Článek
Na investice v potravinářství zamíří celkem 2,3 miliardy korun, z toho 1,7 miliardy, tedy 74 procent, získají velké podniky nad 250 zaměstnanců. Jsou mezi nimi například Olma, Kostelecké uzeniny a další podniky z Agrofertu, mlékárny holdingu Interlacto nebo podniky skupiny Rabbit Zdeňka Jandejska.
Co to jsou investiční dotace?
- Investiční dotace v zemědělství jsou účelové finanční příspěvky z rozpočtu EU i ČR, které zemědělcům a potravinářům proplácejí část nákladů na pořízení dlouhodobého majetku, staveb, strojů a moderních technologií.
- Na rozdíl od plošných přímých plateb na hektar se neposkytují automaticky, ale na základě schváleného konkrétního projektu.
Je to obrat oproti minulosti, kdy se velcí zpracovatelé do programu s názvem 34.73 příliš nehlásili. V uplynulých třech letech požadovali až osmkrát menší objem peněz než nyní. Třeba v roce 2023 velké podniky přihlásily 25 projektů za 220 milionů, letos 99 projektů za více než 1,8 miliardy korun. Hráz se otevřela až s vládou Andreje Babiše, která rozvolnila podmínky nejen v tomto programu.
V minulosti byl totiž dotační titul, který umožňuje například výstavbu bouráren masa, zavádění nových technologií nebo modernizaci prostor k výrobě potravin, záměrně nastaven ve prospěch malých a středních. Ti totiž argumentují, že právě na takové projekty nemají dost investic a argumentovali také politikou EU, která ty menší farmy podporuje více. Farmy mají nyní dva roky na dokončení projektu, a dotace se proplácí zpětně.
Velcí tak směli čerpat jen na úzký okruh projektů spojených s úsporami energií, recyklacemi obalů nebo snižováním potravinového odpadu. Ministerstvo zemědělství Martina Šebestyána (nestraník, ve vládě za SPD) nyní tyto bariéry zrušilo.
Velcí zemědělci tak dnes mohou čerpat na veškeré investice a maximální výše dotace na jeden projekt se zvýšila ze 30 na 60 milionů korun. Ministerstvo změnu hájí a dlouhodobě tvrdí, že je potřeba více podporovat velké, protože ti stojí za produkcí většiny potravin v Česku.
„S ohledem na to, že v oblasti výroby potravin šla v předchozích třech kolech příjmu žádostí naprostá většina prostředků, a to přes 80 procent, malým a středním podnikům, v tomto kole podpoříme větší podniky, které mají nezanedbatelný vliv na produkci dostupných potravin,“ zdůvodnil ministr Šebestyán.
Resort nijak netají, že předběžně přiklepl i dotace Agrofertu. Podle něj ale společnosti z obřího holdingu zatím nemají nic jisté a finální schválení závisí na konečném posouzení střetu zájmů Andreje Babiše a posouzení svěřenského fondu z pohled SZIF i Evropské komise.
Přitom už v září Evropská komise upozornila, že převedení firem Agrofertu do svěřenského fond RSVP Trust Babišův střet zájmů dostatečně neřeší. Premiér má podle Bruselu na Agrofertu stále osobní zájem, mimo jiné proto, že z holdingu mohou v budoucnu těžit jeho potomci.
Ze seznamu doporučených žádostí tohoto dotačního programu vyplývá, že stát předběžně přiklepl pěti společnostem z Agrofertu celkem přes 168 milionů korun. Nejvíce, 54 milionů korun má „přislíbeno“ Mlékárna Hlinsko na modernizaci výroby zahuštěných mlék. Přes 45 milionů plánuje čerpat Olma na modernizaci mlékárny a téměř 43 milionů korun stát doporučil Vodňanské drůbeži na stavební úpravy a technologie pro porcování a balení masných výrobků.
Dotace pro Agrofert odpovídají téměř 30 procentům objemu veškeré podpory doporučené malým a středním potravinářům.
Celkem 155 milionů korun mají získat společnosti zemědělsko-potravinářské skupiny Interlacto, která vyrábí mj. zmrzlinu z Opočna. Dotace mají na dosah její mlékárny Bohemilk, Moravia Lacto, Mlékárna Olešnice a podnik ZZN Jihlava. Stát také předběžně přiklepl 75,5 milionů společnostem kolem Zdeňka Jandejska Rabbit Trhový Štěpánov, Rabbit Chotýšany a Jatky Český Brod.
Šest společností má doporučenu maximální možnou dotaci 60 milionů korun: Maso uzeniny Polička, Orkla Foods Česko a Slovensko, Polabské mlékárny, Bohemilk, Agro Jesenice u Prahy a výrobce bramborového škrobu z Klatovska Lyckeby Amylex.
Deset největších spolkne třetinu
Největší porci dotací si ukousne deset největších subjektů v čele s holdingy. Dohromady by získaly přes 845 milionů korun z 2,3 miliardy, tedy 36,5 procenta všech dotací. Těchto deset subjektů zahrnuje 21 samostatných žadatelů. Celkem bylo doporučeno 360 žádostí.
Zatímco ve výběru uspěly všechny velké masokombináty a mlékárny, ty menší měla šanci výrazně nižší. Mezi neschválenými projekty je například množství vinařů, ale i farmy, které plánovaly investice do zpracování mléka a masa nebo prodeje „ze dvora“.
Výsledek nového dotačního kola kritizuje Asociace soukromých zemědělců. „Je to jen další z mnoha důkazů, kam směřuje současná zemědělská politika této vlády. Nezajímá ji nic než podpora velkým a supervelkým podnikům. Potřebám jiného modelu zemědělství nerozumí. Beze zbytku se naplnil vývoj, před kterým jsme před volbami varovali,“ hodnotí předseda Jaroslav Šebek.
Jak potvrzuje nedávný vývoj, nejde o překvapivý trend. V pondělí 9. listopadu vláda schválila 250 milionů korun v rámci dotačního titulu 13. národních dotací, který je určený pouze pro velké podniky. Z programu v minulosti čerpaly desítky milionů korun také firmy z Agrofertu a jeho dřívější nastavení kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad.
Dotace prosazovala Agrární komora, Zemědělský svaz a Potravinářská komora. Spíše je hájil také agrární analytik Petr Havel, který řekl, že by se potravináři bez čtvrt miliardy obešli, podpora jim ale může urychlit investice do moderních technologií.
Velký podnikům vláda vyšla vstříc také novým programem, který jim od roku 2027 umožní čerpat státní příspěvky na pojištění plodin a hospodářských zvířat z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Dosud byla podpora vyhrazena malým a středním podnikům. Na nový program stát vyčlení 200 milionů korun ročně.












