Článek
„Tato vláda v tento moment skutečně řeší velmi akutně a rychle ohrožení obyvatel a katastrofu, která může ohrožovat životní prostředí,“ řekl minulý týden v úterý na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě), když informoval o nálezu tisíce tun kontaminované zeminy a 200 sudů s chemikáliemi v Národním parku Šumava.
Ministerstvo varovalo, že látky jsou karcinogenní, mohou poškodit reprodukční, vývojový, hormonální či imunitní systém lidí a hrozí i znečištění podzemních vod. Oznámilo tak rozsáhlé čištění, které potrvá do roku 2028.
Přesnou lokalitu ministr kvůli bezpečnosti neupřesnil. Nesdělil ji ale ani starostům nejbližších obcí, kterých se možné nebezpečí týká. A o deset dní později obce podle jejich vedení o mnoho více informací nemají - a to ani třeba o tom, kde konkrétně se místo nachází, zda místním občanům hrozí nebezpečí a jaký je plánovaný postup.
Ke komunikaci ministerstva se tak někteří ze starostů staví kriticky. Resort si stojí za tím, že je se starosty v kontaktu a dostávají veškeré podstatné informace.
„Informační šum“
„Na to, jak se vystrašili lidi během těch prvotních informací a tiskové konference, tak bych uvítal více informací směrem na dotčené obce. Což se zatím neděje,“ řekl ve čtvrtek Seznam Zprávám starosta Prášil Josef Rada.
„Lidi nějakou obavu určitě mají. Ten informační šum a ta poplašná zpráva z ministerstva, celé to bylo dost chaotické,“ doplnil ho starosta Hartmanic Pavel Valdman.
„Vím jenom to, co se napíše, a píše se leccos,“ uvedl starosta městyse Čachrov Josef Bejvl.
Trojice starostů z obcí, na jejichž území či v jeho bezprostřední blízkosti ekologická zátěž leží, se shodují, že informace o dění okolo toxického odpadu čerpají hlavně ze sdělovacích prostředků.
„Byl jsem informován dvě hodiny před tiskovou konferencí, že se něco takového děje. Od té doby žádná komunikace neproběhla. Takže čerpám jen z médií,“ popisuje Rada dění minulého pondělí.
Valdman oproti tomu v Hartmanicích minulou středu jednal se zástupci Ministerstva životního prostředí, policie a národního parku. Ani tam se ale podle svých slov příliš nedozvěděl. „Začali se mě už dotazovat lidi, jak je to s vodou a podobně. Řekli, abychom dotazy směřovali na Ministerstvo životního prostředí. Konkrétnější informaci jsme nedostali,“ řekl.
Tvrdí, že mu měl zástupce Ministerstva životního prostředí slíbit, že na začátek týdne svolá informační schůzku, kde by ministerstvo starosty informovalo o postupu dalších prací, zabezpečení místa a přesné lokalitě. „Nic ale neproběhlo,“ uvedl starosta Hartmanic.
„Nás na úřad v Prášilech nikdo nekontaktoval ani nás na žádnou schůzku nepozval,“ potvrdil Rada.
Resort se rozhodl minulý týden oslovit sám, a to poté, co si více informací vyžádali zastupitelé na čtvrtečním jednání. „V pátek jsem volal s tiskovou mluvčí. Bavili jsme se o schůzce. Ona říkala, že až nějaká bude, tak nás tam pozvou, ale zatím žádná neproběhla,“ popisuje Rada.
„Čekám, že něco řeknou. Můžu se ptát, jak chci, ale když mi nebudou chtít odpovědět, tak mi stejně neodpoví,“ dodal na adresu ministerstva Bejvl. Dodal ale, že obavu ze strany obyvatel nevnímá.
Ocenili proaktivní přístup, tvrdí ministerstvo
Mluvčí ministerstva Jana Schillerová odmítla, že by resort se starosty dost nekomunikoval. Řekla, že starostové dostanou všechny informace, o které si řeknou.
„Ministerstvo životního prostředí se všemi dotčenými stranami dostatečně komunikovalo ještě před tiskovou konferencí. Náměstek Pavel Vlček osobně komunikoval se všemi starosty dotčených obcí a všichni ocenili proaktivní přístup a včasné informování. Jednání proběhlo také s hejtmanem Plzeňského kraje, komunikovalo se rovněž se zástupci sousedních zemí,“ uvedla na dotazy Seznam Zpráv.
Všechny požadované informace zatím každopádně nemají ani zástupci Plzeňského kraje. Jeho zástupci už dříve uvedli, že mají zájem o závěrečnou zprávu o průzkumu lokality z roku 2023 i z letošního průzkumu. Na ministerstvo poslali dopis s žádostí o jejich zprostředkování.
„Žádost byla zaslána tento týden, tak se zatím nedomníváme, že by od podání žádosti uběhla nepřiměřená doba na reakci. Každopádně nás informace o budoucím vývoji a způsobu řešení zajímají,“ sdělila ve čtvrtek krajská mluvčí Eva Mertlová.
Turisté mají obavy
Starostové ministerstvu vyčítají například to, že jim ani veřejnosti dosud nesdělilo přesnou polohu místa. Ministr to dříve vysvětloval obavou z toho, aby odpad nezačali vyhledávat zvědavci.
„Měli za mě sami říct, v jaké lokalitě to je, jak je to zabezpečené a jaký bude další postup. Kdyby to řekli rovnou veřejnosti, tak si nemyslím, že by to byl takový humbuk. Když je místo utajené, tak to není správně, zvlášť pro nás pro starosty, kteří by měli mít informace,“ míní Valdman.
Starosta Rada se na místo sám vyrazil podívat, aby zkontroloval zabezpečení. O jeho poloze se ale dozvěděl díky tomu, že věděl o předchozích sanačních akcích v lokalitě. S dotazy na bezpečnost se na něj ale obrací spíš turisté než místní.
„S dobrou myšlenkou nikomu to místo oficiálně nesdělili, asi aby tam nebyl zvýšený počet zvědavců. Lidé ale čerpají z médií informaci, že se na Prášilsku našla chemická zátěž, a pak nám volají na úřad, jestli je bezpečná cesta z Prášil na Prášilské jezero a na Poledník. Což je ale asi 15 kilometrů daleko od toho místa,“ vypráví starosta.
Informace podle něj obce dopředu neměla ani o tom, že o sanaci se na místě postará armáda, a ne soukromá firma nebo Ministerstvo životního prostředí. „Myslím si, že je to divné, že na hranici katastrálního území najednou bude probíhat nějaká armádní operace. To by obce měly vědět dopředu,“ uvedl Rada.
K nálezu nebezpečného odpadu došlo v někdejším vojenském prostoru Dobrá Voda v místě chemického cvičiště. Podle původních představ ministra Červeného se měla o sanaci za téměř 200 milionů postarat společnost Dekonta, která už dříve na místě provedla průzkum a čištění menšího území. Zakázku chtěl zadat na základě výjimky bez výběrového řízení, to ale vláda odmítla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) pak v pondělí oznámil, že práce na místě provede armáda. Ve středu na práce nasadila 20 vojáků a speciální techniku.
