Vypnutí internetu bylo jednou ze tří fatálních chyb Putina, říká Procházková

Obvykle mohutná ukázka těžké vojenské techniky tentokrát v sobotu na moskevském Rudém náměstí bude podle všeho chybět. Okleštěná přehlídka k výročí vítězství ve druhé světové válce je ale jen jedním z příznaků toho, že režim Vladimira Putina nemusí mít situaci pod kontrolou tak, jak by si představoval. Co se změnilo? V 5:59 se ptáme novinářky a znalkyně Ruska Petry Procházkové.

Bývá to velkolepá událost, kterou režim Vladimira Putina vydává za ukázku vojenské síly, ale také jednoty hrdého národa. Letos nicméně každoroční přehlídka k výročí konce Velké vlastenecké války – jak je konflikt s nacistickým Německem v Rusku označován – ze svého obvyklého lesku leccos ztratí. Po Rudém náměstí by se totiž v sobotu 9. května neměla valit těžká vojenská technika, která se přitom za Putinovy vlády stala takřka neodmyslitelnou součástí těchto oslav v centru Moskvy.

Podle vyjádření ruského ministerstva obrany z konce dubna budou tanky a další vojenská vozidla chybět „v souvislosti se současnou operační situací“. A přestože to blíže nerozvedlo, nabízí se spojit si toto zdůvodnění s faktem, že Ukrajina v posledních týdnech a měsících zasahuje svými drony i cíle v hlubokém ruském vnitrozemí. Oslavy Dne vítězství v srdci metropole tak budou letos skromnější, stále ale nepůjde o žádnou komorní akci.

„Putin se to pokusí tak nějak načechrat a našlehat. Musí to udělat – musí dokázat, že má všechno pevně v rukách,“ říká novinářka Petra Procházková z Deníku N, která vedle bezpečnosti zmiňuje jako pravděpodobný důvod neúčasti těžké techniky i to, že vlivem jejího nasazení ve válce na Ukrajině není pro úřady tak snadné ji zajistit.

Podle Procházkové režim ale stojí na „dekoracích“, jakou je právě i přehlídka na Rudém náměstí: „A tuto ‚dekoraci‘ musí Vladimir Putin předvést, aby dokázal lidu i elitám, že se nic strašného neděje a že jde všechno podle plánu.“

Dá se proto podle novinářky očekávat, že defilé těžké techniky – byť se prý nakonec nějaký ojedinělý „tančík“ jako symbol objevit může – bude chtít ruské vedení nahradit jinak s cílem přece jen nabídnout obraz, který bude dostatečně důstojný významu, jaký režim výročí konce války přikládá. Takže se mohou objevit například koně, jak se na podobných přehlídkách někdy děje. Jisté je alespoň to, že nebudou chybět seřazené šiky vojáků z jednotlivých druhů vojsk ruské armády.

Dojem, že se v Rusku „nic neděje“ a že jde všechno podle plánu, přitom nenahlodává jen okleštění přehlídky u kremelských zdí. Pozoruhodný je také vývoj ekonomiky, kdy se hrubý domácí produkt Ruska v letošním prvním čtvrtletí podle předběžných údajů tamního ministerstva hospodářství snížil o 0,3 procenta, což by byl první pokles od počátku roku 2023.

„Ruská ekonomika celkově je dlouhodobě ve špatné kondici. Ta kondice se zhoršuje a konec loňského a začátek letošního roku byly pro Rusko opravdu dramatické, především kvůli dramatickému poklesu příjmů za energetické suroviny,“ uvádí Procházková s tím, že situace je natolik špatná, že některé problémy přiznávají už i oficiální ruská místa.

Významný podíl na zmíněných potížích při exportu ropy přitom zřejmě mají útoky ukrajinských dronů na ruskou energetickou infrastrukturu – agentura Reuters ke konci března vypočetla, že schopnost Ruska exportovat ropu snížily až o 40 procent.

Náplastí pro ruský rozpočet se stal alespoň prudký vzestup cen ropy vlivem americko-izraelské války s Íránem, na základě toho ruská státní kasa v březnu za tuto surovinu podle Procházkové utržila o devět miliard dolarů víc, než se původně předpokládalo.

A zároveň novinářka Deníku N upozorňuje, že dopady zpomalující ekonomiky se v různých částech Ruska – velké a vnitřně velmi rozdílné země – neprojevují stejnou měrou. Zatímco na severním Kavkaze se tak lidé noří hlouběji do nesnází, v Moskvě a dalších velkých městech „jen“ přicházejí o část dosavadního komfortu. Nicméně skutečný rozvrat ve formě například potravinové krize prý nehrozí, jde zatím spíše o lokální problémy. „Krach ruské ekonomiky ještě úplně není za dveřmi,“ uvádí Petra Procházková.

Jenže vedle ekonomiky se do určité míry propadá i popularita Vladimira Putina. Podle dat státního střediska VCIOM souhlasilo na začátku dubna s prezidentovým počínáním 67,8 procenta Rusů. Méně než 70 procent jich bylo poprvé od zahájení války proti Ukrajině.

Podle Procházkové je ale potřeba vnímat situaci šířeji a také v delším úseku. Na náladách v Rusku se totiž „něco“ začalo měnit především od loňského roku, který prý někteří experti pozorující tamní vývoj označují dokonce za „možná přelomový“.

„Vidíme určitou tendenci v náladách obyvatelstva. Rozhodně ale není revoluční – roste nedůvěra k vedení země, nikoliv k Putinovi samotnému, kde je to otázka až posledních několika týdnů a měsíců. A rostou obavy z budoucnosti: Zkrátka teď je nekomfortně a bojím se, že bude ještě hůř,“ přibližuje pocity Rusů reportérka.

Jako hnací moment nespokojenosti, která snad v zemi sílí, přitom Procházková uvádí i stále větší restrikce vůči používání internetu. Ostatně právě jeho „vypnutí“ je prý všeobecně počítáno za jednu ze tří nejvážnějších chyb, jakých se Putin v posledních 20 letech dopustil – těmi zbývajícími je útok na Ukrajinu z února 2022 a také vyhlášení částečné mobilizace v září stejného roku.

Blokování a vypínání internetu má totiž široké dopady a i v posledních týdnech budí podle novinářky v Rusku velké pohoršení. Nejde totiž jen o to, že si člověk „nezasurfuje“ na webu nebo si například neobjedná pizzu. „Jde o to, že vy tu pizzu neprodáte,“ říká novinářka a poukazuje tak na důsledky omezování internetového připojení pro moderní ekonomiku, v níž je dnes běžné třeba i využívání sociálních sítí. Restrikce internetu tak nejen „kazí komfort“, ale vedou i k nespokojenosti těch, kdo ho využívají k podnikání.

V podcastu 5:59 dále uslyšíte, že v Rusku podle Petry Procházkové stále platí odvěká praxe, kdy je možné kritizovat „bojary, nikoliv cara“. Nebo jakou váhu lze přikládat zprávám, že Vladimir Putin se čím dál tím více uzavírá do „krytů“ a propadá paranoii. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.