Kde Česko bere elektřinu? Jádro dosáhlo milníku, výkonem jej dohnaly soláry

Výrobu elektřiny bude táhnout hlavně jádro s obnovitelnými zdroji, emisní zdroje naopak budou ustupovat. To je trend, který se ukazuje v řadě států Evropy, loňské statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jej potvrzují i v Česku.

Již několik let v řadě posilují obnovitelné zdroje, ty emisní naopak mizí. „Uhelná výroba je na 65 procentech stavu před deseti lety, fotovoltaika je za posledních deset let výše o přibližně 90 procent. Podíl za posledních deset let navýšil také zemní plyn, a to o 80 procent, ale také jádro, neustálými drobnými úpravami stávajících jaderných bloků, a to o přibližně 20 procent,“ popisuje ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGU Michal Macenauer.

Loni obstaraly 42 procent celkové výroby elektřiny jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Jejich produkce stoupla meziročně o osm procent a dosáhla rekordních 32,1 TWh.

„Dosažení milníku 32 terawatthodin z našich jaderných elektráren je cíl, na kterém jsme pracovali několik let. Nejdůležitějším krokem bylo prodloužení palivových cyklů, navíc systematicky využíváme možnosti bezpečně zvyšovat výkon Dukovan i Temelína. Jako bychom již vytvořili jeden jaderný blok navíc,“ říká předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Co do objemu výroby jsou jaderné elektrárny už třetím rokem nejsilnějším zdrojem v Česku. Letos by však měla být celková výroba elektřiny z jádra o něco nižší kvůli většímu počtu odstávek způsobených posunem palivových cyklů. ČEZ však cílí na to, aby se dále do konce dekády průměrná roční výroba pohybovala na 32 TWh.

Druhým největším zdrojem elektřiny pro Česko zůstává stále hnědé uhlí, ze kterého se vyrobilo 25 TWh proudu, tedy třetina celkové produkce.

Uhelné zdroje budou zřejmě pomalu ustupovat kvůli navyšování ceny emisní povolenky, a to navzdory tomu, že loni hnědé uhlí vyrobilo nepatrně více elektřiny než předloni. Před dvěma lety doposud tradiční zdroj elektřiny v Česku ztratil své prvenství ve výrobě, když jej vystřídalo jádro.

Letos a příští rok by výroba z uhlí mohla být ještě nižší. Jak oznámila skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače, už ke konci letošního roku by mohl zavřít největší uhelný zdroj v Česku, elektrárna Počerady. Další z uhelných zdrojů ve Chvaleticích by měl výrobu snížit a fungovat jen v pohotovostním režimu.

Fotovoltaické elektrárny vyrobily meziročně o 18 procent elektřiny více. „Během roku výroba z fotovoltaik narostla zhruba o pětinu. Právě solární elektrárny jsou stále dominantním obnovitelným zdrojem v Česku,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky.

Přestože rychlý rozvoj nových solárních projektů oproti boomu v letech 2022 a 2023 polevil, v síti i tak přibylo 0,5 GW instalovaného výkonu nových fotovoltaik. Jejich potenciální výkon tak překročil 4,5 GW, čímž dokonce překonal jaderné elektrárny. Povaha obou výroben je však odlišná – fotovoltaiky jsou závislé na slunečním svitu, a proto vyrobí podstatně méně energie než Temelín a Dukovany.

Solární elektrárny však loni vyrobily dokonce více elektřiny, než kolik se získalo spalováním plynu, bioplynu či biomasy. Na celkové výrobě elektřiny se podílely pěti procenty, a jsou tak nejvýkonnějším z obnovitelných zdrojů.

Ostatním „zeleným“ zdrojům se však příliš nedařilo. Loňský rok byl suchý, což se propsalo do výroby vodních elektráren, jejichž výroba klesla o 40 procent. Výroba klesla i u větrných elektráren, a to o sedm procent.

„Jednotlivé typy obnovitelných zdrojů energie se dobře doplňují. Sice mírně poklesla výroba z větrné energie, ale vzhledem k jejich bohužel stále zanedbatelnému množství v Česku to nepředstavovalo problém pro české spotřebitele,“ dodává Sedlák.

Podíl větrné energie bude i nadále slabý, protože nových projektů moc nevzniká. Loni sice bylo připojeno do distribuční sítě pět větrníků a jeden byl ve výstavbě, ale další rozvoj vázne. „Vidíme mnoho projektů, ale pozorujeme, že řada z nich realizována nebude. Jsou to i stovky MW připravovaných projektů,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Macenauer předpokládá, že v příštích letech dojde k útlumu růstu podílu obnovitelných zdrojů či dokonce k jeho úplnému zastavení kvůli ekonomickým limitům těchto výroben, jejichž rozvoj je často závislý na dotacích.

Neplatí to jen pro Česko, ale celou Evropskou unii. „Ve výrobě, ale i částečně v instalovaných výkonech uvidíme navýšení plynových zdrojů. Pro Česko bude dlouhodobě pro výrobu elektřiny optimální podíl všech OZE, tedy i s vodou a biomasou, okolo 33 procent. Další třetinu až polovinu bude tvořit jádro a zbytek bude plynový mix, do poloviny století především zemní plyn,“ říká Macenauer.

Celková výroba elektřiny loni rostla (o 3,2 procenta na 76 TWh), stejně jako její spotřeba (o 1,8 procenta na 59 TWh).

„Poté, co se v roce 2024 zastavil několik let trvající pokles spotřeby energií, loni nastal její nárůst. Spotřeba v loňském roce rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Zdaleka nejvýraznější nárůst zaznamenaly domácnosti (o 6,5 procenta), spotřeba rostla i u podnikatelů (o 1,9 procenta). Naopak velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí spotřebovali o 2,9 procenta elektřiny méně.

Česká republika zůstala i loni čistým exportérem elektřiny, loňský rozdíl mezi dovozem a vývozem stoupl z 6,7 TWh na 7,4 TWh.