Článek
S koncem roku nastal čas pečlivě připraveného vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina. Během pořadu „Přímá linka“ tradičně několik hodin odpovídá na vybrané dotazy, které v moskevském sále pokládají běžní občané i novináři.
Show každoročně slouží jako nástroj propagandy. Zdánlivě konfrontační dotazy umožňují šéfovi Kremlu bez větší reakce moderátorů volně mluvit.
Tentokrát režim na úvod vybral dotazy, které se týkaly války na Ukrajině. Putin poskytl Rusům ujištění, že vše probíhá, jak má.
Podle něj tak strategická iniciativa kompletně přešla do rukou ruských ozbrojených sil. Zmínil také několik konkrétních „úspěchů“, které si jeho vojska připsala. Potvrdil například, že Kupjansk je pod kontrolou Moskvy.
Že zdaleka nejde o cíle, které režim měl při rozpoutání války, nezmínil.
Řeč přišla i na to nejzásadnější – ukončení války. Rusko si podle Putina přeje žít příští rok v míru a bez vojenských konfliktů.
Prohlásil, že jeho země souhlasila s mírovými rozhovory a ukončením války proti Ukrajině, míč je podle něj nyní na straně Západu a Kyjeva. Na rozdíl od nich ovšem Moskva nepřišla se žádnými ústupky.
A zatímco nechyběla kritika Evropy, na účet amerického prezidenta Donalda Trumpa se Putin vyjádřil jen pozitivně. Jeho snahy o nastolení míru prý pokládá za upřímné a dobré.
„Kyjev není připravený diskutovat“
Putin rovněž uvedl, že Rusko si vždy přálo ukončit konflikt „mírovými prostředky“, což je diskutabilní vzhledem k samotné invazi a pokračujícím útokům na ukrajinská města, včetně civilních cílů.
Během „Přímé linky“ ruský prezident Kyjev obvinil, že není připravený diskutovat o územních otázkách. Kreml požaduje přenechání celého Donbasu, a to včetně území, jež nekontroluje.
Kyjev postoupení těchto oblastí odmítá. Nedávno ovšem naznačil ústupek, když zvažoval vytvoření zvláštní a nezávislé ekonomické zóny na Donbasu, o který obě země stojí. To je mimochodem návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nyní stojí o uzavření dohody v co nejkratším čase.
Ruský vůdce naopak doposud neprojevil velkou ochotu ke kompromisu. Naposledy ve středu na setkání s představiteli ministerstva obrany označil ukrajinské území za ruské „historické země“ a trval na tom, že silou obsadí další ukrajinské území, pokud se mu nepodaří prosadit rozhovory zprostředkované USA.
Pečlivě zvolené dotazy i tazatelé
Během tiskové konference slouží ruské propagandě i jednotliví hosté. Letos tak dotaz zazněl například z úst jednoho z velitelů nebo od ženy, která přišla na frontě o manžela. Putin se jí s projevem soucitu omluvil.
Přímá linka je zajímavá i v tom, že jde o jedno z mála míst, kde ruský prezident dává najevo humor nebo další emoce. Při letošní Přímé lince dokonce došlo k žádosti o ruku.
Vzkaz ve scénografii
Putin zdůraznil, že pokud se s Ruskem bude zacházet s respektem, k žádným novým speciálním operacím nedojde. To je eufemismus, který pro válku využívá. Tvrdil také, že Západ současný konflikt na Ukrajině vytvořil vlastníma rukama a situaci dále eskaluje.
O několik desítek minut dříve ovšem zmínil i tradiční ruský narativ, že válku na východě Ukrajiny zahájila vláda v Kyjevě. Podle Putina měla nechat „lid na pokoji, aby si v této části vybral způsob života“.
„Tehdy jim to nechtěli dovolit,“ prohlásil. Kvůli tomu prý necítí ani žádnou odpovědnost za smrt lidí.
Plnohodnotnou invazi přitom v únoru 2022 zahájilo Rusko, Kreml ji označil za „speciální vojenskou operaci“.
Za Putinem je během vysílání mapa Ruska, na níž je nejen Krym, ale také všechny čtyři východoukrajinské oblasti, které Rusko anektovalo v roce 2022 – Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson.
Přestože ruské síly tato území dosud nedobyly v plném rozsahu, Moskvě to nezabránilo v tom, aby je prohlásila za svá. Takový postoj prosazuje i nadále v mírových jednáních.
Během tiskové konference je zajímavá i scénografie. Za Putinem je zobrazena mapa Ruska, na které je ale zobrazen i Krym a všechny čtyři anektované ukrajinské regiony.
Rusy zajímá, kdy skončí válka
Když se nezávislá agentura Levada Center minulý měsíc Rusů ptala, jaké otázky mají pro Putina, více než pětina dotázaných chtěla vědět, kdy válka skončí, a 16 procent se chtělo zeptat, kdy se zvýší důchody a dávky.
Právě sociální problémy se po začátku války a přeměně ekonomiky země na válečnou zhoršily. O tom ale řeč nebyla. Putin naopak slíbil, že sociální závazky vůči obyvatelstvu budou splněny v plném rozsahu.
Dotkl se také tématu, které Rusko dlouhodobě trápí a válka ho ještě zhoršila - tedy demografické krize. Země podle něj udělá vše pro to, aby povzbudilo mladé lidi k zakládání rodin a narození dětí co nejdříve.
V první hodině zmínil také debaty v Evropské unii o tom, že by se ruská zmražená aktiva využila na pomoc Ukrajině. Pokusy o zabavení ruských aktiv označil za loupež. V případě, že by k tomu došlo, bude se podle něj Rusko bránit u soudů. Evropa by si tímto krokem podle něj zničila pověst a škody by musela uhradit. Zopakoval tak stanovisko, které Moskva prosazuje dlouhodobě.
Maraton otázek se koná uprostřed diplomatických jednání o ukončení války. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner by se měli tento víkend setkat v Miami na jednání s Kirillem Dmitrijevem, Putinovým klíčovým investičním vyslancem a ústřední postavou zákulisních diskuzí, informovaly servery Axios a Politico.
Zatímco Putin promlouvá k národu z pódia v Moskvě, Volodymyr Zelenskyj dorazil do Polska. Karol Nawrocki ho přivítal v Prezidentském paláci ve Varšavě.
