Článek
Sněmovna se po volbách obměnila. Sedí v ní 91 nováčků a někteří už na sebe stihli upozornit. Tito poslanci by mohli v budoucnu víc promluvit do veřejné debaty.
Jan Papajanovský
Oproti některým svým mladým kolegům, kteří letos do Sněmovny usedli poprvé, má za sebou jednatřicetiletý poslanec STAN Jan Papajanovský už zkušenosti z komunální politiky. Sedm let starostoval v České Kamenici v Ústeckém kraji. Když se pozice ujímal v roce 2018, byl nejmladším starostou v Česku. Zároveň chce starostou i během poslaneckého mandátu minimálně do komunálních voleb v příštím roce zůstat.
Na ústecké kandidátce byl i zvolen z posledního místa, ze kterého přeskákal ostatní kandidáty.
A právě zkušenost ze složitého kraje, který je znám například velkou mírou exekucí a odlivem mladých lidí, chce Papajanovský využít ve Sněmovně. Jeho hlavním tématem je i proto podpora regionů. Rád by prosadil například nižší zdanění práce. Obecně chce za STAN více zvedat ekonomické otázky.
Pro STAN by mohl být v tomto ohledu do budoucna důležitý i vzhledem k tomu, že sedí ve sněmovním výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Může tak ovlivňovat legislativu v oblastech, které jsou zásadní pro fungování obcí i regionů. Výboru sice Papajanovský nyní i předsedá, ale má ho nahradit Lukáš Vlček.
Jan Papajanovský ze STAN.
Denis Doksanský
Dvaapadesátiletý poslanec ANO Denis Doksanský je dalším zajímavým nováčkem. Zaujal zatím několika výstupy v politických diskuzích, kam chodí za hnutí ANO poměrně často a obhajuje kroky hnutí.
Svými projevy včetně opakovaných pochval vedení ANO či ostrých výroků k válce na Ukrajině Doksanský dává tušit, že patrně nebude patřit k tichým zákulisním poslancům, ale spíše k těm hlasitějším, které bude hnutí vysílat do debat s konkurenty.
Jen za posledních pár týdnů od voleb se ostatně začaly na sítích šířit úryvky z jeho mediálních výstupů.
„Vy stále mluvíte o tom, jak je vše zalité sluncem, není to tak. Voliči dali důvěru nám právě proto, že věří, že jim zajistíme lepší život. Když vás poslouchám, tak to je právě ten důvod, proč jste prohráli volby, mluvíte o tom, že se vás chyby netýkají, že za to může válka na Ukrajině. Já mám někdy pocit, že kdyby tam žádná válka nebyla, tak si nějakou budete muset vymyslet, abyste katastrofální vládu Petra Fialy mohli něčím omluvit,“ řekl například Doksanský v jedné z debat se členy současné opozice.
Denis Doksanský (ANO).
V souvislosti s válkou na Ukrajině také nedávno v ČT popsal, že by Česko nemělo „podporovat masivní zbrojení, aby se konflikt prodlužoval“. „Nechceme Rusku ustoupit, ale situace na bojišti se pro Ukrajinu nevyvíjí za poslední rok či dva úplně dobře,“ řekl.
Ve Sněmovně je Doksanský místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti. Působí také jako vedoucí křesťanského centra Sion, které v Hradci Králové provozuje mateřskou, základní i střední školu. Zde se v minulosti dostal do konfliktu s rodiči žáků, když škola několik z nich zažalovala kvůli údajnému nedoplatku na školném. Soud ale žaloby podle Prima CNN zamítl.
Andrea Hoffmannová
Dvaačtyřicetiletá pirátka Andrea Hoffmannová zvolená za Moravskoslezský kraj je ve Sněmovně sice také poprvé, v agendě, které se chce věnovat, ale už odpracovala některé změny. Původně středoškolská učitelka se v roli náměstkyně ostravského primátora věnovala práci se vzdělávacím neúspěchem dětí a podílela se na vytvoření systému, který chce zkusit přenést na celostátní úroveň.
Na Ostravsku jsou podle expertů mateřské i základní školy, které mohou být průkopníky v tom, jak ve školství bojovat se segregací. „V Ostravě jsem jako náměstkyně primátora pro vzdělávání nebyla jen „hlas školství“, ale někdo, kdo umí postavit funkční systém, propojit instituce a dotáhnout opatření od nápadu k realizaci,“ napsala poslankyně Hoffmannová před pár dny ve svém blogu na platformě Seznam Médium.
A připomíná, že na Ostravsku podle ní prosadili podporu nadaných dětí, financovali kariérové poradce, školní psychology i se snažili o zlepšení kvality prostředí ve školách. „Jenže když se dívám na stát, vidím opakující se paradox: některé role se zavádějí do zákona, ale bez reálných peněz v rozpočtu,“ poznamenává poslankyně.
Ve Sněmovně chce stavět právě na ostravských tématech, které podle ní mají celostátní potenciál. V dalších čtyřech letech považuje za klíčovou novelu školského zákona, kariérní řád a také financování veřejných univerzit a vědy a výzkumu.
Matěj Gregor
Vzdělávání, byť z jiného pohledu, je tématem i pro dalšího nováčka, třiadvacetiletého Matěje Gregora. Poslanec Motoristů Gregor na sebe už před volbami upozornil ostrými výroky k inkluzi, Evropské unii nebo humanitním oborů. Sliboval mimo jiné zpoplatnění „zbytečných oborů na vysokých školách“. Mluvil i o tom, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami by podle něj měli být vzděláváni ve speciálních třídách, nikoli v plně integrovaných třídních kolektivech.
V minulosti byl Gregor u Svobodných, pak se posunul k Motoristům, kde vede i mládežnickou organizaci Motorgen. Předtím se také v době pandemie účastnil protivládních demonstrací Jindřicha Rajchla a Ladislava Vrabela.
Matěj Gregor.
Gregor mimo jiné patří mezi loajální obhájce Filipa Turka, co se týká jeho četných kauz. V minulosti hájil například jeho rychlou jízdu. Celkově kauzy kolem Turka považuje za vyfabulované.
Motoristům se Gregor ale v budoucnu může vyplácet mimo jiné jako schopný rétor, který neváhá jít do ostrých střetů s oponenty v politických debatách. Už teď ostatně patří k nejvýraznějším mladým politikům a v budoucnu ho pravděpodobně nepůjde ve veřejné debatě přehlédnout, mimo jiné právě kvůli jeho mnohdy vyhraněným názorům, které mohou polarizovat. Sami Motoristé na politika spoléhají jako na svoji vycházející hvězdu. Předseda strany Petr Macinka ho dokonce v minulosti označil za „pronikavý politický talent, jemuž se většina aktivních politiků nedokáže vyrovnat“.
Tomáš Doležal
Poslanec SPD Tomáš Doležal (53) se profiluje jako radikální kritik současného politického systému. Naznačují to už jeho první vystoupení v médiích. Nedávno například v Interview České televize řekl, že prosazuje změnu parlamentního systému na jednokomorový a změnu volebního systému, protože ten současný je velmi diskriminační. Jak sám přiznal, změny ve vznikající vládě navrhovat ale nebude, jelikož se nedostaly do programového prohlášení. Přesto by ale mohl fungovat jako dlouhodobější ideový hlas SPD, odkud mohou vycházet radikálnější návrhy v budoucnu.
Poslanec působí i ve Spolku Svatopluk, který objížděl zemi s debatním cyklem Proč potřebujeme změnu režimu.
Štěpán Slovák
Sedmadvacetiletý poslanec ODS a právník z Luhačovic Štěpán Slovák dokázal ve volbách porazit zasloužilé straníky. Ve Zlínském kraji nakonec díky kroužkování předběhl dosavadního poslance a starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu (ODS).
Jak vyplývá z jeho slov do médií směrem k ODS, podle něj je ve straně potřebná generační obměna a on by mohl být její součástí. Slovák by tak mohl být součástí přicházejícího reformního proudu v ODS. Bude zajímavé pozorovat, jestli se mu to podaří, nebo jeho úsilí zapadne.
„My od začátku s Lucií Bartošovou a Jirkou Havránkem, který už je samozřejmě jedno volební období etablovaný, ukazujeme, že opravdu nebudeme takové ty tiché hlásky na klubu, které projeví svůj názor jednou za volební období,“ řekl například v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
A později ohlásil i kandidaturu na místopředsedu ODS. „ODS je reformovatelná. Je to druhá nejsilnější strana v České republice a já nejsem zvyklý prohrávat. Já chci být první,“ oznámil ve videu na sociální síti. Dodal, že v lednu představí delegátům silný ekonomický program a program pro zdravotnictví. „ODS byla vždycky lídrem pravice. A tak to i bude. Pojďte do toho se mnou,“ vyzval Slovák.
