Článek
Trend úbytku patentů, které Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) českým vynálezcům uznal, platí už několik let a ten loňský nebyl výjimkou. Podle Českého statistického úřadu (ČSU) čísla podaných přihlášek k patentu meziročně stoupla, Úřad průmyslového vlastnictví jich ale uznal nejméně od roku 2011.
Někteří ekonomové a experti pak dokonce v úbytku českých vynálezů vidí symbol upadající ekonomiky, školství a snahy inovovat. Patentová aktivita v Česku je podle statistiků nízká a například oproti Švýcarsku dokonce o skoro 40 %.
Tuzemští přihlašovatelé na úřad v roce 2025 podali 573 přihlášek, což je nejvyšší počet od roku 2020, o rok dříve jich podali o 112 méně. Podle statistiků nárůst přinesly především fyzické osoby, které loni podaly 221 přihlášek, to je oproti roku 2024 o téměř sto přihlášek více. Nejvíce přihlášek však podaly firmy a to 256. Nejméně přišlo od vysokých škol, ty mezi lety 2010 a 2020 přihlašovaly v průměru 191 vynálezů ročně, v roce 2025 jich bylo jen 73.
Oficiální razítko „patent“ loni úřad udělil českým vynálezům u 336 přihlášek, což je ale nejnižší číslo od roku 2011.
Zároveň ale neznamená, že pokud v jednom roce vynálezce podá přihlášku k udělení patentu, že mu ten samý rok úřad patent uzná. To znamená, že se loňské vyšší číslo podaných přihlášek projeví až v příštích letech.
Vynález a patent
- Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem, uděluje orgán státní správy k tomu oprávněný patenty. Každý vynález však patentovat nelze. Patentovat lze pouze vynález, který splňuje zákonné podmínky pro udělené patentu. Český patentový zákon stanovuje podmínky pro udělení patentové ochrany – vynález je světově nový (není součástí dosavadního stavu techniky), je výsledkem vynálezecké činnosti (pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky) a je průmyslově využitelný (jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství).
- Vynález musí zahrnovat přiměřené množství lidského důvtipu, kreativity, nápaditosti, vynalézavosti, tedy zdokonalení původního stavu techniky. Proto se za vynález nepovažuje pouhý objev látky přirozeně se vyskytující v přírodě, protože se na takovou situaci nahlíží jako na pouhé zjištění již existujícího stavu v přírodě.
- Patentovat rovněž nelze vynálezy, které by odporovaly přírodním zákonům a dobrým mravům (např. postupy klonování lidských bytostí), objevy, vědecké teorie, matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, podávání informací, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti a počítačové programy. V některých zemích jsou z patentovatelnosti také výslovně vyloučeny rostliny a živočichové a biologické způsoby jejich pěstování či šlechtění.
- Patent zjednodušeně označuje dokument, který jeho majiteli zaručuje ochranu vlastnických práv k vynálezu. Majitel patentu má výlučné právo užívat předmět ochrany – vynález, poskytovat souhlas s vyžíváním vynálezu jiným osobám (prostřednictvím licenční smlouvy), a má také právo patent převádět na další osoby.
- Ochrana vynálezu prostřednictvím patentu je udělována státními orgány, v České republice Úřadem průmyslového vlastnictví, a je platná pouze po omezenou dobu 20 let od data podání přihlášky.
Zdroj: VYNÁLEZ PATENT.CZ
Úřad průmyslového vlastnictví nejdřív zkoumá, jestli je přihláška papírově v pořádku a až teprve potom putuje k podrobnému zjišťování průzkumu, jestli je vynález nový a jak moc je využitelný v průmyslu. Ale doba, než se všechno toto odehraje, může trvat i tři roky. Komentovala situaci ředitelka patentového odboru ÚPV Eva Schneiderová.
Propad je patrný zejména u uznaných patentů z vysokých škol. Podle ČSÚ jich v roce 2015 bylo 212, o deset let později už 56, to je pokles o 75 %. Nízká čísla platných patentů ale nemusí nutně znamenat, že vysoké školství od výzkumu opustilo.
„Výzkumné organizace si uvědomují, že patentovat výsledky příliš brzy není vždy nejlepší cesta. Pokud se technologie patentuje už v rané fázi vývoje, může to znamenat, že se její podstata předčasně zveřejní, aniž by byla dostatečně ověřena pro praktické využití. Dříve se často patentovalo už ve chvíli, kdy byl nápad teprve na začátku své cesty. Dnes se snažíme vývoj technologie nebo řešení nejprve dotáhnout dál, ověřit její funkčnost a až potom řešit patentovou ochranu,“ komentuje úbytek patentů u vysokého školství pro Seznam Zprávy Josef Sláma, vedoucí Oddělení transferu znalostí Vysokého učení technického v Brně.
Úbytek patentů komentovalo pro Seznam Zprávy i Ministerstvo školství (MŠMT). „V posledních letech dochází k významnému posunu v pohledu na hodnocení výzkumu. Důraz se postupně přesouvá od kvantitativních ukazatelů, jako je počet patentů, k hodnocení skutečných přínosů výzkumu pro společnost a ekonomiku. Počet patentů tak sám o sobě nepředstavuje dostatečný ukazatel kvality či přínosu výzkumné činnosti, zásadní je zejména jejich reálné využití v praxi,“ napsal redakci Sezam Zpráv mluvčí MŠMT Ondřej Macura.
A podobný důvod uvedla také Technologická agentura ČR už v roce 2021. „Příčiny poklesu patentové aktivity lze hledat zejména ve změně metodiky hodnocení vědy a výzkumu v České republice, kdy se opustilo od „extenzivního“ hodnocení prostřednictvím tzv. „kafemlejnku“ a přistoupilo se více k „intenzivnějšímu“ hodnocení odrážející (resp. snažící se odrážet) kvalitu realizovaného výzkumu. Tím došlo k menší bonifikaci čistě českých patentů (patentů přihlášených pouze v Česku),“ píše agentura ve své zprávě.
Sláma také připomíná, že patenty jsou ekonomicky náročné. Jen přihláška tuzemského patentu stojí 60 až 80 tisíc. U evropského patentu začíná cena přihlášky na 200 tisících a pak ještě nastupují další poplatky například za udržování patentu, které se liší podle doby od jeho uznání a zemí, kde ochrana platí.
Ten, kdo ji podává, proto hledá partnery. „Když se podaří dostat technologii zhruba na úroveň TRL 5 nebo 6 (Úroveň technické připravenosti, maximální stupeň je 9, pozn. red.), je její hodnota mnohem lépe prokazatelná. Navíc roste šance najít firmu, která bude mít zájem podílet se na jejím dalším rozvoji a pomůže pokrýt i náklady spojené s patentováním, které rozhodně nejsou malé,“ pokračuje Sláma.
Ministerstvo samotné se podle Macury snaží posílit financování i kvalitu výzkumů. „Součástí této snahy je podpora spolupráce mezi vysokými školami a aplikační sférou, a to například prostřednictvím zapojení odborníků z praxe do výuky a výzkumu, spolupráce na tvorbě studijních programů či realizace společných výzkumných projektů,“ píše Macura. Podotýká však, že v oblasti strategického rozhodování a nakládání s prostředky na výzkum jsou vysoké školy zcela samostatné.
Český úřad minulý rok vydal celkem 5197 patentů, 94% z nich však podaly zahraniční subjekty a to prostřednictvím uznání evropských patentů, které se vztahují na všechny země EU. „Jednoznačně nejvíce chrání dlouhodobě své vynálezy v Česku subjekty z Německa a Spojených států, za nimi s větším odstupem následují Švýcarsko, Francie a Japonsko,“ uvedl Karel Eliáš z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
V Česku k roku 2025 platilo téměř 50 tisíc patentů, nejvíce jich patří německým přihlašovatelům, a to až jedna čtvrtina. V americkém vlastnictví je pak téměř osm tisíc patentů.
Češi jsou na třetím místě a doma jich mají přihlášeno více jak tři tisíce. Jejich největším držitelem je firma Škoda Auto a. s., která vlastní 183 patentů. Mezi vysokými školami pak nejvíce licencí patří Českému vysokému učení technickému v Praze, které jich vlastní 161.
Věc má ale ještě jasný byznysový obrys. „Velká část hodnoty vytvořeného duševního vlastnictví v podobě patentů je offshorována z Česka do zahraničí. Přestože tzv. offshorované patenty tvoří pouze 5,5 % z celkového počtu patentů mezi roky 2000-2021, tak jejich hodnota dosahuje téměř 40 %. Jinými slovy téměř polovina vytvořené hodnoty v tomto období byla offshorována do zahraniční,“ popisuje stav v roce 2021 technologická agentura ČR.
České firmy a instituce oproti firmám vlastněných zahraničními majiteli také přihlašují k patentové ochraně méně významné inovace a doba udržování patentů českých majitelů je výrazně kratší u offshorovaných patentů, konstatuje také agentura.
