Hlavní obsah

Dvojitý poplach. Co se ví o létajících objektech, které dopadly do Polska

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Polský vrtulník prohledává oblast okolo vesnice Nowy Lipowiec.

Podle ukrajinského letectva polské hranice překročila jedna z raket, kterou použilo Rusko při ranním masivním leteckém útoku na ukrajinská města.

Článek

Východ Polska v pátek ráno zažil nadvakrát poplach kvůli narušení vzdušného prostoru. Poprvé o půl sedmé, krátce nato operační velitelství ozbrojených sil informovalo o neidentifikovaných objektech nad územím země.

Už krátce poté armáda připustila, že některý z objektů dopadl na zem. Nejsou žádné informace o obětech.

Druhý poplach polské úřady vyhlásily po deváté hodině, ale následně ho odvolaly.

Rusko v pátek ráno podniklo další masivní letecký útok na ukrajinská města. Už několikrát se stalo, že při úderech vletěly drony nebo rakety do sousedních zemí.

Seznam Zprávy shrnují nejdůležitější informace o incidentu v Polsku v otázkách a odpovědích.

Co do Polska dopadlo?

To zatím není zcela jasné. Podle polské armády šlo buď o ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101 nebo dron s proudovým motorem. „Jedna z raket (z ruského útoku, pozn. red.) pravděpodobně překročila hranice s Polskem, tu informaci prověřujeme,“ informoval pak šéf ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Polský server Wirtualna Polska zveřejnil snímky z místa dopadu u vesnice Nowy Lipowiec. Je na nich vidět kráter v zemi, oheň a rozházené kovové trosky.

Přístup k samotnému objektu je obtížný kvůli požáru, oznámily místní úřady. Na místě jsou bezpečnostní složky i vojenská prokuratura.

Polské úřady informovaly o možném dopadu objektů i na dalších místech. „Potvrzujeme pád jednoho neidentifikovaného létajícího objektu ve vesnici Nowy Lipowiec (biłgorajský okres). Informace o eventuálních jiných objektech v regionu úřady momentálně verifikují,“ informovala prokuratura v Lublinu.

Policie Podkarpatského vojvodství pak potvrdila nález dalších objektů v okolí města Rudnik nad Sanem. „Ve vesnici Mołodycz v jarosławském okrese byly objeveny trosky ležící na nevyužívaných zemědělských pozemcích na rozsáhlé ploše,“ informovala policie.

Podle informací stanice TVN24 se další objekty hledaly také v okolí vesnice Chmielek.

Jaké komplikace incident způsobil?

Letiště v Lublinu a Řešově přerušila provoz, včetně vojenské části řešovského letiště, které slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky pomoci na sousední Ukrajinu. Na řešovském letišti preventivně evakuovali řídicí věž.

„Devět osob, z toho 6 členů operačního personálu, se nacházelo v provizorním úkrytu,“ napsal na síti X ministr infrastruktury Dariusz Klimczak. Podle něj šlo o první evakuaci tohoto typu v historii letiště.

V oblasti se částečně zastavila železniční doprava. Žádné škody na infrastruktuře ale nejsou hlášené, později se provoz zase obnovil.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Polské bezpečnostní složky v okolí vesnice Nowy Lipowiec.

Jak reagují polští politici?

Premiér Donald Tusk hned ráno svolal mimořádné jednání s ministry, šéfy tajných služeb a veliteli armády. Zároveň na síti X ujistil, že další nebezpečí nehrozí.

Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz ohlásil mimořádnou poradu také ve svém resortu. Na jejich další vyjádření se čeká.

Kdy naposledy do Polska dopadla raketa?

Na konci července na východ Polska dopadla ruská střela Ch-101. Velitel operačního velení polských ozbrojených sil Ireneusz Nowak později řekl, že s vysokou pravděpodobností mířila na Polsko úmyslně. Ještě v noci po incidentu přitom podle svých slov hodnotil pravděpodobnost úmyslného zásahu Polska padesát na padesát.

„Z analýzy trasy této střely nad Ukrajinou vyplývá, že pravděpodobně neměla žádný alternativní cíl na ukrajinském území a mířila přesně tam, kam měla zasáhnout,“ řekl generál v září v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita.

Ruská střela dopadla 30. července u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství na východě země, asi 90 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Dopadla do pole mimo zastavěnou oblast a zanechala po sobě pět metrů hluboký kráter.

Pozdější expertizy potvrdily, že šlo o ruskou Ch-101 z čerstvé výrobní série. Podle Nowaka měla bojovou hlavici a moderní naváděcí systém velmi odolný vůči rušení.

Ruská raketa na polské území dopadla už v prosinci 2022. Trosky se ovšem našly až v dubnu po pěti měsících, kdy si jich všiml náhodný jezdec na koni a upozornil na ně policii.

Šlo pravděpodobně o ruskou raketu Ch-55 bez výbušné hlavice. Takovými se Rusové při sérii vzdušných útoků na Ukrajině snažili zmást a zaměstnat ukrajinskou protileteckou obranu. U Bydhoště, kam dopadla, jí zřejmě došlo palivo.

Co dělat, když zazní siréna

V Česku se používají tři základní akustické signály:

Všeobecná výstraha je kolísavý tón sirény trvající 140 sekund, který může zaznít až třikrát za sebou. Po jeho skončení následuje mluvená informace o charakteru nebezpečí a doporučeném postupu.

Požární poplach slouží pouze ke svolání jednotek požární ochrany a není určen k varování veřejnosti. U rotačních sirén má podobu přerušovaného tónu po dobu jedné minuty, elektronické sirény používají odlišný zvukový signál.

Zkouška sirén ověřuje funkčnost systému varování. Ozývá se nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund pravidelně každou první středu v měsíci ve 12 hodin a po jejím skončení následuje hlášení: „zkouška sirén“.

Jak se zachovat při všeobecné výstraze

Pokud zazní všeobecná výstraha, Hasičský záchranný sbor ČR doporučuje co nejrychleji se ukrýt v nejbližší budově, zavřít okna a dveře a omezit větrání. Poté je důležité sledovat rozhlas, televizi nebo jiné oficiální informační kanály a řídit se pokyny záchranných složek. U elektronických sirén navíc bezprostředně po zaznění signálu následuje mluvená informace o tom, co se stalo a jak mají lidé postupovat.

Související témata:

Doporučované