Češi pátrají ve Venezuele. Šance nalézt živé stále je, říká velitel týmu

Část Venezuely je od minulé středy po zásahu ničivého zemětřesení v troskách. Záchranáři z několika zemí dál bojují s časem a snaží se pod sutinami najít možné přeživší. V dnešním vydání podcastu 5:59 zjišťujeme, jak to se záchrannými pracemi na místě vypadá, a dodáváme i širší kontext dění v krizemi zkoušené zemi.

Dvojité zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 stupně, které zasáhlo před týdnem sever Venezuely, pro jihoamerickou zemi představuje největší pohromu tohoto druhu od roku 1900. Počty obětí stoupají – v úterý už byly potvrzeny bezmála dva tisíce. A pohřešovaných je podle dřívějšího odhadu OSN až několik desítek tisíc.

Na pomoc venezuelským úřadům vyrazily do Caracasu a přilehlého státu La Guaira, který je vůbec nejzasaženější, záchranářské a pátrací týmy z řady zemí světa včetně České republiky.

Tzv. USAR (zkratka z anglického Urban Search and Rescue, tedy vyhledávání a záchrana v městském prostředí) se specializuje na vyprošťování osob z poničených či zcela zřícených domů a disponuje kromě své expertizy, vybavení a zásob i osmi speciálně vycvičenými psy.

„Jsou to vlastně naše oči – říkáme tomu tak, přestože jde hlavně o čumák. Právě oni pro nás vyhledávají ty živé,“ říká velitel týmu českých záchranářů Petr Vodička, se kterým se tým podcastu 5:59 spojil na jejich operační základně ve státě La Guaira.

„Kynologové se o psy musí starat, aby jim zajistili tepelnou pohodu, pitný režim a dostatečný odpočinek, aby je nepřetížili,“ vysvětluje, že vysoké teploty, vlhkost vzduchu a prašnost představují stejnou komplikaci pro lidi i pro zvířata.

„Bohužel, vzhledem k době, která uplynula, je naděje na nalezení živých osob sice nízká, ale nevzdáváme to a pokoušíme se ve zřícených objektech najít přeživší,“ popisuje Vodička, který jinak mimo výjezdy USAR týmu funguje jako velitel čety pražských hasičů.

„Je tady samozřejmě masivní nasazení záchranných týmů ze zahraničí a také byla nasazena (venezuelská) armáda, včetně těžké techniky, jako jsou bagry, buldozery a nakladače na odklízení trosek a vyprošťování těl,“ dodává přímo z Venezuely Petr Vodička.

„A je snaha ty budovy co nejrychleji rozebrat, suť odvozit a samozřejmě mrtvé pohřbít, aby nedošlo ke zhoršení hygienické a epidemické situace. Přece jenom je tu pořád přes 30 °C, vysoká vlhkost a to nahrává těmto problémům,“ uvádí.

Vysoké počty pohřešovaných se sice v brzké budoucnosti mohou začít měnit na potvrzené oběti, ale velitel Vodička se nechce vzdávat nadějí na to, že se jeho lidem podaří najít i někoho živého. „Samozřejmě musí k tomu být optimální prostory, ve kterých ten člověk je schopen přežít. (…) Může to být ten stav, že tam máte (pod troskami) ledničku s jídlem, několik lahví balené vody a v podstatě v relativně bezpečném prostředí tam můžete přežít,“ říká a vzpomíná na svou první misi v Íránu, kdy se podařilo z trosek vyprostit živou ženu, kterou před sutinami ochránil rám dveří.

Druhý z hostů středečního vydání podcastu 5:59, reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv Eduard Freisler, ve Venezuele jistou dobu žil a věnoval jí také svou knižní prvotinu z roku 2022 Venezuela: Rozklad ráje. V zemi má stále dost kontaktů a známých, se kterými se spojil i bezprostředně po zemětřesení.

„Není to jenom závod s časem, ale i boj s pocitem, že Venezuelan je vždycky nechán napospas, protože ta revoluční vláda se o Venezuelany vlastně nikdy moc nestarala,“ shrnuje v podcastu 5:59 Freisler jednotící linii svědectví, která v posledních dnech posbíral. Zároveň ale vypichuje velkou solidaritu, kterou si obyvatelé krizemi opakovaně zkoušené země vzájemně projevují:

„Tisíce lidí třeba z Caracasu teď sjíždí serpentinami do La Guairy, což je ten nejpostiženější stát, úplně k pobřeží a jezdí tam s vodou, s oblečením, s penězi, s lopatami a rýči – prostě aby pomáhali.“

Frustrace a hněv, které novinář z řady výpovědí vyčetl, přitom míří i na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se sice prý nejprve v očích mnoha Venezuelanů brojících proti režimu Nicoláse Madura stal hrdinou, když nechal venezuelského vládce počátkem roku odvléct před soud v New Yorku, zároveň ale neprovedl žádné aktivní kroky k liberalizaci systému. A spokojil se s tím, že zemi od té doby vede Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která – jak Freisler říká – „jde Američanům na ruku, aby si sama zachránila krk“.

Mezitím se venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová, laureátka Nobelovy ceny za mír, marně dožaduje návratu do vlasti. „Trump ji považuje za destabilizační faktor – že kdyby přijela, mohlo by tam dojít k nějakým vnitřním půtkám, možná i k násilí. A navíc s Delcy Rodríguezovou dělá byznys a nemůže si ji vynachválit,“ ilustruje Eduard Freisler to, že změny ve Venezuele ustrnuly na půli cesty a nikdo neví, jak se situace dál bude vyvíjet.

„Takže to politikaření bohužel jde ruku v ruce s tou krizí,“ přidává zahraniční reportér Seznam Zpráv a znalec Venezuely svůj pohled na nejisté vyhlídky země v přerodu, která se nyní musí potýkat i s důsledky nejsilnějšího zemětřesení za poslední století a čtvrt.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v čem jsou si podle šéfa českého USAR týmu podobné následky zemětřesení ve Venezuele s ničivými otřesy, které před třemi lety připravily v Turecku a Sýrii o život přes 50 tisíc lidí. Nebo jak Venezuelané přičítají rozsah škod po zemětřesení korupci a nedbalosti ze strany tamní socialistické vlády. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.