Hlavní obsah

Investor slibuje výkup akcie PRE za nejlepší cenu. Nabízí ale méně než trh

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Za akcii PRE nabízí soukromý investor 10 500 korun, i když se naposledy obchodovala o tisíce korun výše. Aleš Martin přesto mluví o nejlepší ceně. Jak ji určil a kolik lidí oslovil, označuje za své obchodní tajemství.

Článek

Soukromý investor Aleš Martin nabízí za jednu akcii Pražské energetiky (PRE) 10 500 korun. Na českém veřejném trhu RM-Systém se přitom v úterý 30. června dopoledne jedna akcie zobchodovala za 16 300 korun. Martinova nabídka tak byla proti této ceně zhruba o 36 procent nižší.

Vyplývá to z dopisu, který Martin zaslal jednomu z minoritních akcionářů PRE a který získaly Seznam Zprávy Byznys. Uvádí v něm, že chce zvýšit svůj podíl v Pražské energetice. Adresátovi slibuje, že nebude platit žádné poplatky a že kupující převod zajistí prostřednictvím licencovaného obchodníka s cennými papíry. V době, kdy redakce dopis získala, byla obchodovaná cena za akcii ještě vyšší, kolem 18 tisíc korun.

„Garantuji vám nejlepší cenu za akcie, se kterými se na trhu již delší dobu málo obchoduje,“ stojí v nabídce. Právě tvrzení o nejlepší ceně však vyvolává otázky. Akcie PRE jsou sice málo likvidní, veřejně dostupné tržní ceny jsou ale výrazně vyšší.

Podle mluvčího Burzy cenných papírů Praha Jiřího Kovaříka je cena na RM-Systému pro akcionáře relevantním vodítkem, i když se s akciemi PRE obchoduje jen omezeně. „Trochu na nás dýchly devadesátky,“ reagoval Kovařík na předloženou nabídku.

Podle něj lze menší počet akcií prodat za cenu výrazně převyšující Martinovu nabídku. To je důležité zejména u drobných akcionářů, kteří často vlastní jen několik kusů akcií, například ještě z dob kuponové privatizace.

„Cena na RMS je cenou, která by měla být pro akcionáře referenční a podle ní se mohou rozhodnout, zda je nabízená cena atraktivní, či nikoliv. Za mne v tomto konkrétním případě rozhodně není,“ uvedl Kovařík.

Připomněl rovněž, že PRE vyplácí dividendu. Valná hromada společnosti letos schválila za rok 2025 dividendu 439,96 koruny před zdaněním na jednu akcii. „V tomto světle je tedy nabídka opravdu hodně bídná,“ dodal mluvčí burzy.

Foto: Seznam Zprávy

Dopis, který získaly Seznam Zprávy Byznys, nabízí odkup akcií Pražské energetiky za 10 500 korun za kus. Autor v něm tvrdí, že jde o „nejlepší cenu“, přestože se akcie PRE na RM-SYSTÉMu obchoduje o desítky procent výše. Kontaktní údaje redakce začernila.

Nominální hodnota akcie tisíc korun, kterou Martin v nabídce uvádí, přitom sama o sobě nevypovídá o její současné tržní ani ekonomické hodnotě.

Investor se zaštiťuje obchodním tajemstvím

Seznam Zprávy Byznys oslovily přímo také Aleše Martina. Ten uvedl, že jako soukromý investor vkládá volné peníze do akcií, zejména do méně likvidních či mimoburzovních titulů. Tvrdí rovněž, že jeho postup je v souladu s českými zákony a že převody probíhají s finančním vypořádáním, nejčastěji prostřednictvím RM-Systému.

RM-Systém

  • RM-Systém je samostatná česká burza cenných papírů, odlišná od Burzy cenných papírů Praha. Provozuje regulovaný trh i takzvaný mnohostranný obchodní systém, v němž se elektronicky střetávají pokyny kupujících a prodávajících.
  • Obchodují se na něm například akcie českých i zahraničních společností, dluhopisy nebo investiční certifikáty. Investor může standardně nakoupit či prodat už jediný kus cenného papíru.
  • Akcie Pražské energetiky se obchodují na volném trhu RM-Systému. Jde však o málo likvidní titul: obchody mohou probíhat jen zřídka a v malém počtu kusů. Poslední zaznamenaná cena proto nemusí sama ukazovat, za kolik lze okamžitě prodat větší množství akcií.
  • Důležité jsou také aktuální nákupní a prodejní pokyny a počet nabízených či poptávaných kusů.
  • Majitelem RM-Systému je Fio banka.

Na opakované otázky, jak cenu 10 500 korun stanovil, proč ji označuje za nejlepší, kolik akcionářů oslovil, kolik akcií chce získat a který licencovaný obchodník má převody zajišťovat, konkrétní údaje neposkytl.

„Je to moje know-how a je to předmětem mého obchodního tajemství, protože se jedná o soubor mých praktických znalostí, dovedností, postupů a zkušeností a nemohu je sdělovat veřejně mé konkurenci,“ vysvětlil Martin v reakci.

Z dopisu současně vyplývá, že kupní cena má být prodávajícímu uhrazena do pěti pracovních dnů po převodu akcií. Transakce má proběhnout na základě kupní smlouvy a plné moci s úředně ověřeným podpisem. Martin veřejně nepopsal konkrétní mechanismus, který má prodávajícímu zajistit, že po převodu akcií skutečně dostane zaplaceno.

Foto: PRE, Seznam Zprávy

Akcie Pražské energetiky se v úterý 30. června dopoledne na RM-Systému zobchodovala za 16 300 korun. Martinova nabídka 10 500 korun za kus byla proti této ceně přibližně o 36 procent nižší. Titul je málo likvidní, během dopoledne se zobchodovala jediná akcie.

Podle Kovaříka se převod zaknihovaných akcií uskutečňuje změnou zápisu v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Individuální investoři k ní přistupují prostřednictvím bank a obchodníků s cennými papíry, kteří jsou účastníky centrálního depozitáře.

„Osobně bych byl velmi obezřetný a raději volil konzultaci s právníkem,“ uvedl Kovařík.

Kde se vzala adresa

Další otázky vyvolal způsob, jakým Martin získal jméno a poštovní adresu akcionáře. V dopise uvádí, že kontakt získal ze seznamu akcionářů Pražské energetiky, který mu měl být jako menšinovému akcionáři zpřístupněn podle zákona o obchodních korporacích.

Pražská energetika ale Seznam Zprávám po sdělení jeho identity řekla, že Martina jako svého akcionáře neeviduje. „Pana Aleše Martina neevidujeme jako akcionáře, a proto vylučujeme, že od PRE získal seznam akcionářů,“ uvedl mluvčí společnosti Karel Hanzelka.

Martin tvrzení společnosti odmítá. Uvedl, že skutečnost, že ho PRE neeviduje, neznamená, že akcionářem není. Podle svého vysvětlení společnosti dosud změnu osoby akcionáře neprokazoval. „Tvrzení, že mne společnost Pražská energetika neeviduje jako akcionáře, neznamená, že jím nejsem,“ napsal Martin.

Odkázal přitom na ustanovení zákona o obchodních korporacích, podle něhož může být akcionář postižen omezením některých práv, pokud způsobil, že není v seznamu akcionářů zapsán nebo že zápis neodpovídá skutečnosti. Z toho Martin dovozuje, že akcionářem může být i člověk, který změnu vlastnictví společnosti dosud neprokázal.

Z dostupných podkladů nemohou Seznam Zprávy nezávisle rozhodnout, zda Martin akcie PRE skutečně vlastní.

Martin později jako zdroj jména a adresy akcionáře, které oslovil, označil listiny přítomných na valných hromadách PRE zveřejněné ve Sbírce listin obchodního rejstříku na portálu Justice.cz.

Seznam Zprávy ověřily, že takové veřejné dokumenty skutečně existují. Přílohy zápisů z valných hromad PRE například z let 2019 a 2025 obsahují jména přítomných nebo zastoupených akcionářů, jejich poštovní adresy a jmenovitou hodnotu akcií, s nimiž mohli hlasovat.

Nejde však o úplný seznam všech akcionářů společnosti podle zákona o obchodních korporacích, na který se Martin odvolával v dopise. Jde pouze o seznam osob, které se konkrétní valné hromady účastnily osobně nebo prostřednictvím zástupce.

Martin neoznačil konkrétní dokument, z něhož čerpal údaje adresáta dopisu. Uvedl, že pracoval se všemi dokumenty uloženými ve veřejné i neveřejné části Sbírky listin. Co označením „neveřejná část“ přesně myslel, nevysvětlil.

Varování z Berouna

Nejde přitom o první případ, kdy se jméno Aleše Martina objevilo v souvislosti s adresnými nabídkami na odkup akcií. Společnost Vodovody a kanalizace Beroun v květnu 2024 zveřejnila upozornění pro své akcionáře. Uvedla v něm, že se na ni obracejí lidé, kteří od Martina obdrželi nabídku na prodej svých akcií.

Firma zpochybnila jeho tehdejší tvrzení o původu adres a výzvu označila za podezřelou. „S ohledem na podezřelost této výzvy Vám doporučujeme na ni nereagovat,“ napsal VAK Beroun.

Martin obsah upozornění věcně nekomentoval. Uvedl, že se vyjádřením PRE ani dalších společností komentovat nebude. „Jakékoliv vyjádření třetích osob k mé činnosti nikdy nekomentuji, protože každá svobodná osoba má právo na svůj soukromý a svobodný názor,“ napsal.

ČNB konkrétní nabídku neposuzuje

Česká národní banka (ČNB) uvedla, že Martinův dopis je dobrovolnou nabídkou odkupu akcií, pro kterou zákon stanoví určitá pravidla i výjimky. Ty se mohou lišit například podle počtu oslovených akcionářů nebo podle objemu akcií, o který má kupující zájem.

Právě proto je důležité, kolik lidí Martin oslovil a kolik akcií chce získat. Tyto údaje veřejně neposkytl a označil je za součást svého know-how a obchodního tajemství.

Podle mluvčího ČNB Jaroslava Krejčího jde v tomto případě o soukromoprávní akt týkající se akcií obchodovaných v mnohostranném obchodním systému. Centrální banka proto nedohlíží na to, zda Martin splňuje podmínky některé ze zákonných výjimek, ani na obsah jeho konkrétní nabídky.

„Je na osloveném akcionáři, aby nabídku odkupu akcií posoudil se zohledněním všech veřejně dostupných informací,“ uvedla ČNB.

Centrální banka ve svém stanovisku výslovně neodpověděla na otázku, zda by konkrétní způsob cíleného oslovování akcionářů a organizace převodů vyžadoval licenci obchodníka s cennými papíry.

Partner advokátní kanceláře KŠB Vlastimil Pihera upozornil, že pokud by Martin svou nabídkou oslovoval veřejnost, měl by postupovat podle pravidel pro veřejný návrh na odkup akcií.

„Především by k tomu návrhu mělo dát stanovisko představenstvo PRE, které by se v něm mělo vyjádřit i k ceně,“ uvedl Pihera. Představenstvo společnosti ale podle Hanzelky žádný dotaz akcionáře na nabízenou cenu neeviduje.

Zda Martinova nabídka skutečně pod režim veřejného návrhu spadá, však z dostupných údajů určit nelze. Neznámý zůstává počet oslovených osob i požadovaný objem akcií.

Pražská energetika uvádí, že se s podobnými nabídkami setkala již v minulosti. Svým akcionářům proto doporučuje, aby si před prodejem vždy ověřili aktuální cenu, za kterou se akcie obchodují na trhu.

Doporučované