Článek
Na svém kontě má pět zlatých olympijských medailí a patří mezi jedny z nejpopulárnějších osobností ve Francii. Po úspěších na sportovní scéně teď vyráží do trochu jiného souboje.
Sedmatřicetiletý judista Teddy Riner minulý týden překvapil, když oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách, které zemi čekají už příští rok v dubnu.
Riner přiznal, že jeho kandidaturu motivoval strach ze vzestupu krajní pravice, která má nakročeno k tomu zvítězit v rozhodujících volbách. „Vzdát se nepřichází v úvahu. Tváří v tvář nepřízni osudu nastal čas přijmout naši odpovědnost,“ vzkázal.
Sportovní hvězda se přidala k plejádě kandidátů, kteří chtějí v Elysejském paláci vystřídat prezidenta Emmanuela Macrona. Ten už odsloužil maximální počet mandátů a znovu sám kandidovat nemůže.
V preferencích už nyní judista bez předchozích politických zkušeností, který zdůrazňuje, že se neřadí k žádnému politickému uskupení, dohnal řadu zavedených kandidátů.
Kdo se zapojil do boje o Elysejský palác?
Prezidentský souboj se blíží, stále je ale plný otazníků. Přes dvacet politiků už potvrdilo svou kandidaturu a odstartovalo kampaň, o dalších jménech se spekuluje.
Favoritkou voleb je dlouhodobě Marine Le Penová z krajně pravicové strany Národní sdružení, která oznámila záměr kandidovat poté, co jí soud snížil trest v případu zpronevěry fondů Evropského parlamentu.
Na druhém místě se drží šéf radikálně levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, který se stal tváří probíhajících studentských protestů.
Pozice dalších kandidátů už tak jednoznačné nejsou a jsou závislé na tom, kdo všechno se nakonec do voleb zapojí. Řeč je v tomto případě zejména o dvou kandidátech středu - bývalých premiérech Édouardu Philippovi a Gabrielu Attalovi, kteří oba oslovují podobnou voličskou skupinu.
Poměrně silnou pozici si v tuto chvíli drží také europoslanec Raphaël Glucksmann, který zvítězil v primárkách francouzského levého středu.
Kartami by mohl zamíchat také francouzský sportovní šampion Teddy Riner, který k překvapení mnohých v pondělí oznámil svou kandidaturu. Pětinásobný olympijský vítěz v judu bez předchozích zkušeností s politikou se nehlásí ani k pravici ani k levici a doufá, že se mu podaří oslovit širokou skupinu voličů. Z úterního průzkumu IFOP vyplývá, že podporu Rinera zvažuje 22 % Francouzů.
V průzkumu pro stanici BFMTV a list La Tribune Dimanche získal 4,5 % hlasů a předehnal bývalého premiéra Gabriela Attala i šéfa konzervativních republikánů Bruna Retailleaua, kteří se drží na 4 %.
„Bojování bylo vždy součástí mého života,“ vzkázal sportovec, který pochází z francouzského zámořského departementu Guadeloupe a vyrůstal v Paříži. „Vím, co to znamená bojovat, padnout a vždy se zase zvednout,“ doplnil, když oznamoval svou kandidaturu.
Podle bývalého francouzského ministra, se kterým pod podmínkou zachování anonymity mluvil server Politico, Riner splňuje všechna kritéria úspěšného kandidáta: v politice je neokoukanou tváří, není napojený na Macrona a dokáže oslovit mladé voliče.
Jeho vůdčí auru pak podle něj umocňuje i mohutná postava, která by mu zajistila respekt mezi světovými lídry. „Taková je realita mocenských vztahů,“ míní.
Rinerovu kandidaturu podpořil i prezident Macron, který vzkázal, že ho rozhodnutí sportovního šampiona velmi potěšilo a že může „zemi jen prospět“. To, k čemu se judista odhodlal, přitom přirovnal ke kroku, jejž před lety učinil on sám, když poprvé kandidoval. „O osudu národa nemají rozhodovat jen profesionální politici,“ uvedl s tím, že sám kdysi stál proti establishmentu.
Sportovce nicméně slova podpory nepotěšila. O to víc, když přišla právě od prezidenta, který je mezi Francouzi hluboce nepopulární.
„Řekl bych, že kdybych měl popsat prezidentovy gratulace, přirovnal bych je k ‚polibku smrti‘,“ vymezil se Riner a rázně zdůraznil: „Nejsem prezidentův vyslanec. Nejsem Macronův stoupenec.“
Zda se dokáže Riner mezi ostatními kandidáty prosadit, zůstává otázkou. Oproti řadě z nich má nicméně značnou výhodu v tom, že jeho jméno je široké veřejnosti dobře známo.
Riner je francouzskou sportovní ikonou a jednou z největších osobností v historii juda. Na olympijských hrách v Londýně 2012, Riu de Janeiru 2016 i Paříži 2024 ovládl kategorii nad 100 kilogramů, k tomu má z let 2021 a 2024 dvě zlaté olympijské medaile s francouzským týmem. Na hrách v Pekingu 2008 a v Tokiu 2021 skončil bronzový. Mezi jednotlivci pak získal jedenáct světových titulů.
Judista navíc patří k jedněm z nejpopulárnějších postav současné Francie a v průzkumech se pravidelně řadí k osobnostem, které podle Francouzů nejlépe reprezentují hodnoty jejich země.
Riner sám sebe prezentuje jako kandidáta pro voliče, kteří se nechtějí rozhodovat mezi dvěma politickými extrémy – krajní pravicí a radikální levicí, jejichž kandidáti momentálně vedou ve volebních průzkumech.
Francouzský institut pro průzkum veřejného mínění (IFOP) krátce po zveřejnění kandidatury uvedl, že podporu Rinera zvažuje 22 % voličů.
Před zájemcem o post prezidenta je ale stále spousta práce. Do voleb zbývá pouhých pět měsíců a Rinerův volební program stále nemá pevné kontury. „Spolu s mým týmem na tom pracujeme a snažíme se to neustále vylepšovat,“ řekl, aniž by poskytl další podrobnosti ohledně časového harmonogramu.
Jedno ale hlásí dopředu: i kdyby ve volbách uspěl, sportovní kariéry se vzdát nehodlá. V rozhovoru pro list Le Parisien vzkázal, že „pokud mi to moje funkce dovolí a pokud mi to Francouzi dovolí“, bude soutěžit na olympiádě v Los Angeles v roce 2028.













