Záhada: Jak realitní firma dobrovolně tratila ve prospěch exšéfa železnic

Jiří Svoboda, donedávna ředitel Správy železnic, o kterého se policie zajímá kvůli podezřelým miliardovým zakázkám a u něhož našla v hotovosti 80 milionů korun, v době výkonu funkce velmi výhodně koupil byty v lukrativních pražských čtvrtích. Realitní firma při prodeji tratila několik milionů korun. Proč na ztrátový obchod přistoupila?

Až do konce listopadu loňského roku si Jiří Svoboda budoval úspěšnou kariéru na českých železnicích. Začínal jako výpravčí, posléze vystřídal několik manažerských pozic u Českých drah a Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic). A nakonec se stal jejím generálním ředitelem. Dokonce se o něm spekulovalo jako o možném adeptovi na ministra dopravy ve vládě Andreje Babiše. Pak ale přišel zvrat.

Elitní kriminalisté během zátahu souvisejícím s podezřením na machinace kolem miliardových zakázek nejen u Správy železnic, ale také u Ředitelství silnic a dálnic, v domě šéfa železničářů objevili 80 milionů korun v hotovosti a další cennosti. Svoboda následně přišel o post ředitele státní organizace.

Teď Seznam Zprávy přišly s odhaleními kolem dalšího Svobodova majetku: dvou pražských bytů na Vinohradech a v Holešovicích. Oba mu prodala firma Českomoravský realitní fond, ale levněji, než je sama o několik měsíců dříve pořídila. První byt se ztrátou půl milionu korun, na druhém, který leží nedaleko hlavního nádraží, dokonce tratila několik milionů.

„Je to firma, která se zabývá takovým rychloobrátkovým výkupem nemovitostí, platí za hotové. (…) Ale to vysvětlení neznáme,“ popisuje investigativní reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, který dění kolem odvolaného šéfa železničářů sleduje.

Výkonný ředitel společnosti Roman Vlasák přitom sliboval, že vysvětlí, proč jeho firma přistoupila na prodělečné prodeje. Nejdříve reportérovi tvrdil, že si musí najít smlouvy a nahlédnout do nich. Odmítl přitom nabídku novináře, který mu říkal, že mu dokumenty rád sám zašle. Odpověď ale nikdy nepřišla.

Co za prodejem bylo, tedy zatím není jasné. Blažek nicméně připomíná, že se majetkovými poměry Jiřího Svobody zabývá policie, která provádí v souvislosti s kauzou na Správě železnic a v dalších státních organizacích tzv. „finanční šetření“ podezřelých.

„Bude zjišťovat, jestli to nesouvisí třeba i s penězi, které měl v hotovosti, jestli tam neprobíhaly nějaké platby v hotovosti. To znamená, jestli možná i nechtěl skrýt to, že jde o nějaké černé peníze. Neříkám, že to tak je, ale to jsou možnosti, které mě napadají a které budou určitě napadat i policisty, když tuhle kauzu budou prověřovat,“ popisuje novinář.

Sám Jiří Svoboda se k okolnostem kolem nákupu bytů nevyjádřil. V minulosti přitom byl s médii v kontaktu. Od začátku kauzy popírá, že by desítky milionů, které měl schované doma v trezoru, pocházely z nelegální činnosti. Prý jde o peníze, které spravoval pro svého otce, Jiřího Svobodu staršího. Ten je měl získat prodejem „zlatého pokladu“, tedy zlata, o kterém mu těsně před smrtí měla říct jeho babička.

Oba navíc tvrdí, že Jiří Svoboda starší nechtěl desítky milionů uložit do banky kvůli špatným rodinným zkušenostem s měnovou reformou v roce 1953. To ovšem nesedí: Při této reformě tratili nejvíc právě ti, kdo drželi peníze v hotovosti.

Policisté se i nadále případem okolo Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic zabývají, nikoho ale zatím neobvinili. To byl ostatně jeden z důvodů, proč začátkem března správní rada Správy železnic přiřkla Jiřímu Svobodovi i „zlatý padák“ ve výši 1,8 milionu.

Předseda správní rady a poslanec Martin Kolovratník (ANO) to tehdy vysvětloval tím, že Svoboda má ze své manažerské smlouvy nárok na tři až šest průměrných měsíčních příjmů. Správní rada se rozhodla pro tři. A jako jednomu z nejlépe placených státních manažerů v zemi s platem (i s odměnami) 605 tisíc korun měsíčně mu tak náleží odstupné právě ve výši 1,8 milionu korun. Do toho mu i nadále chodila výplata, zhruba 345 tisíc měsíčně.

Z informací o jeho platu tak vyvstává jednoduchá otázka - mohl si Svoboda na 80 milionů v trezoru legálně vydělat? Blažek soudí, že ano. Je ale nutné podotknout, že exšéf železničářů to netvrdí. Naopak se drží verze s rodinným majetkem. Pokud ale policie neprokáže, že bohatství pochází z trestné činnosti, bude je muset Svobodovi vrátit.

Dosavadní vývoj podle Blažka nicméně poukazuje přinejmenším na to, že v kauze obvinění padat budou. Ukazuje na to podle něj sám policejní zátah z konce listopadu, během něhož policisté zabavovali zejména listinné materiály.

„Přeložil jsem si to jako takzvanou ‚dokumentační realizaci‘. V policejní řeči to znamená právě shromažďování papírů. A jak to znám, tak už policisté v takové době mají odposlechy, sledování, vlastně vědí, po čem jdou, a tohle už je taková nutnost - jenom shromáždit ty věci oficiálně a případně vyslechnout i některé aktéry, pokud by řekli něco zajímavého,“ dodává investigativní novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, o jaké konkrétní tendry se policisté v této kauze zajímají nebo koho dalšího detektivové podezřívají z manipulace s obřími zakázkami nejen na českých železnicích, ale i silnicích. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.