Silní hráči islámského světa uzavřeli obranný pakt. Kvůli Izraeli a Íránu

Vůdci tří vlivných muslimských zemí uzavřeli před pár dny v posvátném městě islámu nové spojenectví.

Takzvaná Mekkská společná obranná dohoda zahrnuje Saúdskou Arábii, Turecko a Pákistán. V pátek ji v Mekce slavnostně oznámili a podepsali turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a pákistánský premiér Šahbáz Šaríf.

Podle vyjádření se jedná vyloženě o vojenskou obrannou alianci. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dokonce prohlásil, že dohoda „technicky“ obsahuje klauzuli srovnatelnou s článkem 5 smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten stanoví, že všechny členské země přijdou na pomoc té, která je napadena.

Pakt z Mekky dává dohromady silné regionální hráče.

Turecko je členem NATO a má obrovský zbrojařský průmysl a mohutnou armádu, po Spojených státech největší v Severoatlantické alianci. Saúdská Arábie disponuje velkými nalezišti ropy a vývoz suroviny jí zajišťuje velké bohatství. Pákistán je pak jedinou muslimskou zemí, která má jaderné zbraně.

Jestliže jde o obrannou alianci, před kým má členské země bránit? Vzniká v době, kdy USA s Izraelem vedou válku proti Íránu a ten v odvetě bombarduje řadu zemí v oblasti, které spolupracují s USA, včetně Saúdské Arábie.

„Je to reakce na dva hlavní destabilizující faktory. Všechny tři země mají podobný pohled a s obavami sledují jak Izrael, tak Írán,“ řekl deníku The Wall Street Journal bývalý turecký diplomat Sinan Ülgen.

Na první pohled je paradoxní, že se tři státy spojují proti zemím, které jsou navzájem nepřáteli: proti Íránu a Izraeli. Logiku to ale má.

Americký prezident Donald Trump se podle řady náznaků snaží válku ukončit i za cenu toho, že si Írán udrží kontrolu nad Hormuzským průlivem. Navíc jemenští Húthíové, kteří jsou spojencem režimu v Teheránu, usilují o kontrolu lodní dopravy přes Rudé moře.

Příliš silný Írán je ohrožením pro Saúdskou Arábii v době, kdy jsou Spojené státy – tradiční partner Rijádu – na ústupu.

Turecko se v uplynulých letech stalo silným kritikem Izraele a dohodou se Saúdskou Arábií tak trochu vyfouklo židovskému státu nevěstu.

Několik let se spekulovalo, že Saúdská Arábie podepíše s Izraelem smlouvu o navázání diplomatických vztahů a připojí se tak k Trumpovým Abrahámovským dohodám. V jejich rámci uznaly Izrael například Spojené arabské emiráty nebo Maroko a měly zlepšit postavení Izraele v regionu. Ukazuje se ale, že v Rijádu se rozhodli jinak.

„Cesta k saúdsko-izraelské dohodě je nyní zatarasena. Saúdové se vydali opačným směrem, protože Turecko a Pákistán jsou odpůrci ústupků Izraeli. Erdogan získal nový prostor pro rozšíření tureckého vlivu,“ napsal komentátor izraelského deníku The Jerusalem Post Herb Keinon.

Zapojení Islámábádu do Paktu z Mekky samozřejmě znamená, že aliance je nevýhodná pro Indii, hlavního nepřítele Pákistánu.

Protireakce na sebe nenechala dlouho čekat: Na konci minulého týdne si telefonovali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a indický premiér Naréndra Módí. „Hovořili jsme o některých aspektech zvláštního strategického partnerství Indie a Izraele,“ napsal Módí.

Je nepravděpodobné, že by při příštím ozbrojeném střetu s Indií pomáhali Pákistánu přímo turečtí nebo saúdští vojáci, ale výrazně mohou zasáhnout do bojů například turecké drony Bayraktar.

Írán na rozdíl od Indů a Izraelců znepokojení najevo nedává. „Nemáme důvod se toho obávat. Naopak vítáme, že se země v regionu chtějí více spoléhat na vlastní schopnosti a kapacity, a nikoliv na vzdálené velmoci,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Ismáíl Baghájí.