Hlavní obsah

NKÚ: Česká ekonomika v pololetí rostla, ale hospodaření státu se zhoršilo

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Podle stanoviska NKÚ se v prvním pololetí Česku nedařilo hospodařit. Projevilo se to na schodku státního rozpočtu. NKÚ také upozorňuje na růst povinných výdajů, který omezuje prostor pro budoucí priority.

Článek

Česká ekonomika sice v letošním prvním pololetí rostla, ale hospodaření státu se zhoršilo. Státní rozpočet vykázal nejhorší pololetní schodek od roku 2023, téměř 184 miliard korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke zprávě o pololetním hospodaření státního rozpočtu.

Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr EU, nízká nezaměstnanost podporovala růst mezd i spotřeby, ale výdaje rozpočtu rostly rychleji než příjmy, uvedl NKÚ. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že překročení plánovaného schodku je na konci pololetí běžné. Podle něj vyplývá především z předfinancování školství, sociálních služeb, výzkumu a vývoje či sportu. Příjmy rozpočtu naproti tomu podle něj rostou většinou až v druhé polovině roku.

Pololetní schodek rozpočtu se meziročně zhoršil o zhruba 31 miliard. Prezident NKÚ Miloslav Kala v dokumentu připomíná, že téměř tři měsíce stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu, protože nebyl schválen státní rozpočet. Jeho měsíční výdaje nesměly překročit 194 miliard korun. Přesto výdaje rostly nejrychleji za poslední tři roky. Současně uvádí, že příjmy státu vzrostly meziročně o 41 miliard korun, a to i přesto, že se stát musel vyrovnat s výpadkem příjmů z ukončené daně z neočekávaných zisků.

Podle dřívějších informací MF k pololetnímu hospodaření rozpočtu stály za růstem výdajů hlavně výdaje na sociální politiku a politiku zaměstnanosti. Šlo třeba o výplatu důchodů a jejich letošní valorizaci nebo dočasně navýšenou platbu do systému veřejného zdravotního pojištění za pojištěnce státu.

NKÚ také uvádí, že příznivá ekonomická situace vytváří prostor pro zdravější veřejné finance státu. Dodává však, že růst povinných, tedy mandatorních výdajů státu, který není krytý růstem příjmů, omezuje možnost rozhodovat o budoucích prioritách. Mandatorní výdaje v pololetí vzrostly meziročně zhruba o 63 miliard na téměř 723 miliard korun. Státní dluh se od počátku roku zvýšil o 49 miliard na 3,727 bilionu a jeho obsluha si vyžádala téměř 51 miliard.

Ministerstvo financí na dotaz uvedlo, že opakovaně naléhá na ostatní rozpočtové kapitoly, aby především čerpaly ušetřené peníze z předchozích let, zvyšovaly efektivitu provozních výdajů a jednaly hospodárně. Připomnělo také, že platný fiskálně-strukturální plán ČR do roku 2030 počítá s postupným snižováním schodků veřejných financí včetně schodku státního rozpočtu.

NKÚ připomíná, že návrh letošního rozpočtu poprvé obsahoval prvky takzvaného výkonového rozpočtování. Jde o snahu získat za vynaložené peníze co nejvyšší přínos. Úřad to pokládá za důležitý krok k modernějšímu řízení veřejných financí. „NKÚ proto považuje za důležité, aby stát tento přístup dále rozvíjel a postupně jej využíval nejen při sestavování rozpočtů, ale také při hodnocení dosažených výsledků ve vztahu k vynaloženým prostředkům,“ stojí ve stanovisku NKÚ.

Kala už dříve poukázal na to, že od příštího roku začne platit nový zákon o správě a řízení veřejných financí. Tento zákon zavádí povinnost nakládat s veřejnými penězi účelně, hospodárně a efektivně.

Mluvčí MF Filip Běhal připomněl, že jedním z kroků k lepšímu hospodaření s veřejnými penězi je spuštění projektu Likvidita 2.0, který ministerstvo připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou. „Díky němu vzroste množství peněz, které obce, kraje a dobrovolné svazky obcí ukládají v ČNB namísto v komerčních bankách a stát může následně tyto prostředky zapojit do tzv. cash-poolingu státní pokladny, a tím snížit náklady na obsluhu státního dluhu,“ uvedl.

Ministerstvo letos také začalo analyzovat některé výdaje rozpočtu z hlediska výkonnosti a bude v tom pokračovat i v příštím roce. „Takzvané výkonové rozpočtování znamená hodnocení efektivity vynaložených výdajů a může v budoucnu pomoci identifikovat oblasti, kde jsou výdaje státního rozpočtu vynakládány neefektivně, a tím pádem se nabízí jejich snížení,“ uvedl mluvčí MF.

Doporučované