Článek
Soud v Kyjevě odsoudil k deseti letům vězení bývalého velitele speciálního policejního pluku Berkut. Dalších pět spoluobžalovaných si má odpykat sedm až osm let za násilí proti demonstrantům, kteří v roce 2014 nakonec svrhli tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
„Prokurátoři dokázali, že se odsouzení v lednu 2014 zúčastnili násilného zásahu proti protestům, nezákonného zadržování 22 účastníků Revoluce důstojnosti a dalších občanů, používali proti nim násilí a falšovali důkazy pro jejich další trestní stíhání,“ uvedla kancelář generálního prokurátora.
Dodala, že bývalý velitel kyjevského Berkutu si má podle rozsudku odpykat deset let vězení, dva z jeho podřízených a bývalý vedoucí oddělení odboru ministerstva vnitra pro boj proti narkotikům ministerstva vnitra byli odsouzeni k osmi letům vězení. Dva koordinátory provokatérů v policejních službách poslal soud na sedm let za mříže. Bývalé policisty zbavil hodností a zakázal jim pracovat v justičních orgánech.
Prokuratura neuvedla jména a příjmení odsouzených. Připomněla, že někdejší velitel kyjevského Berkutu byl loni v prosinci rovněž uznán vinným v jiném případu násilí proti demonstrantům a rovněž byl odsouzen na deset let.
Kyjevský soud v říjnu 2023 odsoudil v nepřítomnosti tři bývalé příslušníky Berkutu, kteří v roce 2014 v Kyjevě stříleli na demonstranty. Dvěma soud uložil trest 15 let vězení a třetímu doživotí. Všichni tři již dříve utekli do Ruska.
V Kyjevě propukly demonstrace v listopadu roku 2013 poté, co tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč nečekaně ohlásil, že nepodepíše připravenou asociační dohodu s Evropskou unií. Podle toho a názvu náměstí, kde se demonstranti shromažďovali, dostaly nepokoje v médiích název Euromajdan. Demonstrace pokračovaly i v zimě 2014 a postupně přerostly v pouliční boje. Zásahy proti demonstrantům v Kyjevě si tehdy vyžádaly přes sto obětí.
Zatímco na Ukrajině jsou tehdejší události označovány za Revoluci důstojnosti, Moskva je pokládá za prozápadní státní převrat a zpětně tvrdí, že právě ten si „vynutil“ vpád ruských vojsk do sousední země. Ještě dříve, na jaře 2014, Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a na Donbasu na východě Ukrajiny vyvolalo ozbrojené povstání proti nové prozápadní vládě v Kyjevě.
