Článek
Spojené státy provedly v noci na pátek letecké údery na cíle v severozápadní Nigérii. Prezident Donald Trump oznámil, že šlo o zásah proti bojovníkům takzvaného Islámského státu, kteří podle něj „brutálně zabíjejí především nevinné křesťany“. Jak ale upozorňují bezpečnostní analytici i místní představitelé, realita na místě je výrazně složitější – a Trumpovo zdůvodnění je přinejmenším sporné.
Podle informací, které přinesly deníky The Washington Post a The New York Times, jde o první americké údery v Nigérii za několik desetiletí.
Zároveň představují výraznou eskalaci americké vojenské aktivity v západní Africe, kde se v posledních letech zmenšila přímá přítomnost USA a naopak posílil vliv Ruska.
Co přesně se stalo
Americká armáda podle zdrojů obeznámených s operací odpálila více než 16 střel Tomahawk z námořního plavidla v Guinejském zálivu. Cílem byly lokality ve státě Sokoto na severozápadě Nigérie. Nigerijská vláda potvrdila, že se na operaci podílela poskytováním zpravodajských informací a že zásah schválil prezident Bola Ahmed Tinubu.
Prezident Trump údery oznámil osobně a označil zasažené cíle za „teroristickou verbež ISIS“, která je podle něj odpovědná za „genocidu křesťanů“ v Nigérii. Zároveň pohrozil dalšími útoky, pokud násilí nepřestane.
Ani americká armáda, ani nigerijské úřady však dosud nezveřejnily informace o obětech ani o konkrétních osobách, které měly být zasaženy.
Podle analytiků citovaných oběma americkými deníky je násilí v oblasti Sokota spojováno především se skupinou známou jako Lakurawa. Ta působí v regionu už několik let a její přesná identita zůstává nejasná.
Část expertů se domnívá, že Lakurawa může mít vazby na Islámský stát v oblasti Sahelu, jiní ale upozorňují, že důkazy jsou slabé a nejednoznačné. Podle některých analýz mohla být skupina dříve dokonce vnímána jako obrana proti banditům, než se obrátila proti místnímu obyvatelstvu.
Zásadní pochybnosti vyvolává i geografický kontext. Stát Sokoto je převážně muslimský a místní obyvatelé i představitelé opakovaně uvedli, že oblast není dějištěm systematického pronásledování křesťanů. Katolický biskup Sokota Matthew Hassan Kukah dokonce uvedl, že region „nemá problém s náboženskou perzekucí“.
Náboženství versus realita konfliktu
Nigérie je zemí s více než 230 miliony obyvatel, zhruba rovnoměrně rozdělenými mezi muslimy a křesťany. Bezpečnostní situace se však výrazně liší region od regionu. Na severovýchodě operuje Boko Haram a Islámský stát v západní Africe (ISWAP), v severozápadních oblastech dominují banditské a extremistické skupiny a ve střední části země probíhají konflikty mezi farmáři a pastevci.
Analytici dlouhodobě upozorňují, že oběťmi násilí jsou muslimové i křesťané a že redukovat konflikt na náboženskou rovinu je zavádějící. Podle dat organizace ACLED bývá počet zabitých křesťanů v politických debatách v USA často nadsazován, což zvyšuje riziko špatně cílených vojenských zásahů a civilních obětí.
Oba americké deníky upozorňují na silný politický rozměr zásahu. Trumpovo zaměření na Nigérii následovalo po tlaku amerických evangelikálních kruhů a republikánských politiků, kteří dlouhodobě prosazují narativ o pronásledování křesťanů v Africe.
Symbolika úderu na Štědrý den navíc podle expertů není náhodná. „Je tu jasná politická rovina,“ řekl The Washington Post analytik James Barnett. Podle něj zásah spíše než promyšlenou změnu strategie připomíná gesto určené domácímu publiku v USA.
V samotné Nigérii jsou reakce rozporuplné. Někteří obyvatelé severozápadu zásah vítají jako pomoc proti ozbrojencům, se kterými si vláda dlouhodobě neví rady. Jiní jsou zmatení – obyvatelé vesnice Jabo, kde jeden z úderů dopadl, uvedli, že v okolí žádné militantní tábory neznají a že při útoku nebyl nikdo zraněn.
Nigerijská vláda dala najevo, že případné další údery budou možné pouze s jejím souhlasem. Zároveň se snaží tlumit náboženský rozměr celé operace a prezentovat ji jako součást boje proti terorismu, nikoli obranu jedné náboženské skupiny.
