Vesmírný byznys a touha být pánem světa. Muskova firma SpaceX míří na burzu

Miliardář Elon Musk si jde pro další historický zápis. V pátek se má na newyorské burze začít obchodovat s akciemi jeho vesmírné společnosti SpaceX, přičemž půjde o největší IPO v dějinách, které navíc samotného Muska postrčí ke statusu dolarového bilionáře. Je podnikání SpaceX skutečně tak revoluční? A o co vlastně Muskovi jde?

Stane se Elon Musk prvním dolarovým bilionářem dějin? Pro zodpovězení této otázky bude klíčový právě pátek 12. června, na kdy Muskova společnost SpaceX naplánovala svůj vstup na burzu v New Yorku. Jak se přitom u aktivit muže, který je už nyní podle žebříčku agentury Bloomberg nejbohatším člověkem světa, stalo takřka zvykem, má jít o obří záležitost. Z primární veřejné nabídky akcií (IPO) chce SpaceX získat 75 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes půldruhého bilionu korun.

Pokud se předpoklady naplní, půjde o rekord. A to „o parník“, protože dosavadní největší IPO v podání ropného gigantu Saudi Aramco měla v roce 2022 hodnotu zhruba 25 miliard dolarů. A zároveň se očekává, že pokud bude o akcie zájem a jejich cena po úpisu poroste, přesáhne hodnota majetku Elona Muska hranici jednoho bilionu dolarů.

Na pozadí tak gigantických čísel se nabízí otázka, jak SpaceX dokráčela až k momentu, kdy nejspíše přepíše (nejen) burzovní historii. Přičemž podle novináře Petra Koubského, který se v Deníku N zaměřuje na vědu a techniku, platí, že způsob, jakým tato společnost ovlivnila dobývání vesmíru, je možné označit za revoluční. „Před Muskovým příchodem v podstatě vůbec neexistoval vesmír jako soukromý byznys. A druhou obrovskou změnou je, že to dokázal dělat levněji a ziskově,“ říká Koubský v rozhovoru pro podcast 5:59.

Cestou k levnějšímu vynášení nákladů na oběžnou dráhu se pro SpaceX pod vedením Elona Muska stala možnost opakovaného použití nosičů. Po úspěšném zvládnutí veškerých technických výzev pak na raketách Falcon americká firma postavila svůj komerční program. Novinář Koubský upozorňuje na to, že dnes SpaceX celosvětově obstarává v podstatě polovinu ze všech kosmických startů.

Další vyzyvatelé, jakým je například společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose, v tomto souboji zatím spíše paběrkují. Je to tedy Musk a jeho rakety, kdo na oběžné dráhy Země včetně té geostacionární dopravuje nejrůznější družice pro zákazníky ze soukromého nebo státního sektoru. Například americké ministerstvo obrany nebo NASA momentálně podle Petra Koubského v podstatě nemají jinou možnost než se se svými obřími zakázkami obracet právě na SpaceX. A ani do budoucna tomu prý nebude jinak.

„Rusko je ze hry politicky, ostatně ruský vesmírný program je v dost velkém úpadku. Čína je politicky naprosto ze hry. A domácí američtí dodavatelé nejsou v tuto chvíli schopni nabídnout to, co nabízí Musk. Má-li se ve Spojených státech létat do vesmíru, je SpaceX jedinou volbou. A to je základ té valuace (SpaceX v rámci chystané IPO),“ říká novinář Deníku N s tím, že naopak samotné finanční výsledky firmy ukazují na to, že SpaceX je prozatím hluboce ztrátová.

Rakety Falcon jsou každopádně jen jednou částí byznysu Muskovy vesmírné společnosti, kterou založil v roce 2002. SpaceX provozuje rovněž satelitní síť Starlink a na začátku letošního roku se spojila i s další Muskovou firmou xAI zaměřenou na vývoj umělé inteligence. A kromě toho miliardář jihoafrického původu ovládá například automobilku Tesla.

V případě svého vesmírného podnikání nicméně Musk nechce zůstat jen na oběžné dráze Země a dlouhodobě mluví o plánech na kolonizaci Marsu, přičemž pro tyto účely SpaceX mj. vyvíjí raketu nazvanou Starship. A právě s cílem dosažení „marsovské mety“ je spojen také jeden pozoruhodný moment vstupu firmy na burzu. V dokumentu, který pro tento účel předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC), je totiž například i zmínka o tom, že by Elon Musk mohl získat mimořádnou odměnu ve chvíli, kdy na Marsu vznikne kolonie s milionem obyvatel.

„Jestli se to (vybudování takové kolonie) vůbec někdy stane, tak určitě ne za Muskova života. Čili na tuhle prémii si nesáhne,“ říká nicméně Petr Koubský, podle kterého je nutné zmíněnou deklaraci v prospektu SpaceX vnímat spíše jako demonstraci Muskovy umanutosti, kdy právě sen o kolonizaci Marsu stál na počátku jeho byznysu:

„A já si myslím, že ho myslí vážně, (…) že to je skutečně jeho touha, jeho sen. Ale je vidět, že chvílemi docela špatně rozlišuje mezi tím, co je reálné a co není. Někdy to dělá zcela jistě účelově, aby zapůsobil. A někdy to dělá prostě proto, že je taková osobnost – velmi výstřední, velmi zvláštní,“ usuzuje redaktor Deníku N.

Další výzvou – byť tentokrát z jiného než vesmírného ranku – je pak oblast umělé inteligence, kde je pomyslným svatým grálem vyvinutí tzv. obecné umělé inteligence (AGI). A také do tohoto zápolení se Elon Musk hlásí, byť podle novináře Koubského velký jazykový model Grok od společnosti xAI zatím v konkurenci modelů od OpenAI nebo Anthropicu zaostává.

Být na špici závodu je ale bezesporu lákavé. „Já myslím, že je v tom víc (než snaha získat prestiž spojenou s prvenstvím), že je v tom touha být ‚pánem světa‘. Elon Musk je docela postava z verneovek – z takových těch příběhů, kdy nějaký geniální, leč povahově trochu nestabilní vynálezce se pokusil tímhle způsobem ovládnout celou Zemi nebo celý svět,“ zamýšlí se Petr Koubský s tím, že i vidina vyvinutí AGI do takto načrtnutého obrazu zapadá.

A přestože v případě spojování Elona Muska se světovládnými ambicemi může jít o větší či menší nadsázku, je multimiliardář a potenciální první bilionář pouze jedním ze skupiny stále vlivnějších podnikatelů, kteří skrze svůj byznys navyšují nejen své bohatství, ale i moc a vliv nad veřejným děním a životem společnosti, jež jimi nabízené služby využívá. Mnohdy přitom zastávají excentrické politické názory, což v případě svého spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem – a dokonce i chvilkového angažmá v jeho administrativě – ukázal také Musk.

Podle novináře Koubského nicméně samozřejmě není žádnou novinkou, že bohatí lidé mají vliv na fungování politického systému, ve kterém se pohybují. Při srovnání těchto lidí s magnáty minulosti, jakým byl například slavný americký byznysmen John D. Rockefeller, přesto vidí důležité rozdíly.

„Rockefeller dělal svoje podnikání – své železnice, hutě, banky. Tito lidé dělají věci, které přímo ovlivňují lidské životy, třeba přes sociální sítě, přes kontrolu našeho soukromí, přes cokoliv dalšího. (…) Nejsou neutrální k tomu, jak funguje demokracie, jak funguje politika. A přetvářejí svou zemi a přetvářejí přinejmenším celý západní svět k obrazu svému, ve jménu nějaké své vize, svého snu. Jsou daleko aktivnější, než byli ti boháči předchozích generací. A jsou nesesaditelní. (…) A tohle mi dělá starost. Je to nový stav světa, který nemá historický precedens,“ podotýká Petr Koubský.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké plány má Elon Musk ohledně budování datových center ve vesmíru nebo jaké vize o budoucnosti zřejmě sdílí s Donaldem Trumpem. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.