Hlavní obsah

Očima byznysu: Firmy řeší problémy za své, přitom mohou ušetřit na daních

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Je to komplikované, ale jde to. Co? Daňové odpočty na výzkum a vývoj. Řada firem řeší své problémy, a přitom jde o inovaci a možnost ani nevyužije, píše generální ředitelka poradenské společnosti Ayming ČR Kristina Šumichrastová.

Článek

I přes růst výdajů na výzkum a vývoj v roce 2025 se Česku nedaří dohnat průměr EU v podílu na HDP. Část firem přehlíží možnost odečíst si část těchto nákladů ze základu daně. Vývojovým aktivitám se přitom mohou věnovat zcela běžně, jen si neuvědomují, že jejich projekty mohou splňovat podmínky pro daňový odpočet. A právě v tom vidím jednu z příležitostí, kterou by firmy neměly nechávat bez povšimnutí.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 2025 rekordních 158,8 miliardy korun, meziročně o 8,2 % více. To je samozřejmě pozitivní zpráva. Ovšem pokud se podíváme na výdaje v poměru k HDP, důvodů k optimismu už tolik není. Podíl těchto výdajů na HDP se v Česku dlouhodobě pohybuje kolem 1,8 až 1,9 %, zatímco průměr EU přesahuje 2,2 %. Přes rostoucí nominální výdaje se tak Česku nedaří tento rozdíl výrazněji snižovat.

Otázkou zůstává, proč tomu tak je. České firmy totiž rozhodně nemají nedostatek zajímavých vývojových projektů ani ambicí inovovat. V Ayming dlouhodobě pozorujeme, že investice do výzkumu a vývoje poměrně často narážejí na řadu překážek, včetně nejistoty spojené s využíváním dostupných forem podpory.

Vedle dotací, které se zpravidla vážou na konkrétní výzvy a schvalovací procesy, mohou firmy využít také daňový odpočet na výzkum a vývoj. Ten jim umožňuje snížit základ daně o výdaje na výzkumné aktivity, které zákon dovoluje do odpočtu zahrnout. Označují se jako způsobilé výdaje.

Některé podniky však o této možnosti nevědí nebo si nejsou jisté, zda se vztahuje právě na jejich projekty. Neznalost samotného odpočtu je přitom jen část problému. Tento nástroj, který by měl firmy k investicím motivovat, je totiž v praxi stále spojen s poměrně velkým papírováním a zařizováním. Brzdit investice pak může i fakt, že firmy někdy nedokážou rozpoznat výzkum a vývoj ve své každodenní činnosti.

Vývoj není jen záležitostí technologických firem

Podnik například při vývoji nové technologie hledá řešení technické překážky, ale tuto činnost nepovažuje za výzkum a vývoj, na který by mohl uplatnit odpočet. Do projektu tak investuje vlastní prostředky, aniž by dostupnou podporu využil. Právě proto je důležité, aby o možnostech odpočtu věděli nejen finanční ředitelé, ale také vývojáři, technologové a vedení firem.

Daňový odpočet se může týkat projektů napříč obory – od strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu přes IT až po chemii či potravinářství. Může jít o vývoj jednoúčelového stroje, softwarového řešení, výrobního postupu nebo nové receptury. Ne každá úprava výrobku však automaticky zakládá nárok na odpočet. Rozhodující je charakter projektu a splnění zákonných podmínek, zejména prvek novosti, řešení technické nejistoty a systematický postup při vývoji.

Od letoška mohou firmy ušetřit více

Daňový odpočet je od roku 2026 finančně výhodnější. Novela zákona o daních z příjmů umožňuje firmám, při splnění zákonných podmínek, odečíst 150 procent způsobilých výdajů na výzkum a vývoj namísto dosavadních 100 procent.

Pokud podnik vynaloží na způsobilé výdaje milion korun, může při současné 21% sazbě daně z příjmů právnických osob dosáhnout dodatečné daňové úspory až 315 tisíc korun. Před novelou by při stejných výdajích činila 210 tisíc korun. Rozdíl je tedy 105 tisíc korun, které může firma využít například pro další rozvoj.

Oproti dotacím má odpočet i praktickou výhodu. Firmy o něj nemusí soutěžit ani čekat na vypsání dotační výzvy. Při splnění zákonných podmínek jde o nárokový nástroj uplatňovaný prostřednictvím daňového přiznání, který podnikům umožňuje plánovat vývojové aktivity flexibilněji.

Podmínkou jeho využití je ovšem dostatečný základ daně. Pokud jej firma v daném období nemá, může nevyužitý odpočet za zákonem stanovených podmínek uplatnit až v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Zajímavý tak může být i pro podniky, které očekávají vyšší zisky teprve v dalších letech.

Nestačí vyvíjet. Firmy musí umět svůj vývoj také doložit

Vyšší odpočet sám o sobě nezaručí, že jej začne využívat více podniků. Překážkou zůstává administrativa i nejistota, zda konkrétní projekt splňuje podmínky. Firma musí správně vymezit vývojové aktivity, určit náklady, které lze do odpočtu zahrnout, a průběžně dokumentovat, co řešila, jak postupovala a jaké výdaje s projektem souvisely.

Zejména menší podniky často nemají vlastní specialisty a obracejí se proto na externí poradce. Přestože využití jejich služeb představuje dodatečný náklad, přínosy daňového odpočtu jej mohou výrazně převýšit. Díky tomu může být odpočet ekonomicky výhodný i pro firmy s ročními výdaji na výzkum a vývoj kolem jednoho milionu korun.

Podstatná přitom není jen znalost daňových předpisů, ale také technického oboru. Jinak se posuzuje vývoj chemické receptury, jinak konstrukce stroje nebo softwarové řešení.

Důležité je také začít včas. O možnosti odpočtu by firmy měly uvažovat už při plánování vývojových projektů, nikoli až po jejich dokončení. Právě spolupráce technických a finančních týmů může rozhodnout o tom, zda podnik dokáže potenciál odpočtu rozpoznat a využít.

Nová data ČSÚ ukazují, že české podniky do výzkumu a vývoje investují značné prostředky. Pokud však chceme, aby z těchto investic vytěžily maximum, nestačí sledovat pouze jejich objem. Firmy musí také vědět, jaké možnosti podpory mají k dispozici. Daňový odpočet je jednou z nich. A cesta k úspoře může někdy začít jednoduchou otázkou: Nevyvíjíme už něco, na co bychom jej mohli uplatnit?

Doufám, že to napomůže tomu, aby se Česko v průběhu několika let v podílu investic do výzkumu a vývoje na HDP konečně posunulo blíže evropskému průměru.

V rubrice Komentáře z byznysu přinášíme názorové texty zástupců firem i veřejných institucí k ekonomickým tématům.

Doporučované