Článek
V pondělí začal proces s jednou z nejvýraznějších tváří slovenské vládní strany Směr, místopředsedou parlamentu Tiborem Gašparem. Je obžalovaný ze založení zločinecké skupiny v rámci kauzy Očistec.
Gašpar říká, že není „prvním, ani posledním případem, kdy se ve veřejném životě objevují osoby s obviněním“. Obžalobu vůči své osobě odmítá.
„Budu rád, když se celá kauza objasní. Když bude potřeba, budu vypovídat,“ řekl Gašpar při příchodu ke Specializovanému trestnímu soudu v Banské Bystrici. Proces potrvá přinejmenším do února příštího roku, úvodní jednání bylo nakonec odročeno kvůli žádosti obhajoby jednoho z obžalovaných na spojení procesu s dalším případem.
Gašpar je zároveň autorem schváleného poslaneckého návrhu na změnu trestního práva, který snížil tresty za korupci.
Z čeho je Tibor Gašpar obžalovaný?
Obžaloba popisuje, jak v letech 2012 až 2018, kdy byl Tibor Gašpar policejním prezidentem, fungovala policie jako zločinecká skupina. Gašpar musel v roce 2018 z čela policie odejít kvůli obviněním, že policie nedokázala ochránit zavražděného investigativního novináře Jána Kuciaka.
V čele zločinecké skupiny stál podle obžaloby vedle Gašpara i nitranský oligarcha s vazbami na stranu Směr Norbert Bödör, jehož zájmům se činnost skupiny podřizovala. Gašpar podle obžaloby jako policejní prezident prosadil vznik Národní kriminální agentury, kam ze své pozice dokázal dosadit své lidi do klíčových pozic.
Skupina se měla opakovaně scházet v bratislavské budově Transpetrolu, kde měl oligarcha Bödör zadávat policejním špičkám úkoly. Bödör se podle obžaloby dostal i k informacím ze spisů, ke kterým neměl mít přístup. Za to údajně vyplácel policejním funkcionářům odměny v řádech tisíců eur.
Gašpar měl zajišťovat politické krytí skupiny. Celkem je obžalován ze šesti skutků. Týká se to i přijetí úplatku ve výši 90 tisíc eur, údajně byl přítomen i při rozdělování úkolů Norbertem Bödörem. Gašpar stejně jako Bödör vinu odmítá.
Kdo je Tibor Gašpar?
- V letech 2012 až 2018 byl policejním prezidentem. Z funkce odstoupil několik měsíců po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
- Po parlamentních volbách 2023 se stal poslancem za stranu Směr Roberta Fica. Je místopředsedou Národní rady a vede parlamentní výbor pro obranu a bezpečnost. Jeho syn Pavol Gašpar se v roce 2024 stal ředitelem tajné služby SIS.
- Tibor Gašpar je švagrem Miroslava Bödöra, majitele bezpečnostní firmy Bonul, což vedlo k podezření z konfliktu zájmů a rodinných vazeb, které měly vliv na udělování zakázek a dotací.
- Gašpar čelí vícero stíhání a obžalobě v několika kauzách týkajících se mimo jiné korupce, zneužití pravomocí a zakládání a podpory zločinecké skupiny. V roce 2020 dokonce skončil zhruba na rok v koluzní vazbě.
Koho dalšího se případ týká?
Spolu s Gašparem bylo v roce 2020 vyšetřované téměř celé vedení policie z let 2012 až 2018. Kauza se týká celkem 20 podezření z trestného činu a 11 osob.
Nejvýznamnější z nich je bývalý speciální prokurátor Dušan Kováčik. Ten už byl jednou pravomocně uznán vinným z korupce, dovolací senát nejvyššího soudu ale verdikty zrušil. V dalším případu korupce je uznán vinným nepravomocně.
V kauze Očistec je Kováčik obžalovaný kvůli podezření z podpory zločinecké skupiny a ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Jako speciální prokurátor měl pravomoc zasáhnout, ale nic neudělal. Kováčik vinu odmítá.
K trestní činnosti z obžalovaných přiznali bývalý šéf finanční správy František Imrecze a bývalý ředitel národní jednotky finanční policie a sponzor Směru Bernard Slobodník. Oba už byli odsouzení v rámci dohody o vině a trestu.
Jak proces ovlivňuje Gašparova politická kariéra?
Od svého zvolení do parlamentu za stranu Směr na podzim 2023 věnuje Gašpar velkou část své politické agendy vlastní obhajobě. Stejně jako premiér Robert Fico mluví o pochybeních ve vyšetřováních z let 2020 až 2023, kdy vládla současná opozice a začalo vyšetřování kauzy Očistec. Gašpar tehdy strávil rok ve vazbě.
Jako poslanec hlasoval pro novelu trestních předpisů, díky které by se v případě odsouzení dočkal kratšího trestu.
Nejde ale o jediný případ, kdy podporoval návrhy, které by mu mohly pomoci. Když se loni vláda snažila zrušit úřad na ochranu tzv. whitleblowerů, Gašpar předložil pozměňovací návrh, který by ovlivnil i ochranu policejních vyšetřovatelů okolo Jána Čurilly, jenž v minulosti vyšetřoval i Gašpara. Od zrušení úřadu nakonec sama vláda ustoupila z obav o ztrátu evropských peněz.
„Čurillovci“
Ján Čurilla je bývalý policista z Národní kriminální agentury (NAKA), který se dlouhodobě zabýval například kauzou Očistec týkající se i zneužívání policie k politickým zájmům strany Směr. Čurilla byl odvolán krátce po nástupu Roberta Fica do úřadu, v rámci personálních „čistek“, které v té době probíhaly.
Co Gašparovi hrozí?
O výši trestu rozhoduje především to, zda soud Gašparovi a Bödörovi prokáže založení zločinecké skupiny. V takovém případě by dvojici hrozily tresty pěti až deseti let. Pokud by jim prokázali korupci, pomohly by jim trestní novely a mohli by dostat pouze podmíněný trest.
Před novelou trestního práva, tedy v době podání obžaloby, hrozily za tyto skutky tresty až patnácti let.
Přijde Gašpar o poslanecký mandát?
Ačkoli jde o mimořádně vzácný případ, kdy je člen vedení parlamentu souzen během svého mandátu, Gašpar se místa poslance neplánuje vzdát, a to ani dočasně. „Já jsem se dostal do parlamentu hlasy voličů, rozhodli občané. A platí i v mém případě presumpce neviny,“ řekl Gašpar v březnu pro televizi Markíza.
Ztráta mandátu mu nehrozí až do chvíle, kdy soud rozhodne o jeho případné vině. Podle ústavy mandát poslance zaniká dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl poslanec odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo po odsuzujícím rozsudku s trestem odnětí svobody.
Před 12 lety zanikla poslancům imunita, která by je během mandátu chránila před trestním stíháním. O mandát tak už během historie samostatného Slovenska přišlo několik poslanců. Naposledy před čtyřmi lety opoziční předseda poslaneckého klubu extrémistické strany Kotlebovci Marián Kotleba poté, co ho soud uznal vinným z projevu sympatie vůči hnutí směřujícímu k potlačení základních práv a svobod.
O procesu s Kotlebou:
Stíhán pro korupci byl i další ze současných koaličních místopředsedů parlamentu Peter Žiga z Hlasu. V jeho případě však k podání obžaloby nedošlo.
Koalice navíc disponuje křehkou většinou. Směr, Hlas a SNS se už teď spoléhají na hlasy odpadlíků ze stran SNS a Hlas.
Gašpar by však podle již vypsaných termínů soudního přelíčení neměl chybět na hlasováních. Jednání jsou stanovena zejména na parlamentní prázdniny během července a srpna a na pondělky, kdy parlament nerokuje, všiml si deník Sme.
Proč proces začíná až po čtyřech letech?
Prokurátor bývalého Úřadu speciální prokuratury podal obžalobu v kauze Očistec ještě v prosinci 2021. Začátek procesu zdržely například námitky ze strany obžalovaných vůči podjatosti soudců.
Jak vyplývá z rozpisu jednání soudu, ve věci je vytýčeno celkem 37 termínů hlavního líčení až do února 2027.
