„Dohoda je z 90 procent,“ hlásí Zelenskyj. Posedmé ho přijme Trump

Posedmé a v tomto roce naposledy. Nadcházející setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa doprovází nejistota.

Zatímco jejich první schůzka v únoru dopadla fiaskem, poslední společné jednání v říjnu už se neslo v mnohem klidnějším duchu. Američané po něm nicméně znovu začali vyjednávat s Ruskem a v mírových rozhovorech začali prosazovat ústupky vůči Moskvě.

Nyní je tak na stole mírový plán, který chce Trump mít od obou stran schválený co nejdříve. Poslední verzi představil Zelenskyj po jednáních představitelů své země s americkými protějšky.

V pátek pak řekl, že tento plán je „z 90 procent připraven“, ale že diskuze o „citlivých otázkách“ – včetně možných územních ústupků – se ještě musí uskutečnit na osobní schůzce s Trumpem na Floridě v jeho sídle Mar-a-Lago. Podle něj by se mohlo hodně věcí rozhodnout ještě před Novým rokem.

Trump pak naděje lehce mírnil. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl směrem ke svému ukrajinskému protějšku. „Tak uvidíme, co má,“ dodal. Pro list New York Post pak prohlásil, že ale věří, že během nadcházející návštěvy na Floridě existuje „dobrá šance“ na dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zelenskyj už v sobotu dorazil na americký kontinent, v Kanadě se setkal s tamním premiérem Markem Carneyem.

Na nedělním setkání v Trumpově rezidenci budou „hlavním bodem programu“ bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, uvedl Zelenskyj.

Dodal, že si chce během setkání projít několik detailů v závazcích ze strany Spojených států. Stejně tak se budou řešit i dohody s evropskými spojenci.

Prezidenti by měli podle stanice BBC mluvit také o tom, co Zelenskyj označil za „hospodářskou dohodu“ o rekonstrukci s americkou pomocí po válce.

V neposlední řadě budou tématem i územní otázky, které jsou jedním z nejspornějších bodů plánu. Původní americký návrh požadoval, aby se Ukrajina vzdala části Donbasu, kterou má stále pod kontrolou. To ale vedlo ke kritice ze strany Kyjeva i evropských představitelů.

Kyjev a Washington se podle Zelenského z velké části shodují na bezpečnostních zárukách, které zajistí, že Rusko znovu nenapadne Ukrajinu. Mimo jiné půjde například o nasazení mírové armády, která by čítala asi 800 tisíc ukrajinských vojáků.

Záruky by měly zahrnovat také bilaterální bezpečnostní dohodu se Spojenými státy a evropskou vojenskou podporu ve vzduchu, na zemi i na moři. Některé evropské země uvedly, že jsou v rámci tohoto balíčku podpory připravené nasadit síly na Ukrajině.

Stejně tak panuje shoda na potenciálním členství Ukrajiny v Evropské unii. Zelenskyj žádá, aby mírová dohoda obsahovala přesné datum vstupu Ukrajiny do Evropské unie. To by se podle něj mělo stát pevnou a konkrétní zárukou.

Otázkou ale zůstává, zda bude blok s určením konkrétního data souhlasit. Americký plán totiž podle některých zdrojů počítá s členstvím země už v roce 2027, což je podle expertů i evropských představitelů vzhledem k mechanismům Unie nemožné.

Jde zejména o územní otázky a osud okupované Záporožské jaderné elektrárny. Moskva by si přála, aby se ukrajinské síly stáhly z částí Doněcké oblasti, které v současnosti ovládají.

Ukrajinci ale tvrdí, že nemohou vydat území, které se Rusku nepodařilo dobýt 11 let - tedy od začátku války na Donbase v roce 2014.

V nejnovějších jednáních pak Bílý dům navrhl zřízení demilitarizované zóny na východě Ukrajiny, kde by se obě strany dohodly, že tam nenasadí vojska – kompromis, který by zabránil vyřešení složité otázky právního vlastnictví sporného území.

Zelenskyj ve středu naznačil, že pokud se Ukrajina stáhne až o 40 km od frontové linie na východě, aby vytvořila speciální ekonomickou zónu, jak o ní mluví Trump, bude muset Rusko udělat totéž na své straně fronty.

Obě strany také mají zaryté pozice ohledně největší jaderné elektrárny v Evropě.

Ukrajinský prezident uvedl, že Spojené státy navrhly, aby se Washington, Kyjev a Moskva dělily o kontrolu a zisky z elektrárny. Kyjev však podle něj nemůže souhlasit s obchodováním s energií s Moskvou.

Navrhl kompromis, v němž by elektrárna fungovala jako společný podnik Kyjeva a Washingtonu, přičemž Spojené státy by si mohly dělit zisky, jak se jim zlíbí. To naznačuje, že Washington by mohl s Moskvou uzavřít separátní dohodu, jak popsal deník The New York Times.

Je nepravděpodobné, že by Rusko souhlasilo s řadou bodů nového amerického plánu, zejména s jeho územními návrhy. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinila „skupiny států, především západoevropských“, že se snaží zhatit dosažený diplomatický pokrok.

Putin opakovaně varoval, že ukrajinské jednotky se musí stáhnout z celého Donbasu, jinak ho Rusko obsadí, a odmítl jakýkoli kompromis ohledně ukončení války.

Moskva stále trvá na tom, že její maximalistické požadavky by měly tvořit základ jakýchkoli mírových rozhovorů, protože Putin si je i nadále jistý, že jeho armáda dokáže Ukrajinu na bojišti porazit.

„Strategická iniciativa je plně v rukou ruských ozbrojených sil. To znamená, že naše síly postupují po celé frontové linii,“ řekl prezident minulý týden během své tradiční několikahodinové tiskové konference na konci roku.

Moskva navíc minulý týden kritizovala myšlenku, že by dohoda mohla být na dosah ruky. Nejvyšší poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov označil nejnovější mírové rozhovory mezi USA a Ukrajinou za „poněkud nekonstruktivní“. V posledních dnech z Moskvy zaznívalo, že stále „studují“ americké návrhy.

I Zelenskyj je vůči úmyslům Kremlu skeptický. Masivní sobotní ruský útok na Kyjev označil za odpověď Moskvy na mír.