Hlavní obsah

Zaseknutá spravedlnost. Justici chybí znalci, pracují radši pro policii

Foto: Ilustrační foto

Soudy v Česku často marně hledají soudní znalce (ilustrační snímek).

V Česku ubývá soudních znalců, přitom jejich posudky jsou často klíčové pro délku i výsledek soudních sporů. Třeba opatrovnické soudy to protahuje i na více než rok.

Článek

Je to vyhrocený spor rodičů o dvě mladší děti. Odmítají žít s otcem, v krajní situaci nuceně pobývaly několik měsíců v krizovém centru, a psaly kvůli tomu až na Hrad. Kauzu, kterou se detailně zabývá investigativní série Ve stínu, řeší také soudy. I v tomto sledovaném případě o dalším osudu dětí hodně napoví názor soudního znalce.

Jenže odborníci, kteří posudky vypracovávají, jsou v české justici stále větší vzácnost. „Oslovená paní doktorka sdělila, že znalecký posudek může vypracovávat nejdříve v únoru,“ uvedl soudce Roman Bohdálek při říjnovém soudním jednání ve výše zmíněném případu.

Právě v opatrovnických sporech se podle aktérů nedostatek expertů projevuje nejvíc. „Od soudů, které mne v této agendě oslovují, dostávám opakovaně zpětnou vazbu, že pokud znalec oslovený k vypracování posudku požádá o lhůtu pro vypracování do 8 či 9 měsíců od doručení spisu, jedná se často – zejména v exponovanějších regionech – o nejkratší nabídnutou lhůtu,“ říká pro Seznam Zprávy prezident Asociace forenzních psychologů Václav Jiřička.

„Osm znalců na celou Prahu“

Podle Jiřičky je obtížné dodržet dříve akceptovanou půlroční lhůtu. A podobné postesky zaznívají i z justice.

„Na celou Prahu se v oboru dětské psychologie točí asi osm znalců, kteří berou všechny soudy. Vypracování posudku pak opravdu zabere i rok,“ potvrzuje Kristýna Benešová, která do konce letošního října pracovala jako vedoucí kanceláře na opatrovnickém úseku u Obvodního soudu pro Prahu 4.

Dodává, že z její zkušenosti formálně není znalců v dětské psychologii až takový nedostatek. „Problém je, že často nechtějí pracovat pro soudy, ale spíše pro policii, která posudky rychleji proplácí,“ vysvětluje s tím, že v opatrovnických záležitostech musejí soudy znalečné poslat ke schválení rodičům, kteří částku často rozporují a soud později odměnu zpravidla sníží. Na peníze tak znalci čekají třeba i půl roku.

Absenci soudních znalců v oboru psychiatrie a psychologie pociťují i v Brně. Zmíněný soudce Bohdálek se snažil mediálně sledovaný opatrovnický spor zrychlit. „Ve městě jsou tři, čtyři znalci, kteří se věnují této oblasti psychologie. Sdělili soudu, že jsou schopní vypracovávat posudek někdy v březnu, nebo dubnu,“ posteskl si při veřejném jednání.

Úbytek o čtvrtinu

Ministerstvo spravedlnosti k začátku letošního roku eviduje 5 340 znalců. „Jejich počet dlouhodobě klesá. Za pět let se jedná o pokles přibližně o 27 procent, tedy více než o čtvrtinu,“ potvrzuje mluvčí Lucie Rozsypalová.

Přitom ještě v roce 2021 bylo těchto odborníků přes sedm tisíc:

Resort však nemá detailní přehled o dostupnosti znalců v jednotlivých specializacích a regionech. „Zvýšenou pozornost nyní věnujeme zejména psychiatrii a psychologii, mimo jiné v souvislosti s opatrovnickou agendou. Zde je třeba vzít v úvahu i náročnost případů, protože nezřídka je vyžadován společný posudek psychiatra a psychologa,“ doplňuje mluvčí.

Zda se čekání na posudek protahuje i na více než rok, nespecifikuje. „Takovou obecnou dobu nemůžeme z dostupných dat potvrdit. Ministerstvo spravedlnosti zatím nemá natolik ucelená data, aby bylo možné stanovit spolehlivou průměrnou délku zpracování posudků,“ dodává Rozsypalová.

Těžkosti s experty řeší třeba i na Okresním soudu v Ostravě. „Nedostatek znalců je zejména v oboru zdravotnictví, konkrétně odvětví psychiatrie, popřípadě soudního lékařství. Znalci jsou vytížení pro jejich nedostatek, což vede k prodloužení lhůt. Dříve bylo možné posudek očekávat ve lhůtě kolem dvou až tří měsíců, dnes je běžné, že se lhůta pohybuje okolo čtyř až šesti měsíců podle složitosti věci,“ sdělil mluvčí tamního soudu Dalibor Zecha.

Ministerstvo neeviduje, kolik zadaných případů znalci odmítnou, ani jak shánění odborníka ovlivňuje délku soudních řízení. Zástupci resortu se i proto chtějí zabývat tím, jak oblast lépe monitorovat.

Soudní spory se však logicky kvůli hledání znalce protahují, nejčastěji právě v opatrovnických řízeních. Experti jsou tak přetížení. „Mezi zbylé znalce je pak rozdělován o to větší počet posudků, které je obtížné stihnout,“ míní Jiřička.

A vypočítává další příčiny. Podle něj jsou znalecké posudky v opatrovnických řízeních často obsáhlejší a komplexnější než posudky v řízeních trestních, expert totiž musí pochopit a popsat celý rodinný systém. Jiřička také dodává, že soudci nařizují posudky v opatrovnických věcech až při vyčerpání ostatních možností – tedy v situaci, kdy selhaly mediace, rodinné či párové terapie a obsáhlé vstupní informace také kladou vysoké nároky na čas znalce. Spisy v takových případech mají často i několik tisíc stran.

Agresivnější průběh sporů

Odborník přidává i jednu subjektivní zkušenost. „Nemám ji empiricky podloženou, ale sdílím jim s mnoha kolegy z oboru i od soudů. Opatrovnická řízení jsou ze strany účastníků v posledních letech vedena asertivněji až agresivněji, což má dopady i do znalecké praxe,“ hlásí. Je tak složitější uskutečnit vyšetření v dohodnutých termínech. To vše bere znalcům čas, chuť a práci.

Hledání znalců a vypracování posudků zdaleka nebrzdí jen opatrovnické spory. Potřebného odborníka více než půl roku hledali policisté s justicí v případě tragického požáru U Kojota v Mostě, při němž loni zahynulo sedm lidí. Okolo roku zabralo také vypracování odborných posudků v případě benzenového vlaku, který loni v únoru vykolejil v Hustopečích nad Bečvou.

O tom, jaký veřejný tlak znalci mohou zažívat, svědčí například například kauza Aničky z roku 2024. V případu opakovaně znásilněné dívky aktéři i laická veřejnost řešili, zda byly znalecké posudky vypracované adekvátně. Podobné to bylo v případě otrávené řeky Bečvy, kde ani po letech odborníci neshodnou, jak ke kontaminaci říčního toku došlo.

„V opatrovnických sporech rodiče znalce u soudu často doslova grilují otázkami. Je to o tom dostat znalce na kolena. Je jen pár znalců, kteří jsou schopní tohle všechno ustát,“ říká Benešová. V případě, že soudní znalec skutečně pochybí, má ministerstvo možnost uložit mu za přestupek pokutu, u velmi vážného provinění mu může zrušit oprávnění k výkonu činnosti.

Ministerstvo spravedlnosti chce znalce v justici udržet více kroky. Podle zástupců resortu skokovému úbytku zabránila novela platná od letoška, která zjednodušila některé podmínky pro výkon činnosti, a tvrdí také, že cíleně oslovují odborníky i celé instituce, spustili bezplatná školení pro uchazeče o znalecké oprávnění a vzdělávání pro znalce, aby byl vstup do profese jednodušší.

Znalci mizí méně také po navýšení znalečného od ledna 2023. Tehdy základní hodinová sazba stoupla na 800 až 1 000 korun, oproti dřívějším 300 až 450 korunám. „Vedle odměňování ale považujeme za stejně důležité snižování administrativní zátěže, podporu nových znalců, metodickou pomoc a lepší komunikaci mezi znalcem a zadavatelem,“ říká mluvčí Rozsypalová.

Navzdory ubývajícím znalcům se nadále snižuje délka řízení u českých soudů. Okresní soudy loni vyřizovaly civilní případy v průměru za 233 dní, o dva týdny rychleji než předloni. Vyřešit trestní případ jim trvalo 147 dní, tedy meziročně o dva dny méně. Vyplývá to z výroční statistické zprávy o českém soudnictví za rok 2025, kterou ve středu prezentoval ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

Doporučované