Článek
Bílá koláž, Černá neděle
Kde: Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
Do kdy: 28. 3. 2027
Koláž jako způsob uměleckého vyjádření, které zasahuje i do divadla, poezie, filmu či grafiky. Doména Jiřího a Běly Kolářových, Jindřicha Štyrského, Toyen, Adolfa Hoffmeistera, ale také našich současníků Michala Cihláře nebo Jiřího Petrboka. Velká výstava Bílá koláž, Černá neděle v kutnohorském GASKu představuje více než sto padesát koláží ze sbírky společnosti Pražská plynárenská. Zaměřuje se hlavně na poválečnou českou koláž s přesahy do starší i novější historie. Její založení podnítila mimo jiné výstava Česká koláž, již v roce 1997 zorganizovala Národní galerie Praha.

Koláž Jindřicha Štyrského z roku 1934 nazvaná Srdeční asistenti.
Posvátné umění v době komerce / české sakrální umění 1990 - 2026
Kde: Muzeum umění Olomouc
Do kdy: 14. 3. 2027
Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny letos získala minimalistická kaple sv. Panny Marie Bolestné v krajině jižní Moravy. Jak vypadají další bohoslužebné stavby a jejich interiéry? I to se dozví návštěvníci výstavy českého sakrálního umění od revoluce až po současnost. Kurátorka Šárka Belšíková se při přípravě projektu soustředila nejen na novostavby kostelů a kaplí, ale také na vznik nových křížových cest či drobných sakrálních staveb v krajině. Samostatnou kapitolu pak tvoří záchrana církevních památek vrácených v restitucích.
Annette Messager: Tragikomedie
Kde: Kunsthalle, Praha
Do kdy: 28. 2. 2027
Tvorba francouzské multimediální umělkyně Annette Messager (nar. 1943) má rysy art brut, se kterým se seznámila v šedesátých letech na výstavě Jeana Dubuffeta. Její svět je hravý a vtipný, ale také podvratný. „Messager více než padesát let vytváří prostor, v němž se něha setkává s neklidem a známé věci získávají nový, podivně znepokojivý charakter. Z obyčejných materiálů jako jsou látky, hračky, fotografie či plyšová zvířata vytváří křehké monumenty paměti, identity a touhy,“ vysvětluje kurátorka její první pražské výstavy Christelle Havranek. Jedním z velkých témat umělkyně je ženská postava, zobrazování ženy se věnuje od 80. let. „Její čarodějnice, monstra, hrdinky i protestující figury se stávají nositelkami svobody, touhy a viditelnosti,“ uvádí Havranek.
Vladimír Ambros: Fotografie
Kde: Galerie Josefa Sudka, Praha
Do kdy: 24. 1. 2027
Vladimír Ambros (1945 - 1998) vystudoval anglistiku, chemii a FAMU, mezi českými fotografy minulého století patří mezi ty méně známé. To ale neznamená, že by jeho fotografická práce nebyla pozoruhodná. Zaměřoval se na konceptuální fotografii a zaznamenávání aktivit neoficiálních umělců, přičemž silně jej ovlivnil Jan Svoboda (1934 - 2000), který se věnoval fotce na hranici každodenního života, umění a filozofie. Klíčovou sérií Vladimíra Ambrose je autentická absolventská práce Léčebna drogových závislostí, s níž dokončil studia na FAMU v roce 1986. Výstavu její kurátor Jan Mlčoch chápe také jako poděkování rodině, která velkou část Ambrosova archivu věnovala do sbírek Uměleckoprůmyslového musea.

Jedna z vystavovaných fotografií Vladimíra Ambrose ze 70. let.
Zbyněk Sekal: Milované bytosti. Dar z umělcovy pozůstalosti
Kde: Západočeská galerie, Plzeň
Do kdy: 7. 3. 2027
„30. srpna jsem si zapsal, že systém konstrukcí se jaksi opotřebovává. Snad je to trochu jinak, měl bych asi práci na tomto cyklu chápat jako práci na jednom velkém celku. Konec konců si přiznám, že bych všechna ta lešení jednou rád viděl v jedné veliké místnosti, například v muzeu 20. století.“ Zbyněk Sekal (1923 — 1998), jedna z person tuzemského sochařství druhé poloviny 20. století, si dlouhodobě vedl deník, který lze chápat jako důležitý intelektuální doplněk jeho tvorby. Série dřevěných schránek a skládaných obrazů je součástí velkého daru z umělcovy pozůstalosti, který Západočeská galerie obdržela od vdovy po Sekalovi Christine. Dar čítá více než sto artefaktů napříč jeho tvorbou.
“.. a žiadna iná!“ auditorium slovenské scény
Kde: Dům umění města Brna
Do kdy: do 14. 2. 2027
Rozsáhlá, do několika kapitol rozdělená výstava v brněnském Domě umění reflektuje události posledních tří let na slovenské kulturní scéně, jíž z pozice ministryně vládne Martina Šimkovičová. Za jejího působení přestala fungovat řada kulturních institucí včetně v minulosti dobře nastavené státní podpory umění. Šimkovičová také ze svého nacionálně laděného pohledu dlouhodobě preferuje „slovenské umění a žádné jiné“. Jak tato atmosféra prakticky i emocionálně dopadá na slovenské umělce a umělkyně? O tom jich mezi sebou i s publikem debatuje skrz objekty, videa, filmy a obrazy i skrz namluvené a zapsané postřehy a pocity několik desítek.
Pětatřicet. 35 let Institutu tvůrčí fotografie
Do kdy: 21. 2. 2027
Roman Franc, Dita Pepe, Roman Vondrouš a desítky dalších špičkových fotografů vychoval opavský Institut tvůrčí fotografie. 35. narozeniny nyní slaví velkou výstavou, kde jsou kromě tuzemských autorů zastoupení i studenti ze Slovenska nebo Polska. Podle kurátorů Vladimíra Birguse a Ondřeje Durczaka výstava představuje širokou škálu fotografických přístupů: subjektivní dokument reflektující každodenní realitu, invenčně pojaté portréty, inscenované fotografie či experimenty z oblasti intermediální a konceptuální tvorby. Prostor dostanou i osobní projekty zabývající se otázkami vlastní identity a rodinných vztahů anebo témata spojená s klimatem.

Fotka Romana Vondrouše z cyklu Zákulisí dostihů z roku 2024.
Mikuláš Medek, Jan Koblasa: Zákazu navzdory
Kde: Museum Kampa, Praha
Do kdy: 17. 1. 2027
V roce 1963 se v teplické zámecké jízdárně konala nebývalá událost: v čase ideologického rozvolnění se poprvé podařilo představit existenciálně zaměřené abstraktní práce, které komunistický režim jinak netrpěl. Výstavu Mikuláše Medka a Jana Koblasy kurátorsky připravili Věra Linhartová a František Šmejkal a u publika měla velký ohlas. Aktuální přehlídka v Museu Kampa, která si připomíná sté výročí narození Mikuláše Medka, se prostřednictvím snímků Jiřího Hampla a Medkových a Koblasových děl z let 1959 až 1963 zaměřuje přednostně na tehdy vystavené artefakty. „Tvůrčí a ideová pojetí prací vedou k zastavení a k zamyšlení; ozřejmují, mnohdy s humorem a ironií, neodbytné osobní pocity, úzkosti, strasti a naděje ne nepodobné těm, které v současnosti prožíváme i my,“ píší k výstavě kurátorky Mahulena Nešlehová a Lenka Bydžovská.
Erwin Wurm: One Minute Forever
Do kdy: 28. 3. 2027
Erwin Wurm (nar. 1954) je v mnoha světových sbírkách zastoupený rakouský multimediální umělec, který se výstavou v Galerii Lázně Liberec představuje v České republice vůbec poprvé. Smysl pro humor, nadsázku, absurditu a zveličení ať už obrazné, nebo doslovné - to je základní stavební kámen autora, který ve svých malbách a často olbřímích sochách a objektech upozorňuje mimo jiné na zlozvyky konzumní společnosti. V Liberci se zaměřili především na Wurmovu tvorbu z posledních deseti let.
Čestmír Suška na papíře
Kdy: 21. 11. 2026 - 9. 5. 2027
Čestmíra Sušku mají návštěvníci galerií zafixovaného zejména jako sochaře a autora velkých objektů. V Liberci se rozhodli představit jej jako autora prací na napíře. Kurátorka Simona Martínková mapuje čtyři dekády Suškovy tvorby od raných kreseb a grafických experimentů přes dobové xeroxy až po skicáře, deníky a scénáře Výtvarného divadla Kolotoč, které působilo v 80. letech. Současně vychází rozsáhlá kniha, která se soustředí právě na tuto část umělcovy tvorby.
Podívejte se na fotografie z jednotlivých galerií:

















