Článek
Nobelovu cenu za fyziku získal belgický astrofyzik Francis Halzen za objev vysokoenergetických neutrin astrofyzikálního původu, oznámila Královská švédská akademie věd. Ke sledování těchto velmi vzácných elementárních částic vytvořil observatoř IceCube v Antarktidě, díky níž jsou jejich interakce pozorovatelné, uvedla akademie.
Dvaaosmdesátiletý Halzen v současnosti působí na univerzitě v Madisonu v americkém státě Wisconsin. Observatoř, kterou podle akademie dokončil v roce 2011, zaznamenává interakce částic vznikajících ve vzdáleném vesmíru, čímž může vědcům přinést poznání o okolnostech, za nichž neutrina s vysokou energií vznikají a potenciálně i odhalit dosud neznámé vesmírné jevy.
„Francis Halzen vedl mezinárodní tým vědců a inženýrů, kteří nám poskytli fantastický nástroj. Jeho vytrvalost a vědecká vize připravily cestu pro nový druh astronomie,“ uvedl při předávání ceny šéf Nobelova výboru pro fyziku Mark Pearce.
Vysokoenergetická neutrina jsou téměř nehmotné elektricky neutrální částice přilétající z nejenergetičtějších oblastí vesmíru. Protože téměř nereagují s hmotou a jejich dráhu neovlivňují magnetická pole, umožňují vědcům zkoumat procesy, které jsou běžnými dalekohledy obtížně pozorovatelné. Podle Pearcea mohou přinést vzácné informace o dění ve vzdáleném vesmíru, včetně oblasti černých děr, kam lze neutrina vysledovat.
Halzen se snažil využívat k jejich pozorování ledovou oblast u jižního pólu již od 80. let minulého století. Led podle vědců slouží jako nejlepší dostupné prostředí k pozorování těchto částic, neboť při jejich interakci s atomovým jádrem v ledu vzniká modré záření.
„Je to opravdu zvláštní pocit,“ řekl novinářům v hovoru přenášeném do sídla švédské akademie oceněný vědec. „Hlavní potěšení, kromě zisku Nobelovy ceny, mám z toho, že to snad reflektuje zásluhy těch opravdu odvážných lidí, kteří se ke mně připojili na začátku tohoto projektu,“ prohlásil s tím, že respektovaní konzervativní vědci té doby se na projektu nechtěli podílet, ale připojila se řada „opravdu talentovaných lidí“. Kromě své domovské univerzity zmínil také podporu švédských ústavů ve Stockholmu a Uppsale.
Halzen také podotkl, že někteří jeho přátelé hovoří o tom, že sledování neutrin může být cestou, jak potenciálně komunikovat s jinými vzdálenými civilizacemi ve vesmíru. „Já osobně bych tak daleko nezacházel. Myslím, že právě teď máme dost skutečných problémů k řešení,“ řekl a dodal, že by spíše chtěl učinit neutrinovou astronomii realitou, aby v příštích letech dospěla k nečekaným objevům. „Jsem si jistý, že se to díky neutrinům za 50 let podaří. Asi to bude vyžadovat větší detektor, než který jsme postavili my,“ odhadl.
Laureáti Nobelových cen vedle prestiže, která je s oceněním spojena, získají diplom, medaili a v každé kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč). Po pondělní úvodní ceně za fyziologii a lékařství a dnešní ceně za fyziku budou v následujících dnech předána ocenění za chemii, literaturu, mír a ekonomii.
