Článek
Stanici měnit Robert Hanč nemusel. „Bydlím v Řevnicích, takže jezdím vlakem a pořád vystupuji v Praze na Smíchovském nádraží. Akorát teď skočím na tramvaj a jsem v práci rychleji než v Rudolfinu,“ směje se v kanceláři pod Petřínem muž, v jehož životě jinak došlo k velké změně.
Posledních 15 let zastával funkci generálního manažera a uměleckého ředitele České filharmonie. Od ledna Robert Hanč šéfuje Pražskému jaru, nejstaršímu zdejšímu festivalu klasické hudby. Jeho 81. ročník začne v úterý.
Manažerské změny na takto vysokých pozicích jsou ve světě české klasické hudby výjimečné. „Tohle bylo, pokud vím, první otevřené výběrové řízení na ředitele Pražského jara za posledních 24 let,“ vysvětluje Hanč, co ho motivovalo opustit první český orchestr i jeho ředitele Davida Marečka. S ním působil v tandemu 21 let, do Prahy přišli společně z brněnské filharmonie. „Oba jsme z toho konce naší spolupráce byli trochu rozbití. Doteď při vstupu do Rudolfina cítím nostalgii,“ připouští Hanč, který do sídla České filharmonie ještě začátkem roku chodil předávat agendu. V březnu už byl spíš na telefonu.
Svět klasické hudby se vymyká i tím, nakolik plánuje dopředu. Před odchodem Robert Hanč ještě v České filharmonii položil základní stavební kameny sezon 2028/2029 a 2029/2030, v nichž orchestr povede Jakub Hrůša. „On je zároveň šéfdirigentem v londýnské Královské opeře Covent Garden a operní domy plánují s ještě větším předstihem než orchestry. Bylo nutné některé věci domluvit opravdu na pět let dopředu,“ vysvětluje Hanč, který tak bude mít zvláštní zážitek. „Až půjdu na koncert České filharmonie v roce 2030, asi v programu stále budou nějaké střípky ode mě,“ říká.
Schopnosti plánovat dopředu využil také v konkurzu na ředitele Pražského jara. Mezinárodní výběrovou komisi zaujal s koncepcí na roky 2026 až 2037. „Budeme expandovat technologicky, teritoriálně i termínově. Chceme se víc otevřít edukacím, chceme víc mezioborových projektů,“ nastiňuje manažer, který ve funkci vystřídal Pavla Trojana. Mandát má na dobu neurčitou, navrhované změny nejdřív předloží správní a umělecké radě. „Nepřišel jsem ale něco radikálně předělávat. Festival funguje skvěle a já ho chci především posunout dál,“ shrnuje.
Kdo je Robert Hanč
• Devětačtyřicetiletý hudební manažer a pedagog vystudoval klarinet na pardubické konzervatoři a posléze anglistiku, amerikanistiku a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně, kde také učil.
• Po stážích v Londýně sbíral první zkušenosti v letech 2005 až 2011 jako manažer Filharmonie Brno, načež odtamtud s Davidem Marečkem přešel do České filharmonie.
• Posledních 15 let působil v roli jejího generálního manažera a uměleckého ředitele. Plánoval sezonu, jednal s umělci a zařizoval výjezdy, jako když první český orchestr předloni třikrát po sobě zaplnil newyorskou Carnegie Hall.
Základ zůstane stejný. „Pražské jaro bude dál přivážet absolutní uměleckou špičku v rozpětí od komorní hudby po koncerty symfonických orchestrů, od staré hudby po soudobou, od klasiky po jazz, aby si každý přišel na své,“ ubezpečuje. Dramaturgii má mít dál na starosti umělecký ředitel Josef Třeštík. „Program příštího ročníku 2027 je už v podstatě hotový, ale mohli bychom udělat nějakou inovaci u Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného,“ zmiňuje ředitel přidruženou podzimní přehlídku.
Pražské jaro ji organizuje od roku 2013, nyní má podobu spíše komorní řady sólových recitálů klavíristů. Hanč s kolegy přemýšlí, zda záběr nerozšířit a jestli akci dál budovat jako samostatnou „značku“ pod odděleným názvem. „Lidé ze světa klasické hudby samozřejmě vědí, že Firkušného festival pořádá Pražské jaro, ale pro sponzory a publikum je to hůře uchopitelné. Jinak konkrétně uvažujeme třeba nad tím, jestli by nějakého klavíristu někdy nemohl doprovodit zahraniční orchestr,“ naznačuje nový ředitel.
V době mezi konkurenčním festivalem Dvořákova Praha, který se koná vždy v září, a Pražským jarem v květnu následujícího roku do hlavního města prakticky nejezdí velká zahraniční tělesa. „A to je škoda, protože ve Vídni, Londýně, Hamburku, Paříži nebo Amsterodamu běžně koncertují,“ všímá si Hanč.
Z vlastní zkušenosti v České filharmonii ví, že orchestry v této době bývají na turné a když seženou více angažmá, snáze rozloží náklady. „Když budou koncertovat jeden den ve Vídni, druhý v Praze a třetí v Berlíně, hráči i nástroje mohou jet vlakem a vy nemusíte platit ty přejezdové dny, kdy se při překonávání delších vzdáleností nehraje, ale pořadatel stejně hradí stravné, ubytování či pojištění. Když se turné dobře postaví, honorář pak může být poměrně nízký. Přijde mi škoda, abychom toho pro Prahu nevyužili,“ říká manažer.
Podle něj by Pražské jaro mohlo mít hned dvě přidružené menší akce. „Na podzim pozvat zahraniční orchestr, který doprovodí klavíristu na Firkušného festivalu, a začátkem roku udělat mezioborový tematický festival, kde by jeden rok byla tématem třeba Velká Británie, do Prahy by přijel britský orchestr, britský dirigent a britský sólista a celé by to doplnila například výstava britského výtvarného umění v nějaké galerii,“ uvažuje Hanč.
Změny ale s kolegy hodlají zavádět pozvolna. „Příští rok zkusíme přidat jeden dva projekty, v roce 2028 další dva a tak dále,“ dodává.
Letošní ročník Pražského jara je už z 90 procent vyprodaný. „Lístky na koncerty zahraničních orchestrů zmizí často jako první,“ říká nový ředitel Robert Hanč.
K nápadu Hanče inspiroval rostoucí zájem publika. Už teď Pražské jaro prodalo přes 90 procent z více než 32 tisíc vstupenek na letošní ročník. „A právě lístky na koncerty zahraničních orchestrů zmizí často jako první. Lidé jsou po orchestrech hladoví,“ věří.
Zároveň jako manažer potřebuje, aby bylo Pražské jaro vidět celoročně. „Festival zkoncentrovaný do jediného měsíce má v tomto ohledu hendikep oproti orchestrům nebo divadlům, která fungují celou sezonu, a tak se jim z marketingového hlediska snáze pracuje s publikem i sponzory,“ objasňuje.
Právě na sponzory se chtějí on a jeho tým víc zaměřit. V plánu mají najmout více lidí, kteří se budou na Pražském jaru věnovat produkci, marketingu a právě fundraisingu. „Na shánění sponzorů a mecenášů tu máme dohromady 1,5 úvazku. Když to srovnám se Salcburským festivalem nebo Lucernským festivalem, tam působí třeba šest fundraiserů. Stejně jako v České filharmonii, která ještě navíc provozuje nadaci a využívá dobrovolníky,“ ilustruje ředitel.
Pražské jaro hospodaří se zhruba 120 miliony korun ročně, z nichž od sponzorů a mecenášů dostane nízké desítky milionů korun. Několikanásobně větší Česká filharmonie od nich vloni vybrala přes 100 milionů. „Proto myslím, že je tu potenciál pro zlepšení. A říkám to proto, že v České filharmonii byla situace před pěti lety obdobná a také se to podařilo. Ale předcházela tomu systematická, několikaletá výstavba fundraisingového oddělení. Rádi bychom s kolegy na Pražském jaru v příštích několika letech postupně zvýšili příjmy ze soukromých zdrojů o nižší desítky milionů korun ročně,“ avizuje Robert Hanč.
Festival nejvíc peněz dostává z veřejných zdrojů: letos 35 milionů korun od ministerstva kultury a 15 milionů od pražského magistrátu. Coby největší podporovatelé kdysi státního festivalu, který se koncem 90. let minulého století transformoval na obecně prospěšnou společnost, jsou oba zastoupeni v jedenáctičlenné správní radě. „To je v naší zřizovací listině. Praha má ve správní radě jedno místo, ministerstvo kultury vzhledem k výši svého příspěvku dvě,“ říká Hanč.
A politici toho někdy využívají. Jako to minulý měsíc udělal ministr kultury Oto Klempíř ze strany Motoristé sobě, když z pozice předsedy správní rady festivalu odvolal svého předchůdce Martina Baxu z ODS. „Pan Martin Baxa mě v poslední době dost řeší. Tak jsem ho vyřešil,“ napsal Klempíř. Baxa své odvolání označil za trest, neboť předtím kritizoval Klempířovo vyjádření k filmovým dotacím.
Politický spor nicméně podle Roberta Hanče na chod festivalu vliv neměl. „Fungujeme normálně,“ ubezpečuje. Kdo Baxu nahradí, neví. „To je v rukách správní rady. Příští zasedání se uskuteční v červnu, tam se zřejmě bude volit nový předseda,“ odhaduje ředitel.
Zahajovací koncert mohli lidé v roce 2025 sledovat pod širým nebem před Rudolfinem. Letos se open air část s celodenním programem přesouvá do Riegrových sadů.
S politiky, stejně jako s podnikateli nebo mecenáši, komunikoval už v České filharmonii. „Měl jsem ale víc na starosti uměleckou část, plánování koncertů, zahraniční turné, nahrávání. A také jsem řídil větší tým, asi 140 lidí,“ říká Hanč, který teď na Pražském jaru šéfuje 13 pracovníkům.
Pokud na to najde peníze, výhledově chce rozšířit i Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, aby pro pořadatele nekončila vyhlášením vítězů, ale aby laureátům pomáhala dostávat se na koncertní pódia.
Se zahraničními orchestry je v plánu domlouvat vzdělávací koncerty pro mladé. Místo jednoho jazzového večera by Pražské jaro mohlo mít celou řadu. Dále se uvažuje o rozšíření festivalové nabídky operních inscenací nebo rozkročení do Středočeského kraje.
Pro Hanče je rovněž důležité být více vidět na internetu. „Když nějaký koncert přenáší Česká televize, sleduje ho třeba až 100 tisíc lidí. To je obrovský zásah, mnohanásobně větší, než kolik se vejde do Rudolfina,“ pochvaluje si ředitel s poukazem na to, že Rudolfinum má kapacitu 1148 míst.
Právě z České filharmonie ale nový šéf ví, jak důležité jsou dnes sociální sítě. „Když jsme udělali kampaň ke koncertům v newyorské Carnegie Hall, měla miliony zhlédnutí,“ zmiňuje. Na mysli má videa z roku 2024, v nichž hráči prvního českého orchestru cestují do USA a po vzoru filmu Sám doma „zapomenou“ doma šéfdirigenta Semjona Byčkova. V jednom reklamním spotu účinkoval dokonce prezident Petr Pavel. Kampaň zviditelnila orchestr i koncert v Carnegie Hall, jeho záznam má na YouTube přes 700 tisíc zhlédnutí.
Teď ale Roberta Hanče ze všeho nejdřív čeká první ročník v roli ředitele. „Denně se setkávám s kolegy, zároveň už mám spoustu oficiálních a společenských povinností. Řešíme, kdo z ústavních činitelů přijde na úterní zahajovací koncert,“ popisuje, co ho teď nejvíc zaměstnává. Slavnostního zahájení se vloni zúčastnil prezident, ten však letos bude v zahraničí.
Festival odstartuje vystoupením Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou končícího šéfdirigenta Petra Popelky. Koncert bude díky síti Českých center vysílán do 24 zemí. Pražané ho v úterý mohou sledovat také v televizi, rozhlasu, online nebo na velkoplošné obrazovce pod širým nebem v Riegrových sadech, kde Pražské jaro chystá celodenní program.
Na úvodním večeru jako vždy zazní Má vlast od Bedřicha Smetany. „To je v pražském kulturním životě hezká tradice, tu bych neměnil. Ale líbilo by se mi, kdyby jednou Pražské jaro zahájila dirigentka,“ naznačuje Robert Hanč.
Festival do 4. června nabídne více než čtyři desítky koncertů. A nový ředitel je chce pokud možno všechny obejít. „Zažiji to poprvé, ale rád bych viděl každý orchestr a osobně pozdravil každého umělce. Dělával jsem to tak už v České filharmonii,“ uzavírá Robert Hanč.
