Politický veterán hvězdou mladých. Proč Francouzi věří Mélenchonovi

/Od zvláštní zpravodajky v Paříži/

„To je on! Vidíš ho?“ říká své kamarádce nadšeně zhruba šestnáctiletá dívka. Ukazuje přitom do davu, na místo, kam v tuto chvíli míří kamery všech mobilních telefonů.

Na první pohled by se mohlo zdát, že uprostřed stojí filmová hvězda, potažmo slavný influencer. Když se ale dav posune, ukáže se, kdo skutečně mezi mladými Francouzi vzbudil takový rozruch.

Z kruhu, který se okolo něj vytvořil, s úsměvem mává 75letý politik Jean-Luc Mélenchon, který chce v příštím roce na prezidentské pozici vystřídat Emmanuela Macrona.

Navzdory tomu, že je v politice desítky let a o prezidentský post se v minulosti ucházel už třikrát, si Mélenchon dokázal v poslední době podmanit francouzskou generaci Z.

Šéf radikálně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) se stal jednou z tváří studentských protestů, které zemí hýbou už několik týdnů. Mladí si během nich stěžují na špatné podmínky v tamních školách i na to, že je vláda neposlouchá a nehledí na jejich potřeby.

Spolu s dalšími členy své strany se Mélenchon pravidelně objevuje v průvodech, které končí potyčkami mezi demonstrujícími a policií, a s výroky jako „nesahejte na naše mladé lidi“ se staví na stranu nespokojených studentů.

Zapojením do mohutných protestů nastartoval svou kampaň. Už teď je patrné, že minimálně mezi mladými lidmi si svou účastí dokázal získat body. Slyšet to bylo ostatně i během čtvrtečního pochodu Paříží, kdy v davu zaznívala slova díků a provolání jako „děláme to pro vás, pane Mélenchone“ nebo „Mélenchon prezidentem“.

„Pořádáme blokády a on je podporuje. Už jen tohle je důvod ho volit – zastává se nás a hájí naši věc. Uznává také, že policie se na nás dopouští násilí,“ říká Seznam Zprávám osmnáctiletá Liliana, která půl roku před volbami nemá sebemenší pochybnosti o tom, že svůj hlas hodí právě Mélenchonovi.

Podobně to vidí i dvaadvacetiletý student, který vyrazil na protest v Paříži s transparentem s logem LFI v ruce.

„Bojuje za nás, za mladé lidi, za obyvatele znevýhodněných čtvrtí a za to, čemu bychom mohli říkat nová Francie,“ vysvětluje. „Proto mu důvěřujeme. Už tak dlouho za nás bojuje a snaží se prosazovat naši věc, a tou je vznik sociální, ekologické a antirasistické republiky.“

Mélenchonově vizi věří natolik, že se sám rozhodl vstoupit do jeho strany a podílet se na jeho prezidentské kampani. Má pro to, jak sám říká, i osobní důvody. Jeho otec pochází z Antil a má tak osobní zkušenost s rasismem, kterého chce, aby se Francie zbavila.

Záběry z protestů v Paříži:

Volby do Elysejského paláce čekají Francii už v dubnu. Průzkumy dlouhodobě přisuzují nejvyšší šance kandidátce krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové, která se rozhodla usilovat o prezidentské křeslo poté, co jí soud zkrátil zákaz ucházet se o veřejné funkce.

Jak nicméně ukazují průzkumy veřejného mínění, mezi mladými voliči si vůdčí postavení nedrží. Jejich favoritem je právě Mélenchon.

Ze zářijového šetření pro server Politico, které se uskutečnilo ještě před vypuknutím nejrozsáhlejších protestů, vyplývá, že Mélenchona by v prvním kole volebního klání volilo 47 % lidí ve věku mezi 18 a 34 lety. A právě díky jejich podpoře narůstají šance, že se probojuje do druhého kola.

„Přestože je mu 75 let, podařilo se mu získat si podporu mladých. Nejprve si je přivedl do svého politického hnutí a následně se začal měnit i obsah jeho politiky,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy francouzský politolog Philipp Marlière s odkazem na to, že se Mélenchon v rámci své strany obklopil velmi mladými kolegy.

„Otevřel se tématům, která pro něj ještě před několika lety nebyla typická. Například ochraně životního prostředí, globálnímu oteplování, feminismu a samozřejmě také Gaze a Palestině, o nichž dříve téměř nemluvil,“ pokračuje akademik působící na University College London.

„S mladými lidmi přišel také odlišný, modernější způsob vedení politiky. Jeho mladší spolupracovníci ho v posledních letech přivedli k tomu, aby sociální sítě využíval více a lépe než jeho političtí soupeři,“ poznamenává.

Právě tyto změny podle něj přispěly k tomu, že dokázal oslovit určitou skupinu voličů. „Mladé lidi, na které už dlouhou dobu zapomíná nejen zbytek levice, ale samozřejmě také pravice a krajní pravice. Pochopil, že pokud se přikloní k požadavkům mladé generace, může si získat její přízeň a podporu. A skutečně se zdá, že mu tato strategie vychází,“ dodává.

Napovídají tomu i vyjádření protestujících studentů. Podle šestnáctiletého Solala, se kterým se setkáváme během blokády střední školy v centru Paříže, je LFI „stranou, která nejvíce odpovídá potřebám a představám francouzské mládeže“.

Jean-Luc Mélenchon slibuje, že provede občanskou revoluci, předá moc lidem, zdaní bohaté, přerozdělí bohatství ve společnosti a mimo to bude usilovat o záchranu čím dál rychleji se oteplující planety. Mluví také o snížení věkové hranice pro volební právo z 18 na 16 let.

Z rozhovorů s protestujícími studenty je patrné, že většina z nich je frustrovaná z počínání současné vlády i Macrona. Vadí jim, že nemají možnost rozhodovat o své budoucnosti. Volbu Mélenchona, který slibuje zásadní změnu politického režimu i ekonomického systému, přitom považují za jedinou cestu ven ze začarovaného kruhu.

„Zbývá nám jediná možnost, a to přiklonit se k levici. Pravice se totiž o obyčejné lidi vůbec nezajímá. Záleží jí pouze na ekonomice, a tedy na vlastních zájmech politiků a lidí u moci,“ vysvětluje osmnáctiletý Anaël.

„Jedinou silou, která stojí proti kapitalismu, jenž nás utlačuje, je tedy levice – skutečná levice. A tím myslím stranu Nepoddajná Francie, protože ostatní strany se spojily s pravicí,“ dodává.

Nemalá část mladých demonstrantů pak zmiňuje, že chtějí Mélenchona volit, jelikož mají pocit, že je jediným kandidátem, který dokáže zastavit vzestup krajní pravice a zabránit ve vítězství Le Penové.

„Je tu spousta lidí, kteří nutně nechtějí přímo Mélenchona ani celý jeho program. Když ho ale porovnáme s RN a vším, co tato strana navrhuje, vybíráme si menší zlo. A tím je Mélenchon,“ říká šestnáctiletý Martin. LFI přirovnává k chřipce v porovnání s RN, které podle něj představuje mor.

Ostatní kandidáti, kteří vyplňují prostor mezi krajní pravicí a levicí, podle Martina nejsou tolik vidět, a jejich šance jsou tudíž o poznání nižší. „Neznamená to, že by nemělo smysl je volit. Ale raději podpoříme někoho, kdo má větší šanci vyhrát, než riskovat, že se hlasy rozdělí a RN získá navrch,“ doplňuje.

Nutno podotknout, že řada z Mélenchonových postojů - zejména v zahraničně politických otázkách - budí značné kontroverze.

Je hlasitým kritikem EU. Vymezuje se například proti tomu, jak se sedmadvacítka staví k válce na Ukrajině. Jeho narativy se mnohdy znatelně přibližují těm, které zaznívají z Kremlu. Ve svém programu vyzývá k posílení dialogu s Ruskem, aniž by mluvil o pomoci napadené zemi.

Trnem v oku je mu dlouhodobě také Severoatlantická aliance. „Nepřipravujeme naše děti a vnoučata na to, aby umíraly při nějaké nebezpečné operaci, kterou zosnovalo NATO,“ vzkázal v nedělním projevu s tím, že členství v NATO je „proti zájmům Francie“. Už předem přitom uvedl, že pokud by se stal prezidentem, postaral by se o to, aby země Alianci opustila.

Francouzský politolog Marlière je nicméně přesvědčený, že mu právě tohle u mladých příliš neuškodí. „Lidé ve věku zhruba od 18 do 24 let jsou naprosto pohlceni děním v Gaze a palestinskou otázkou,“ vysvětluje s tím, že Mélenchon v poslední době značně přehodnotil své postoje na toto téma. Dnes patří k politikům, kteří ve Francii nejčastěji mluví o „genocidě v Gaze“.

Jeho slovům odpovídá i situace na probíhajících demonstracích, kde jsou pravidelně silně přítomné palestinské vlajky a další hesla upozorňující na situaci v palestinské enklávě.

„Mezi nejmladšími opravdu nevidím příliš mnoho lidí, kteří by se zajímali o to, co se děje na Ukrajině, zatímco v otázce Gazy se angažují velmi intenzivně,“ dodává s tím, že Ukrajinu většinou aktivně podporují mnohem starší lidé a panuje zde tedy jistá generační propast.

„Mélenchon tedy kvůli těmto postojům nepřichází u mladých o důvěryhodnost, přestože jeho postoje se v tomto ohledu objektivně velmi blíží těm, které zastává krajní pravice,“ shrnuje Marlière.