Článek
Íránský mírový návrh byl legitimní a velkorysý, zatímco Spojené státy kladly přehnané a jednostranné požadavky. V pondělí to podle agentury Reuters sdělil mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí. Teherán podle něj žádal ukončení války, zrušení americké námořní blokády a uvolnění íránského majetku, který zahraniční banky na nátlak USA zmrazily. Americký prezident Donald Trump v neděli označil návrh zaslaný Teheránem, který byl odpovědí na americký návrh, za zcela nepřijatelný.
Podle íránských státních médií Teherán také požadoval zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny, a odvolání amerického zákazu prodeje íránské ropy. Dalším z požadavků bylo ukončení konfliktů „na všech frontách“, což se vztahuje na dění v Libanonu, kde Izrael provádí údery proti proíránskému hnutí Hizballáh a okupuje část území na jihu země.
Íránská státní televize uvedla, že Teherán žádá válečné reparace za škody způsobené americko-izraelskými útoky. Není nicméně jasné, zda je požaduje přímo po USA. V minulosti íránský režim oznámil, že bude chtít finanční kompenzace od několika arabských států v regionu, v nichž se nacházejí americké vojenské základny. Podle Teheránu tyto země umožňovaly údery proti Íránu.
Íránský návrh, který Trump odmítl, je odpovědí na návrh americký, který je jednostránkovým memorandem o porozumění zahrnujícím 14 bodů. Spojené státy mimo jiné podle deníku The Guardian žádaly, aby se Írán zavázal, že po dobu 20 let nebude obohacovat uran. USA dále požadovaly převoz veškerých íránských zásob vysoce obohaceného uranu do zahraničí a demontáž íránských jaderných zařízení.
Teherán podle deníku The Wall Street Journal nabídl moratorium na obohacování uranu po dobu kratší než 20 let, převoz jen části zásob obohaceného uranu a zředění zbylé části a zcela odmítl demontáž jaderných zařízení. USA tvrdí, že se snaží Íránu zabránit v získání jaderné zbraně, zatímco Teherán dlouhodobě opakuje, že o takovou zbraň neusiluje.
Írán nicméně podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) disponuje více než 400 kilogramy uranu obohaceného na 60 procent, což je úroveň vyšší, než je potřeba pro jadernou energetiku.
„Bezpečná plavba Hormuzským průlivem a zajištění bezpečnosti v regionu a Libanonu byly dalšími požadavky Íránu, které je nutno považovat za velkorysý a zodpovědný návrh směrem k regionální bezpečnosti,“ uvedl v pondělí Baghájí.
Otázka Hormuzského průlivu představuje vedle íránského jaderného programu hlavní sporný bod v jednáních o míru mezi Íránem a USA. Průliv je důležitou tepnou pro přepravu ropy a plynu, íránské ozbrojené síly ale v reakci na americko-izraelské útoky námořní dopravu v této strategické úžině ochromily.
Teherán průliv plně neotevřel ani poté, co vstoupilo v platnost příměří mezi USA a Íránem, a plavbu umožňuje jen těm lodím, které do něj získaly povolení. Írán znovuotevření průlivu odmítá vzhledem k pokračující americké námořní blokádě íránských přístavů, jejímž deklarovaným cílem je omezení příjmů íránského režimu z prodeje ropy.
Regionální válku zažehly americko-izraelské údery na Írán 28. února. V důsledku konfliktu, při kterém byla opakovaně zasažena infrastruktura ropného a plynárenského průmyslu, i kvůli blokádě Hormuzského průlivu, značně vzrostly ceny ropy a plynu na světových trzích. Příměří vstoupilo v platnost 8. dubna, v průlivu a jeho okolí ale nadále panuje napětí. Írán i USA již zasáhly proti řadě lodí, které se snažily proplout jejich námořními blokádami.
