Článek
Firmy, nemocnice, školy a další instituce odebírající teplo z tepláren si od příštího roku připlatí. Teplárny se totiž do cen chystají promítnout daň, kterou musejí odvádět od letošního března.
Teplárny, které zároveň vyrábějí elektřinu, do té doby mohly pro výrobu nakupovat plyn a pevná paliva osvobozená od daně. Kvůli novému výkladu legislativy ale byla nově na plyn a pevná paliva použitá pro takzvanou kogeneraci uvalena daň.
Generální ředitelství cel nyní umožňuje od daně osvobodit pouze paliva, která jsou použita ke kombinované výrobě elektřiny a tepla dodávaného domácnostem. Plyn a pevná paliva pro výrobu dodávek ostatním spotřebitelům (tzv. průmyslové teplo) musejí výrobci od března 2026 zdanit. Teplárny využívající kogeneraci loni dodaly 71,7 procenta z veškerých dodávek tepla v Česku.
Od roku 2008 Finanční správa vykládala pravidla tak, že od daně může být osvobozeno veškeré palivo, pokud teplárna dodávala teplo alespoň dvěma domácnostem.
„Jasný výklad přinesl až rozsudek Nejvyššího správního soudu z 18. prosince 2025, podle kterého je palivo použité pro výrobu průmyslového tepla zdaněno, zatímco palivo použité pro výrobu tepla dodávaného domácnostem je od daně osvobozeno. Celní správa proto od 1. března 2026 postupuje v souladu s tímto rozhodnutím,“ uvedla mluvčí ministerstva financí (MF) Gabriela Krušinová.
Zpět k původnímu stavu
Teplárny zatím zvýšené náklady na daně pokrývaly samy – topná sezona se v březnu už chýlila ke konci a Teplárenské sdružení chtělo o daňovém osvobození ještě vyjednávat.
„V současné době tuto změnu do ceny tepla nepromítáme a vzniklé náklady nese společnost. Naším cílem je zachovat stabilní a předvídatelné ceny tepla pro naše zákazníky,“ říká mluvčí společnosti Teplárna Komořany Gabriela Sáričková Benešová.
Sektor však varuje, že výrobci nemohou nést tyto náklady donekonečna. „Je proto fér informovat zákazníky, že toto dodatečné zdanění se příští rok promítne do cen tepla nad rámec dalších faktorů, které jeho ceny ovlivňují. Počítá s tím i návrh změn cenového výměru k cenám tepelné energie,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
Firmy si uvědomují, že změnu výkladu zákona musejí respektovat a nevylučují, že se ceny tepla kvůli tomu změní. „Dopady nyní vyhodnocujeme a zohledníme je při kalkulaci cen tepla, a to také v souladu s novým cenovým výměrem ERÚ pro rok 2027,“ říká za společnost Veolia a Pražskou teplárenskou mluvčí Petra Losertová.
„Je to obrovské téma, které řešíme od března. Pro nás je přístup ministerstva financí absurdní, přes opakované snahy to nějak upravit nebo výklad vrátit zpátky tak, jak byl posledních 15 let, je zatvrzelé,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka.
Stovky milionů ročně
Ministerstvo se příjmů z daně z paliva použitého na výrobu průmyslového tepla vzdát nechce. Podle něj by totiž do státní kasy mohlo přinést stovky milionů korun ročně.
„Na MF se obrátilo několik podniků a profesních sdružení s požadavkem na úplné osvobození paliva použitého v kombinované výrobě elektřiny a tepla i v případě, že je vyrobené teplo určeno výhradně pro průmyslové podniky. Šlo by tedy o rozšíření osvobození i na případy, kdy bylo palivo před 1. březnem 2026 zdaněno. MF k takovému rozšíření osvobození, které by mělo dopad na příjmy státního rozpočtu, nepřistoupilo,“ uvedla Krušinová.
Omezení daňového osvobození paliv se promítne do cen ve výši zhruba 15 až 20 korun za gigajoule.
Náklady mohou odběratelům vzrůst o desítky i stovky tisíc korun ročně. Například okresní nemocnice, která spotřebuje 20 tisíc gigajoulů tepla ročně, zaplatí navíc 400 tisíc korun. Základní škola pro 500 žáků, která spotřebuje 1500 gigajoulů tepla ročně, si připlatí 30 tisíc korun, vypočítalo Teplárenské sdružení.
Mírně si připlatí i domácnosti, neboť daň dopadne i na palivo pro krytí ztrát tepla v rozvodu.
Pro teplárny daňová změna znamená i zvýšenou administrativní zátěž. Výrobci často prodávají teplo do řetězce návazných distributorů tepla a nemají tudíž přímou informaci o konečných spotřebitelích.
Kvůli správnému zdanění ale musí rozlišit, jaké množství tepla dodali domácnostem a kolik odebrali ostatní spotřebitelé – jako firmy, nemocnice, školy a další instituce. Právě k ceně jejich dodávek se má přičíst daň z paliv.
Na stejný problém upozorňuje také společnost United Energy, která provozuje teplárnu v Komořanech u Mostu s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Teplárna mnohdy nemůže ověřit, jak a kým je její teplo konečně využíváno. „Zejména v případech bytových domů, kde jsou vedle domácností umístěny také obchodní nebo jiné komerční prostory. Na tyto komplikace dlouhodobě upozorňuje i teplárenský sektor,“ dodává Sáričková Benešová. Zatím ale věří, že dojde k úpravě legislativy nebo k návratu původního výkladu zákona.
Zato podle společností Veolia a Pražská teplárenská se dodávky tepla pro domácnosti, průmyslové a ostatní spotřebitele dají odlišit. „Pokud je teplo pro domácnosti měřeno samostatně, je možné tyto dodávky jednoznačně odlišit. Pokud samostatné měření není, budeme vycházet ze smluv a informací odběratelů o tom, k jakému účelu je teplo skutečně využíváno,“ vysvětluje Losertová.
Konkrétní způsob rozpočítání tepla mezi domácnosti a ostatní odběratele by měli výrobci tepla konzultovat se správcem daně.
