Článek
Každoroční setkání Valdajského diskuzního klubu kdysi lákalo i západní politiky. Jezdili na něj prezidenti Finska nebo Rakouska, premiéři Francie a Itálie, ale také třeba Václav Klaus v době, kdy už nebyl českým prezidentem.
Na fóru se debatuje zejména o zahraničněpolitických otázkách a konference je neodmyslitelně spjata se jménem ruského diktátora Vladimira Putina, který tam vždy vystupuje s dlouhým projevem. I na tuto akci teď dopadají důsledky ruské invaze na Ukrajinu.
Devatenáct mrtvých v okolí Soči
Organizátoři se letošní ročník rozhodli na poslední chvíli přesunout ze Soči, Putinova oblíbeného černomořského letoviska, do Moskevské oblasti.
Důvodem jsou údajně obavy z ukrajinského úderu, píše list Financial Times (FT) s odkazem na čtyři zdroje obeznámené s detaily. Soči leží jen něco přes 500 kilometrů od fronty na Ukrajině, což je vzdálenost, kam dnes už běžně létají ukrajinské drony a rakety. V létě město a jeho okolí zažily několik útoků, při nichž zemřelo asi 19 lidí.
Na 120 hostů fóra podle FT původně dostalo pozvánku do Soči, aby se minulý měsíc dozvěděli, že se na přelomu září a října sejdou jinde. Dva z citovaných zdrojů potvrdily, že změna proběhla na naléhání ruské prezidentské ochranky.
List vypočítává, že Putin Soči nenavštívil od loňského zasedání Valdajského diskuzního klubu a za poslední dva roky tam byl jen dvakrát. Ještě v roce 2021, tedy před začátkem války na Ukrajině, tam přitom zavítal čtyřiadvacetkrát.
Letos ruský prezident podle FT tráví většinu času v Moskvě, Petrohradu a ve své rezidenci u jezera Valdaj, po kterém je konference pojmenována, v severním Rusku. Během kampaně před víkendovými parlamentními volbami se zaměřil převážně na místa východně od Uralu a evropské části Ruska se spíše vyhýbal.
O údajných Putinových obavách o bezpečnost se spekuluje už delší dobu. Časopis The Economist nedávno s odkazem na své zdroje napsal, že šéf Kremlu se dokonce bojí o vlastní život, pokud by vycouval z války na Ukrajině.
Putinova dlouhodobá paranoia
Někteří pozorovatelé dění v Kremlu ale upozorňují, že tyto zprávy se těžko interpretují a není jasné, nakolik vypovídají o tom, jak situaci vnímá samotný Putin.
„Nejde o dramatickou změnu – Putin je již dlouho velmi paranoidní, pokud jde o jeho zdraví a osobní bezpečnost. A v atmosféře strachu a kontroly, kterou sám nastolil, se to zjevně stává sebenaplňujícím se proroctvím,“ upozornil pro Seznam Zprávy Luke March, expert na Rusko působící na Edinburské univerzitě.
„Tušíme, že Putin dostává zprávy, které chce slyšet, ale musí vnímat, že se nálada ve společnosti změnila. A že už těžko bude prodávat příběh o tom, že válka byla pro zemi dobrá. To, co o něm víme, naznačuje, že má přirozeně strach,“ poznamenala šéfredaktorka exilového investigativního webu Važnyje istorii Alesja Marochovská.
March, Marochovská a další analytici rozebírají zprávy z Kremlu:
Ukrajina celý letošní rok zesiluje svou kampaň útoků dlouhého dosahu a hodlá v tom pokračovat. Podařilo se jí vyřadit z provozu velkou část ruských rafinerií a omezila také provoz internetových obchodů Wildberries a Ozon, když útočila na jejich sklady.
Kyjev v letošním roce například rozšířil používání řízené střely s plochou dráhou letu s označením Flamingo vlastní výroby a vyvíjí další vlastní prostředky.
Jak v čerstvé analýze upozornil ruský exilový server Meduza, Ukrajina i přes úspěchy zřejmě ve výrobě zaostává za původními cíli.
Firma Fire Point, výrobce střel Flamingo, chtěla v tuto chvíli dodávat armádě už desítky až stovky kusů tohoto druhu raket měsíčně. Kyjev ale zatím nasazuje vždy jen tři až šest střel v intervalu tří až osmi týdnů. U některých útoků navíc není jasné, jestli se jim podařilo napáchat nějaké vážné škody.
