Vláda nechce prezidenta na summitu v Ankaře. „Je to chyba,“ říká politolog

Premiér Andrej Babiš oznámil, že prezident Petr Pavel nebude součástí české delegace na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Prezident Petr Pavel už dřív avizoval, že v takovém případě podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. A podle zdrojů Seznam Zpráv od svých plánů neustoupil. Co všechno bude rozhodnutí Ústavního soudu - ať už bude jakékoli - znamenat?

Několikaměsíční spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem v pondělí překročil další zásadní milník. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že hlava státu nepojede na summit NATO, který se letos koná v turecké Ankaře. Delegaci prý povede on sám a doprovodí ho ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) a šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Reakce Hradu byla avizována na úterý. V minulosti ale Petr Pavel opakovaně zmiňoval, že pokud by „rozhodnutí vlády bylo takové, které brání prezidentovi ve výkonu jeho ústavních pravomocí“, podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. A podle zdrojů Seznam Zpráv tak hlava státu - poprvé v historii - opravdu učiní.

Celý spor by přitom nemusel podle politologa Josefa Mlejnka takto eskalovat, nebýt několik měsíců starých událostí kolem nejmenování současného vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem. „Myslím si, že nebýt této skutečnosti, Petr Pavel přímo s Andrejem Babišem by se nějak dohodli,“ říká v podcastu 5:59 expert z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jen pro připomenutí: Poté, co prezident odmítl jmenovat Turka ministrem, se mezi ním a stranou Motoristé sobě rozhořel spor. Šéf resortu zahraničí a předseda strany Petr Macinka mimo jiné Pavlovi poslal esemesky, které prezident vnímal jako pokus o vydírání. V nich ministr zmiňoval, že pokud Pavel Turka nejmenuje, „spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“.

Premiér nicméně během pondělní tiskové konference po zasedání vlády zdůvodnil své rozhodnutí jinak. Že by šlo o „truc“, odmítl. Důvody jsou podle něj praktické. Summit, který se má konat 7. a 8. července, prý bude kvůli složité mezinárodní situaci ve světě „jiný“. Podle Babiše bude muset Česko vysvětlovat svým partnerům, proč ani letos nevynaloží na obranu dvě procenta HDP, a za to by měla nést zodpovědnost jen a pouze vláda.

S tím, že se setkání členů Aliance v Ankaře skutečně bude odehrávat v jiných kulisách než obvykle, souhlasí i Mlejnek. Mění se podle něj rovnováha vztahů mezi světovými velmocemi a Evropa čelí výzvě v podobě Spojených států vedených prezidentem Donaldem Trumpem. Právě to jsou ale podle něj důvody, proč by „bylo navýsost dobré“, aby se český prezident a zároveň bývalý šéf Vojenského výboru NATO v jedné osobě akce zúčastnil.

„To úplně nejdůležitější na většině summitů probíhá v zákulisí pomocí osobních kontaktů. A pokud Andrej Babiš nechce vzít Petra Pavla s sebou, je to jako kdyby trenér hokejové nebo fotbalové reprezentace odmítl vzít nějakého super skvělého hráče z NHL nebo nějakého hráče z anglické ligy, který byl rekordmanem v počtu vstřelených branek. Takže si myslím, že je to chyba,“ vysvětluje politolog.

S rozhodnutím vlády se podle zdrojů Seznam Zpráv nicméně Petr Pavel nespokojí. Několik zdrojů z Hradu redakci potvrdilo, že prezident kompetenční žalobu podá. Jestli by ji Ústavní soud stihl projednat ještě předtím, než summit začne, ale není jasné. Mluvčí soudu Kamila Abbasi pouze uvedla, že by soudní senát případ projednal mimo obvyklé pořadí.

Rozhodnutí soudu by přitom bylo podle Mlejnka zásadní i do budoucna. Ústavní soud sice rozhoduje o každém jednotlivém případu zvlášť, jeho stanovisko - ať by bylo jakékoli - by ale podle politologa mohlo fungovat jako precedent.

V případě, že by se soudci přiklonili k názoru vlády, oslabili by roli prezidenta v Česku. Měla by totiž doklad o tom, že prezident může odjet na summit, jen pokud s tím bude souhlasit vláda. „A pokud by ta kompetenční žaloba potvrdila stanovisko prezidenta Petra Pavla, tak by naopak prezident získal, řekněme, interpretační posílení té pravomoci, té věty, že reprezentuje stát navenek,“ popisuje Mlejnek. Tato kompetence by sice stále podléhala kontrasignaci, ale vláda by prezidentovi v cestách nemohla bránit v případě, že hlava státu bude respektovat vládní linii v zahraniční politice.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jestli by mohlo podle politologa Josefa Mlejnka rozhodnutí Ústavního soudu situaci mezi vládou a prezidentem uklidnit, nebo zda je oprávněné vnímat prezidenta Petra Pavla jako zástupce nynější politické opozice. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.