřilo protievropskou rétoriku, protože jeho vztahy s USA se za administrativy prezidenta Donalda Trumpa zlepšily.
Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, Putin uvedl, že za vhodného prostředníka považuje bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera.
I to je ale důkazem, že se jednání mohou težko pohnout. Schröder čelil v Evropě kritice za udržování dobrých osobních vztahů s Putinem navzdory anexi Krymu i zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.
A nedá se tak předpokládat, že by ho unie brala jako nezávislého vyjednavače. Stejně tak nemá ideální pověst ani v Kyjevě.
Ostatně s kritikou se Putinův návrh setkává i v Německu. Ve vládě křesťanskodemokratického kancléře Friedricha Merze výroky budí podle agentury DPA výraznou skepsi.
Z vládních kruhů v Berlíně zaznělo, že Putinův návrh zapadá do série zdánlivých nabídek a je součástí známé hybridní strategie Ruska. „Německo ani Evropa se tím ale nenechají rozdělit,“ uvedl vládní zdroj.
Někteří k tomu ale mají jiný postoj. „Vítám každou iniciativu, která by mohla ukončit válku,“ řekl Ralf Stegner z německé SPD. „Pokud by se to podařilo prostřednictvím někoho jako Schröder, bylo by lehkomyslné to odmítnout,“ dodal.
Druhý pokus o získání pozice vyjednavače
Není to ovšem poprvé, co se o tuto funkci německý politik uchází. Schröder sice už více než dvě desetiletí nezastává vrcholnou politickou funkci, dál ale veřejně vystupoval.
Po začátku války dokonce zamířil do Moskvy na setkání s Putinem a nabízel se jako prostředník pro jednání o konci války.
Po jednání v Kremlu pak vyzval ukrajinskou stranu k jednáním s Putinem. „Dobrou zprávou je, že Kreml se chce dohodnout na urovnání,“ prohlásil. Spolu s tím pak také naléhal na německou vládu, aby přehodnotila svůj postoj k blokování dodávek ruské ropy a plynu.
Bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera a ruského prezidenta Vladimira Putina pojí dlouholeté přátelství. Snímek je z roku 2005, kdy Schröder přicestoval Putinovi poblahopřát k jeho 53. narozeninám do Petrohradu.
To se setkalo s jasnou kritikou v Kyjevě. Zelenskyj prohlásil, že „je prostě nechutné, když bývalí vůdci mocných států s evropskými hodnotami pracují pro Rusko“.
Narážel přitom na Schröderovo působení v ruských státních energetických firmách. Německý politik pracoval mimo jiné pro společnosti Nord Stream a Nord Stream 2.
V dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť skončil až v květnu 2022.
Přestože se snažil alespoň své pracovní vztahy s Ruskem omezit, na tom osobním s Putinem si nadále zakládal.
Už tehdy řekl, že se za jejich setkávání nehodlá nijak omlouvat a že by ničemu nepomohlo, kdyby s ním přestal být v kontaktu.
Společná projížďka na saních i oslavy narozenin
Německá stanice Deutsche Welle označila vztah politiků za „bromance“. Poprvé se oba muži setkali už v roce 2000 a hned si padli do noty. Důvodem byly sdílené vzpomínky.
„Obě naše rodiny hrozivě trpěly během druhé světové války. Já jsem přišel o otce. Putinův bratr zemřel během německého obléhání Leningradu,“ vysvětloval Schröder jejich hluboký vztah.
Ruský prezident pak například Schrödera pozval na vánoční projížďku na saních do Moskvy. Putin pak přijel do Hannoveru k německému politikovi domů na jeho oslavu šedesátin. V roce 2014, tedy po anexi Krymu, pak oslavil Schröder své 70. narozeniny v Petrohradu.
Přišel samozřejmě i Putin a oba se pozdravili dlouhým objetím. „Říkejte tomu přátelství,“ poznamenal pak Schröder. Trval však na tom, že ti dva přátelé „nemluvili o politice“.
„Od Gerharda Schrödera nikdy neuslyšíme žádnou kritiku Putinových činů. A to právě díky jejich dlouholetému přátelství. Pro Schrödera to znamená, že bez ohledu na fakta stojí za každou cenu jeden při druhém,“ popsal pro DW německý expert na Rusko Gernot Erler.
